Plýtvání potravinami

Dopad plýtvání potravinami

Plýtvání potravinami a potravinové ztráty, k nimž dochází, když se množství dostupných potravin sníží ještě před tím, než se dostanou ke spotřebitelům, jsou globální výzvou. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) končí v určité fázi potravinového řetězce jako potravinové ztráty či potravinový odpad přibližně jedna třetina veškerých potravin, které se ve světě vyprodukují.

V EU se každoročně vyhodí více než 59 milionů tun potravin, což představuje 132 kg na osobu.

Oblasti, v nichž potravinový odpad vzniká

Více než polovina potravinového odpadu v EU pochází z domácností. To je téměř dvojnásobek množství potravinového odpadu vzniklého během výroby nebo zpracování potravin. Graf znázorňuje množství potravinového odpadu v jednotlivých oblastech na základě celkového množství 132 kg odpadu na obyvatele.

^{Zdroj: Eurostat 2024, data za rok 2022.}

Neefektivní postupy v rámci potravinového řetězce a při spotřebě potravin mají zásadní dopad na životní prostředí, ekonomiku a společnost.

Hlavní dopady plýtvání potravinami

Životní prostředí

Plýtvání potravinami způsobuje 16 % celkových emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v rámci potravinového systému EU.

Ekonomika

Každoroční ztráty v důsledku plýtvání potravinami činí až 132 miliard eur.

Společnost

Téměř 33 milionů osob v EU si každý druhý den nemůže dovolit plnohodnotné jídlo, zatímco tuny potravin končí v odpadkových koších.

Jak EU řeší problematiku plýtvání potravinami

EU a její země jsou odhodlány splnit cíl udržitelného rozvoje stanovený OSN, jímž je do roku 2030 snížit na polovinu celosvětové množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů a snížit potravinové ztráty v rámci výrobních a dodavatelských řetězců.

V zájmu urychlení kroků směřujících k dosažení tohoto cíle zavedla EU zvláštní opatření, která mají potravinové ztráty a plýtvání potravinami omezit.

V rámcové směrnici EU o odpadech jsou tato opatření seřazena podle priority. Prvořadým opatřením, které by členské státy měly prosazovat, je předcházení potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami. V případech, kdy jim předejít není možné, by měly země EU přijmout kroky s cílem zajistit opětovné použití potravin, případně jejich recyklaci nebo pro ně najít jiný způsob využití.

Pořadí priorit v zájmu omezení potravinových ztrát a plýtvání potravinami

1. PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU: v první řadě zabránit vzniku potravinových ztrát a potravinového odpadu

2. OPĚTOVNÉ VYUŽITÍ: potraviny opětovně použít k lidské spotřebě prostřednictvím redistribuce a potravinových bank nebo je nově využít jako krmivo

3. RECYKLACE: recyklovat vedlejší produkty a živiny opětovně využívat k jiným účelům, např. ke kompostování

4. JINÉ VYUŽITÍ: spalování s následným využitím energie

Rámcová směrnice EU o odpadech vyžaduje, aby členské státy:

• snižovaly množství potravinových ztrát vzniklých během výroby a distribuce
• omezily plýtvání potravinami v domácnostech
• pobízely k darování potravin
• sledovaly a posuzovaly provádění opatření EU, s jejichž pomocí se má plýtvání potravinami předcházet

Další opatření ke snížení potravinových ztrát a plýtvání potravinami zahrnují využívání přebytečných potravinářských produktů k jiným účelům, například jako krmivo nebo kompost.

Cíle v oblasti snižování množství potravinového odpadu

V červenci 2023 předložila Evropská komise návrh revize rámcové směrnice EU o odpadech. Součástí revize jsou nové právně závazné cíle na rok 2030 v oblasti snižování množství potravinového odpadu.

V červnu 2024 se Rada dohodla na svém postoji pro jednání s Evropským parlamentem o navrhovaných cílech.

V únoru 2025 bylo mezi spolunormotvůrci dosaženo předběžné dohody. Ta zahrnuje následující cíle týkající se snižování množství potravinového odpadu.

EU přijala revidovanou směrnici v září 2025.

• Rada a Parlament se dohodly na snížení množství potravinového odpadu a na stanovení nových pravidel pro odpadní textil (tisková zpráva, 19. února 2025)

Další informace