Skip to content

Politika v oblasti železniční dopravy

EU a její členské státy spolupracují na rozvoji lépe propojené, bezpečné a udržitelné železniční sítě.

EU má jednu z nejhustších železničních sítí na světě, vnitrostátní železniční systémy se však napříč Unií liší.

Proces zlepšování kompatibility vnitrostátních železničních systémů členských států EU započal v 90. letech 20. století, přičemž konečným cílem je vytvořit v celé Unii efektivní a konkurenceschopnou železniční síť – jednotný evropský železniční prostor.

Politika v oblasti železniční dopravy je součástí dopravní politiky EU, jejímž cílem je dosáhnout v rámci Unie propojené, udržitelné, inkluzivní, bezpečné a zabezpečené mobility.

Některé údaje o železniční dopravě v EU

5,1 % mobility cestujících v EU zajišťují železnice (2020, Evropská komise).

Z železniční dopravy pochází v EU pouze 0,4 % emisí skleníkových plynů z dopravy, což z ní činí dopravní prostředek šetrný k životnímu prostředí.

Na železniční dopravu připadá v EU pouze 1,9 % spotřeby energie v dopravě.

Co je to železniční politika?

Rozšíření a harmonizace železničního odvětví EU čelí v průběhu let řadě výzev, které zpomalily jeho integrační proces v rámci EU. Mezi příčiny patří:

  • tradiční roztříštěnost evropských železnic způsobená složitými samostatnými vnitrostátními systémy
  • nízká efektivita, flexibilita a spolehlivost služby, zejména u nákladní dopravy

Tyto výzvy zabránily dalšímu růstu podílu odvětví železniční dopravy na evropském prostředí mobility, a to i přes poptávku spotřebitelů a potenciál, který železniční doprava nabízí jakožto řešení šetrné ke klimatu.

K dosažení tohoto cíle přijala EU v posledních letech čtyři železniční balíčky, jejichž cílem je:

  • otevřít železniční trh konkurenci
  • zvýšit interoperabilitu vnitrostátních železničních systémů
  • definovat rámec pro jednotný evropský železniční prostor

Rada a Evropský parlament přijaly v letech 2001 až 2016 čtyři legislativní balíčky. Patří mezi ně společná ustanovení o:

  • liberalizaci železničního trhu
  • udělování licencí železničním podnikům a vydávání osvědčení strojvedoucím
  • bezpečnostních požadavcích
  • vytvoření Evropské agentury pro železnice a železničních regulačních subjektů v každém členském státě
  • právech cestujících v železniční přepravě

Čtvrtý a poslední železniční balíček, který se skládá ze šesti legislativních aktů a zaměřuje se na konečné prvky otevření železničního trhu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti, vstoupil v platnost v roce 2021.

Jednotný evropský železniční prostor

Jednotný evropský železniční prostor je celounijní systém železničních sítí, který umožňuje rozšíření odvětví železniční dopravy na základě konkurence, technické harmonizace a společného rozvoje přeshraničních spojení, a to prostřednictvím:

  • otevření a restrukturalizace železničního trhu
  • zvýšení konkurenceschopnosti a vytvoření rovných podmínek pro železniční podniky
  • rozvoje infrastruktury k zajištění interoperability
  • zlepšení efektivity při využívání infrastruktury a bezpečnosti
  • zajištění spravedlivých cen pro spotřebitele

Transevropská dopravní síť (TEN-T)

Transevropská dopravní síť (TEN-T) usiluje v širším kontextu dopravní politiky EU, včetně železniční dopravy, o vytvoření sítě devíti hlavních koridorů spojujících železniční tratě se silnicemi, vnitrozemskými vodními cestami, námořními trasami, přístavy a letišti v celé EU. K jejím cílům patří:

  • propojit země EU s cílem usnadnit přeshraniční přepravu osob a zásob
  • přispívat k územní soudržnosti
  • zajistit vzájemné propojení mezi jednotlivými druhy dopravy
  • podporovat přechod k udržitelné dopravě

V současné době probíhá revize pravidel TEN-T. Rada a Parlament dosáhly v prosinci 2023 předběžné dohody o revidovaném nařízení TEN-T.

Udržitelná a inteligentní mobilita

V rámci Zelené dohody pro Evropu předložila Evropská komise v prosinci 2020 svou Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Tato strategie nastiňuje cíle EU v odvětví dopravy pro několik nadcházejících desetiletí: učinit mobilitu ekologickou, inteligentní a odolnou. Pokud jde o odvětví dopravy, strategie vyzývá k tomu, aby se objem vysokorychlostní železnice v EUdo roku 2030 zdvojnásobil.

Rada přijala   červnu 2021 na toto téma závěry. Rada uvítala strategii Komise a vyjádřila souhlas s její ambiciózní vizí pro odvětví dopravy a s jejím příspěvkem k udržitelnosti v nadcházejících letech a desetiletích.

Rada v červnu 2021 přijala závěry o železniční dopravě. Ministři EU vyzdvihli potřebu dalšího rozvoje železniční dopravy v Unii, a to jak pro cestující, tak i pro zboží. Zdůraznili rovněž, že je důležité posílit odolnost železniční dopravy tváří v tvář krizi a pokračovat v investicích do interoperability vnitrostátních sítí a větší propojenosti.

Nástroj pro propojení Evropy

Železniční politika EU je podporována řadou programů financování, včetně Nástroje pro propojení Evropy, který financuje strategické investiční projekty v oblasti dopravy, digitálních technologií a energetiky.

Nařízení platí se zpětnou účinností od 1. ledna 2021. Odvětví dopravy obdrží většinu finančních prostředků (přibližně 25 miliard eur z 33 miliard eur), z nichž zdaleka největší část bude vyčleněna na železnici.

Evropský rok železnice

Rok 2021 byl Evropskou unií vyhlášen Evropským rokem železnice. Jednalo se o iniciativu na podporu železniční dopravy jako udržitelného, inovativního a bezpečného řešení mobility Evropanů.

V rámci Evropského roku železnice uspořádalo portugalské předsednictví Rady a generální sekretariát Rady online konferenci o železniční nákladní dopravě.

V červenci 2023 předložila Komise návrh nových opatření pro lepší řízení a koordinaci evropské železniční dopravy. Rada návrh v současné době projednává.

Další informace

Témata