Skip to content

Čistá a udržitelná mobilita

Klíčem k dosažení cílů EU v oblasti klimatu je dekarbonizace odvětví dopravy. Cílem pravidel EU je zvýšit udržitelnost mobility a zároveň zajistit propojenost v celé EU.

Cíle v oblasti klimatu a odvětví dopravy

EU podporuje rozvoj dopravních systémů s cílem podpořit jednotný trh a zvýšit propojenost mezi evropskými regiony a zároveň toto odvětví dekarbonizovat.

V rámci Pařížské dohody se země EU právně zavázaly dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU. Aby EU tohoto cíle dosáhla, sníží do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém hospodářství alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a do roku 2050 bude v postupném snižování emisí pokračovat.

Za tímto účelem musí odvětví dopravy projít transformací, která si vyžádá 90% snížení emisí skleníkových plynů (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990) do roku 2050.

V EU připadá na odvětví dopravy čtvrtina emisí skleníkových plynů

Graf znázorňující emise z odvětví dopravy v EU a jejich členění podle odvětví.

Pokrok ve snižování emisí je v odvětví dopravy pomalejší než v jiných hospodářských odvětvích. Zatímco v jiných odvětvích emise výrazně poklesly, v odvětví dopravy v posledních letech vzrostly. Zásadní význam má zefektivnění osobní a nákladní dopravy v EU a snížení její závislosti na fosilních palivech.

V roce 2021 přijala Rada závěry o Strategii Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, v nichž byly nastíněny cíle EU pro zajištění ekologické, inteligentní a odolné mobility v EU.

Balíček „Fit for 55“ je soubor politických iniciativ a právních předpisů k dosažení cíle snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 % zahrnující klíčové iniciativy, které mají pomoci dekarbonizovat silniční, leteckou a námořní dopravu.

Níže jsou uvedeny některé nejnovější politické iniciativy EU zaměřené na udržitelnější mobilitu v EU:

Silniční doprava

Osobní automobily a dodávky: emisní normy CO2

Silniční doprava má na emisích skleníkových plynů z dopravy nejvyšší podíl. Jen osobní automobily se na celkových emisích oxidu uhličitého (CO2) v EU podílejí 12 %.

V březnu 2023 přijala Rada nová pravidla pro další snižování emisí CO2 z nových osobních automobilů a dodávek, která revidují nařízení EU z roku 2019.

Revidovaná pravidla stanoví cíle pro postupné snižování emisí. Od roku 2030 do roku 2034 bude třeba ve srovnání s cíli pro rok 2021 snížit emise u nových osobních automobilů o 55 % a u nových dodávek o 50 %.

Od roku 2035 budou muset mít všechny nové osobní automobily a dodávky nulové emise.

Nákladní automobily a autobusy: emisní normy CO2

Rada přijala nová pravidla ke zpřísnění výkonnostních norem pro emise pro těžká vozidla v květnu 2024. Příslušné nařízení aktualizuje pravidla z roku 2019 s cílem pomoci EU dosáhnout jejích ambicí v boji proti změně klimatu.

Cílem nařízení je snížit emise CO2 v odvětví silniční dopravy v souladu s cíli EU v oblasti klimatu zvýšením cílů v oblasti snižování emisí pro rok 2030 (-45 %) a zavedením nových cílů pro roky 2035 (-65 %) a 2040 (-90 %).

Pravidla rozšiřují oblast působnosti předchozího nařízení tak, aby se téměř na všechna nová těžká vozidla s certifikovanými emisemi CO₂ – včetně menších nákladních vozidel, městských autobusů, autokarů a přípojných vozidel – vztahovaly cíle snížení emisí.

Podle nových pravidel budou muset mít do roku 2035 všechny nové městské autobusy nulové emise. Na dálkové autobusy a autokary by se i nadále vztahovaly celkové cíle.

Rada dosáhla dohody (obecného přístupu) k tomuto návrhu v říjnu 2023. Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné politické dohody ohledně nových pravidel v lednu 2024. Rada je přijala v květnu 2024.

Nařízení Euro 7

Kromě stanovení emisních norem pro vozidla přijala EU rovněž pravidla, která sníží množství látek znečišťujících ovzduší ze silniční dopravy.

Nařízení Euro 7 stanoví pravidla pro emise, která doplňují výše uvedené limity CO2 a vztahují se i na další znečišťující látky. Patří mezi ně znečištění způsobené oděrem pneumatik, brzdami a bateriemi.

Pravidla se vztahují na osobní automobily, dodávky a těžká vozidla v jediném právním aktu.

Rada přijala obecný přístup k tomuto nařízení v září 2023. Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návrhu v prosinci 2023. Nová pravidla Rada přijala v dubnu 2024.

Silniční poplatky

Právní předpisy EU stanoví pravidla pro výběr poplatků za užívání některých pozemních komunikací těžkými vozidly v členských státech.

V listopadu 2021 dala Rada zelenou revizi těchto pravidel, která jsou společně označována jako směrnice o eurovinětě. Revidovaný právní předpis má za cíl upřednostňovat ekologičtější a efektivnější dopravu a zahrnuje nový systém pro řešení emisí CO2 s cílem snížit uhlíkovou stopu tohoto odvětví v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a Pařížskou dohodou.

Směrnice vstoupila v platnost v březnu 2022.

Železniční doprava

Železniční doprava, převážně poháněná elektřinou, představuje nejudržitelnější způsob dopravy. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí pocházelo v roce 2018 z odvětví železniční dopravy pouze 0,4 % celkových emisí skleníkových plynů v EU.

V roce 2021 přijala Rada závěry o železniční dopravě jako součásti inteligentnější a udržitelnější mobility v EU. Ministři EU zdůraznili potřebu dalšího rozvoje železniční dopravy jak pro cestující, tak pro zboží v Unii.

V rámci balíčku ekologizace nákladní dopravy předložila Komise 11. července 2023 svůj návrh týkající se využívání kapacity železniční infrastruktury. Tato iniciativa zahrnuje opatření zaměřená na lepší řízení, koordinaci, a tím i zvýšení kapacity železnic. Rada přijala vyjednávací postoj k návrhu v červnu 2024.

Práva cestujících v železniční přepravě

V roce 2021 EU revidovala svá pravidla týkající se cestujících v železniční přepravě, aby lépe chránila práva cestujících, a to zejména cestujících se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace. Ustanovení rovněž podpoří čistou mobilitu a usnadní přepravu jízdních kol ve vlacích.

Revidovaná pravidla ukládají železničním podnikům povinnost instalovat prostory pro jízdní kola a informovat cestující o dostupné kapacitě pro jízdní kola. Obecným pravidlem je, že v každém evropském vlaku musí být alespoň čtyři místa pro jízdní kola.

Nová pravidla vstoupila v platnost v červnu 2021.

Letecká doprava

Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU: udržitelná letecká paliva

Udržitelná letecká paliva (biopaliva, syntetická letecká paliva a letecká paliva s obsahem recyklovaného uhlíku) jsou jedním z klíčových krátkodobých a střednědobých nástrojů, jak významně snížit emise z letadel. Tento potenciál je však z velké části nevyužit, protože rozvoji udržitelných leteckých paliv brání nízká úroveň dodávek a ceny mnohem vyšší než ceny fosilních paliv. V důsledku toho uvedená paliva představují v odvětví letecké dopravy pouze 0,05 % celkové spotřeby.

Cílem nařízení o letecké dopravě ReFuelEU v rámci balíčku „Fit for 55“ je snížit environmentální stopu letecké dopravy a pomoci EU dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatu prostřednictvím většího využívání udržitelných leteckých paliv a zároveň zajistit rovné podmínky pro udržitelné odvětví letecké dopravy. Podle nových pravidel budou muset dodavatelé leteckých paliv do roku 2050 zvýšit podíl udržitelných paliv až na 70 %.

V návaznosti na předběžnou dohodu o návrhu s Evropským parlamentem z dubna 2023 Rada v říjnu 2023 nařízení přijala.

Infografika představuje cíle a přínosy navrhovaných nařízení pro letecká paliva ReFuelEU a pro námořní paliva FuelEU, jejichž cílem je zvýšit využívání udržitelnějších paliv v obou odvětvích dopravy.
„Fit for 55“: zvýšené využívání ekologičtějších paliv v odvětví letecké a námořní dopravy (Infografika)

„Fit for 55“: zvýšené využívání ekologičtějších paliv v odvětví letecké a námořní dopravy (Infografika)

Udržitelnost mezinárodní letecké dopravy

Všechny země EU jsou členy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Společně s ostatními členy usilují o zlepšení vlivu letecké dopravy na životní prostředí.

S cílem minimalizovat nepříznivé dopady mezinárodního civilního letectví na klima a podpořit udržitelný růst mezinárodní letecké dopravy pracuje organizace ICAO na řadě opatření, mezi něž patří:

  • zdokonalení letadlových technologií
  • provozní zlepšení
  • udržitelná letecká paliva
  • CORSIA (program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví)

V červnu roku 2020 EU potvrdila účast v programu CORSIA od zahájení dobrovolné fáze 1. ledna 2021. Kromě toho Rada v prosinci 2022 přijala rozhodnutí, aby členským státům umožnila splnit některé z jejich povinností v rámci programu CORSIA.

V červenci 2021 předložila Komise v souvislosti s balíčkem „Fit for 55“ návrh na revizi systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), který se týká letectví, s cílem zvýšit příspěvek tohoto odvětví k politice EU v oblasti klimatu a zavést program CORSIA v EU. Rada nová pravidla přijala v dubnu 2023.

Jednotné evropské nebe

Orgány EU pracují na rozvoji společných pravidel a cílů uspořádání evropského vzdušného prostoru v rámci jednotného evropského nebe. Efektivní uspořádání letového provozu by mělo pomoci snížit emise z tohoto odvětví a zajistit dostatečnou kapacitu a vyšší nákladovou efektivnost.

Komise 22. září 2020 předložila pozměněný návrh na změnu stávajícího nařízení. V červnu 2021 se Rada dohodla na obecném přístupu k reformě jednotného evropského nebe.

V březnu 2024 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné dohody o reformě, kterou musí oba orgány schválit. Rada k reformě přijala postoj v prvním čtení v září 2024.

Námořní doprava

Iniciativa pro námořní paliva FuelEU: dekarbonizovaná paliva

Jako součást balíčku„Fit for 55“ podpoří Iniciativa pro námořní paliva FuelEU využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě.

Cílem je snížit do roku 2050 intenzitu emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na lodích až o 80 % podporou používání udržitelnějších paliv na palubě lodí, které staví v přístavech EU, a zároveň zajistit hladký provoz námořní dopravy a zamezit narušení vnitřního trhu.

Rada nová pravidla přijala v červenci 2023.

EU pracuje v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) také na snížení emisí skleníkových plynů z lodí. Revidovaná strategie IMO pro snižování emisí byla přijata v červenci 2023 s cílem dosáhnout okolo roku 2050 nulových čistých emisí. O opatřeních k provádění revidované strategie IMO se jedná.

Předsednictví Rady a jiné členské státy EU se účastní zasedání IMO a aktivně přispívají k rozvoji environmentálních a jiných opatření. Členy organizace jsou všechny členské státy EU.

Čistší moře

V zájmu zajištění čistší lodní dopravy v EU pracuje Rada na souboru právních předpisů nazývaném „balíček týkající se námořní bezpečnosti“. Tento soubor zahrnuje opatření týkající se:

  • státní přístavní inspekce
  • znečištění z lodí
  • souladu s požadavky na stát vlajky
  • vyšetřování nehod
  • revize mandátu Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA)

Cílem je modernizovat pravidla EU týkající se námořní bezpečnosti a snížit znečištění vody loděmi.

Multimodální doprava

Transevropská dopravní síť (TEN-T)

Transevropská dopravní síť (TEN-T), jejíž provoz byl zahájen v roce 1996, byla navržena s cílem stanovit kritéria pro přeshraniční projekty vedoucí k transevropské konektivitě.

Stávající hlavní směry pro TEN-T, které pocházejí z roku 2013, jsou od prosince 2021 předmětem ambiciózní revize.

V prosinci 2023 dosáhli vyjednavači předsednictví Rady a Evropského parlamentu předběžné dohody o revidovaném nařízení o hlavních směrech EU pro rozvoj sítě TEN-T. Rada toto nařízení přijala v červnu 2024.

Cílem nových právních předpisů je vybudovat spolehlivou, bezproblémovou a vysoce kvalitní dopravní síť, která zajistí udržitelnou konektivitu v celé Evropě bez fyzických přerušení, úzkých míst a chybějících spojení. Síť bude postupně rozvíjena nebo modernizována novým nařízením, které stanoví jasné lhůty pro dokončení tříúrovňové sítě TEN-T:

  • hlavní síť do roku 2030
  • nově doplněná rozšířená hlavní síť do roku 2040
  • globální síť do roku 2050

Infrastruktura pro alternativní paliva

Cílem nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) je zajistit v celé EU zavádění veřejně přístupné infrastruktury pro elektrické dobíjení a čerpání alternativních paliv v odvětví silniční, letecké a vodní dopravy.

Pravidla stanoví cíle pro zavádění dobíjecích a čerpacích stanic, včetně zajištění toho, aby dobíjecí stanice byly na hlavních silnicích alespoň každých 60 km.

Rada nařízení přijala v červenci 2023.

Tato infografika představuje obecné a číselné údaje o nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, které do roku 2030 zajistí dostatek dobíjecích stanic a čerpacích stanic pro alternativní paliva v celé EU.
„Fit for 55“: směrem k udržitelnější dopravě (Infografika)

„Fit for 55“: směrem k udržitelnější dopravě (Infografika)

Inteligentní dopravní systémy

S cílem urychlit digitální transformaci a inteligentnější mobilitu v EU přijala Rada nový rámec pro zavádění inteligentních dopravních systémů. Nová pravidla jsou součástí Strategie Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu.

Inteligentní dopravní systémy (ITS) – například plánovače cesty, systém eCall a automatizovaná vozidla – radikálně mění to, jak lidé cestují, protože šetří čas, snižují emise a kongesci a zjednodušují plánování cesty.

Revidovaná směrnice o ITS, kterou Rada přijala v říjnu 2023, má za cíl urychlit dostupnost a zvýšit interoperabilitu digitálních dat, na jejichž využívání jsou založeny služby, jako jsou multimodální plánovače cest a navigační služby. To umožní vozidlům a silniční infrastruktuře vzájemně komunikovat, například varovat před neočekávanými událostmi, jako jsou dopravní zácpy.

Ekologizace nákladní dopravy

Nákladní doprava je zdrojem více než 30 % emisí CO2 v dopravě a předpokládá se, že její objem poroste.

Cílem balíčku ekologizace nákladní dopravy, který Komise předložila v červenci 2023, je zlepšit výkonnost nákladní dopravy:

  • zavedením opatření ke zvýšení její účinnosti a celkové udržitelnosti
  • podporou udržitelnějších možností dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemské vodní cesty

V prosinci 2023 Rada přijala postoj k nařízení o započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb. Cílem návrhu je zlepšit výpočet a poskytování informací o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, aby si zákazníci mohli vybrat nejudržitelnější možnosti dopravy. Rada také vzala na vědomí zprávu o pokroku týkající se návrhu Komise o maximálních přípustných hmotnostech a rozměrech těžkých nákladních vozidel, který byl rovněž předložen jako nedílná součást balíčku „ekologizace nákladní dopravy“.

V rámci balíčku se Rada v červnu 2024 dohodla na svém vyjednávacím postoji („obecném přístupu“) k nařízení o využívání kapacity železniční infrastruktury v jednotném evropském železničním prostoru. Cílem tohoto právního předpisu je zvýšit dostupnost infrastruktury prostřednictvím lepších procesů plánování a přidělování a lepší přeshraniční koordinace a očekává se, že významně přispěje k účinnějšímu řízení kapacity železniční infrastruktury a dopravy.

Financování

Nástroj pro propojení Evropy 2021–2027

Jedním z hlavních cílů Nástroje pro propojení Evropy je podpora udržitelnosti. Jakožto klíčový mechanismus financování investic do dopravních systémů EU přispívá Nástroj pro propojení Evropy k dekarbonizaci odvětví mobility, a tím k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Nařízení platí se zpětnou účinností od 1. ledna 2021.

Odvětví dopravy obdrží většinu finančních prostředků (přibližně 25 miliard z 33 miliard eur), z nichž zdaleka největší část bude vyčleněna na železnici.

Další informace

Témata