Skip to content

Pravidla EU pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Díky koordinaci mezi unijními zeměmi mohou občané EU převádět svá práva v oblasti sociálního zabezpečení, když se pohybují a pracují v rámci Evropy.

Práva v oblasti sociálního zabezpečení napříč hranicemi

EU chce unijním občanům usnadnit možnost svobodně se pohybovat po Evropě a pracovat v jiné zemi EU a rovněž při tom chce chránit jejich práva v oblasti sociálního zabezpečení.

Pohybovat se a pracovat v jiné zemi EU je základním právem všech občanů EU a základním kamenem jednotného trhu. Volný pohyb by však nebyl možný bez pravidel EU pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Každý má právo pracovat a vykonávat svobodně zvolené nebo přijaté povolání. Každý občan Unie může svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby v kterémkoli členském státě. Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou oprávněni pracovat na území členských států, mají nárok na stejné pracovní podmínky jako občané Unie. Listina základních práv Evropské unie, článek 15

Unijní pravidla v oblasti koordinace práv sociálního zabezpečení nenahrazují vnitrostátní systémy jednotným evropským systémem, jejich cílem je tyto systémy koordinovat. Systémy sociálního zabezpečení spadají do výlučné pravomoci členských států a nejsou v EU harmonizovány.

Kde platí pravidla koordinace sociálního zabezpečení?

Tato pravidla zajišťují ochranu v oblasti sociálního zabezpečení při pohybu a práci v Evropě (27 členských států EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko).

Občané EU mají právo:

  • hledat si práci v jiné zemi EU
  • pracovat tam, aniž by museli žádat o pracovní povolení
  • pobývat tam za tímto účelem
  • zůstat tam i po skončení zaměstnání
  • na rovné zacházení, pokud jde o přístup k zaměstnání, jako státní příslušníci dané země

Koordinace práv v oblasti sociálního zabezpečení mezi EU a Spojeným královstvím

Po vystoupení Spojeného království z EU platí od 1. ledna 2021 zvláštní pravidla pro koordinaci příslušných práv. Práva osob, na něž se vztahuje dohoda o vystoupení uzavřená mezi EU a Spojeným královstvím, jsou i nadále chráněna.

V případě osob, na které se dohoda o vystoupení nevztahuje, je koordinace sociálního zabezpečení mezi Unií a Spojeným královstvím upravena konkrétním protokolem k dohodě o obchodu a spolupráci. I když je tento protokol podobný unijním pravidlům a je poměrně komplexní z hlediska svého rozsahu, nezajišťuje stejnou úroveň ochrany jako předpisy EU.

Priority a zásady

Cílem pravidel v oblasti koordinace sociálního zabezpečení je zajistit, aby občané nebyli znevýhodňováni skutečností, že pracují či pobývají v jiném členském státě.

Unijní pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení se vztahují na:

  • dávky v nemoci, mateřství a rovnocenné otcovské dávky
  • starobní důchody, předdůchodové dávky a dávky v invaliditě
  • pozůstalostní dávky a pohřebné
  • dávky v nezaměstnanosti
  • rodinné dávky
  • dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání

EU zavedla pravidla pro koordinaci interakce mezi vnitrostátními systémy sociálního zabezpečení. Všechny země se mohou svobodně rozhodnout, na koho se vztahuje povinné pojištění podle jejich vnitrostátních právních předpisů, jaké dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek.

Pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení zabraňují tomu, aby se občané v přeshraniční situaci ocitli bez ochrany nebo měli dvojí krytí.

Mezi hlavní priority patří:

  • přispívat k sociální spravedlnosti a prohloubenějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu trhu
  • usnadnit mobilitu pracovních sil prostřednictvím jasných, spravedlivých a vymahatelných pravidel
  • usnadnit volný pohyb pracovníků jako jeden z klíčových pilířů vnitřního trhu a zároveň posílit nástroje vnitrostátních orgánů k boji proti zneužívání nebo podvodům

Pravidla EU v oblasti sociálního zabezpečení jsou založena na čtyřech zásadách:

  • zásada jedné země: na občany se vždy vztahují právní předpisy pouze jednoho členského státu, takže odvádí příspěvky pouze v jedné zemi
  • zásada rovného zacházení: občané mají stejná práva a povinnosti jako státní příslušníci země, v níž mají krytí
  • zásada sčítání dob: pokud občané žádají o dávky, jejich předchozí doby pojištění, práce či pobytu v jiných zemích jsou v případě potřeby zohledněny
  • zásada vývozu dávek: občané, kteří mají nárok na určité peněžité dávky v jedné zemi, mohou obvykle pobírat tyto dávky i v případě, že žijí v jiné zemi

Hlavní navrhované úpravy

Stávající pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení v EU jsou v platnosti od 1. května 2010. Trh práce a společnost se však neustále vyvíjejí, stejně jako se mění vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení a soudní judikatura.

Proto jsou nezbytné cílené úpravy k zajištění toho, aby pravidla byla spravedlivá, jednodušší a snadněji vymahatelná.

Za účelem modernizace a zjednodušení stávajících pravidel a s cílem zajistit mezi členskými státy spravedlivé sdílení zátěže, kterou náklady na sociální zabezpečení představují, předložila Evropská komise v prosinci 2016 návrh na revizi pravidel pro koordinaci.

Hlavním cílem této revize je pokračovat v modernizaci pravidel EU pro koordinaci sociálního zabezpečení prostřednictvím:

  • dalšího usnadnění výkonu práv občanů
  • zajištění právní jasnosti
  • zajištění spravedlivého a vyváženého rozdělení finanční zátěže
  • podpory správní jednoduchosti a vymahatelnosti pravidel

Nařízení se zaměřuje na několik důležitých oblastí, v nichž budou zavedena níže uvedená pravidla:

Dávky v nezaměstnanosti

Občané EU budou moci po dobu nejméně šesti měsíců vyvážet své dávky v nezaměstnanosti do jiné země, než ve které mají bydliště.

Bylo zavedeno zvláštní pravidlo pro příhraniční pracovníky, kteří budou moci vyvážet své dávky v nezaměstnanosti po dobu až patnácti měsíců, pokud doba jejich nároku na dávky není kratší.

Příslušným státem v oblasti sociálního zabezpečení bude u této kategorie pracovníků stát, v němž je vykonávána profesní činnost, a to po šesti měsících zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo pojištění.

Právní předpisy použitelné pro vyslané pracovníky

Aby zaměstnanci mohli být vysláni pracovat do jiného členského státu a osoby samostatně výdělečně činné mohly vykonávat činnost v jiném členském státě, budou muset splňovat podmínku předchozí tříměsíční účasti v systému sociálního zabezpečení jejich členského státu původu.

Maximální doba účasti v systému sociálního zabezpečení vysílajícího členského státu je nadále 24 měsíců. Pokud jde o zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné, mezi jakýmikoli dvěma obdobími 24 měsíců se počítá s dobou přerušení v délce minimálně dvou měsíců.

Rodinné dávky

Návrh zohledňuje rozsudek ve věci Wiering (C-347/12), a vyjasňuje tak rozdíl mezi peněžitými rodinnými dávkami, jejichž hlavním účelem je náhrada příjmu, jenž nebyl získán z důvodu péče o dítě, a všemi ostatními rodinnými dávkami.

Přístup ekonomicky neaktivních mobilních občanů k určitým sociálním dávkám

V zájmu zajištění větší právní jistoty obsahuje návrh seznam relevantní judikatury Soudního dvora a stanoví, že v souladu s vnitrostátními právními předpisy či postupy by se mobilním občanům nemělo bránit v tom, aby přispívali do systémů nemocenského pojištění.

Dávky dlouhodobé péče

Nařízení zavede definici dávek dlouhodobé péče a v kapitole týkající se dávek v nemoci dále vyjasňuje prvky příslušného procesu.

Revize stávajících pravidel

Dne 22. dubna 2026 Rada dosáhla předběžné dohody s Evropským parlamentem o aktualizovaných pravidlech pro koordinaci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení. Cílem revize je modernizovat pravidla tak, aby byla jasnější, spravedlivější a snadněji vymahatelná.

Velvyslanci členských států při EU potvrdili předběžnou dohodu dne 29. dubna 2026.

Tuto předběžnou dohodu musí ještě potvrdit Evropský parlament. Poté bude po revizi právníky-lingvisty oběma orgány formálně přijata.

Předchozí jednání

Jako právní základ pro revizi pravidel je navržen článek 48 Smlouvy o fungování Evropské unie, který vyžaduje, aby Evropský parlament a Rada postupovaly v souladu s řádným legislativním postupem.

Rada ohledně tohoto nového návrhu koordinuje stanoviska členských států. Posuzování návrhu zahájila v lednu 2017 a ministři o návrhu opakovaně vedli rozpravu.

V říjnu a v prosinci 2017 dosáhla Rada dvou částečných obecných přístupů ohledně těchto kapitol návrhu:

  • přístup ekonomicky neaktivních mobilních občanů k určitým sociálním dávkám
  • platné právní předpisy pro vyslané a přidělené pracovníky a osoby pracující ve dvou nebo více členských státech
  • dávky dlouhodobé péče
  • rodinné dávky

Dne 21. června 2018 se pak Rada dohodla na svém úplném vyjednávacím postoji. Na základě tohoto mandátu zahájilo předsednictví Rady jednání s Evropským parlamentem, a to jakmile Parlament přijal svůj postoj.

Souvislosti

Po mnoho let měla EU rámec pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení členských států s cílem usnadňovat mobilitu pracovních sil. Účelem koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci EU je zajistit, aby každý občan EU a státní příslušník třetí země pobývající v EU měl spravedlivý přístup k sociálnímu zabezpečení bez ohledu na zemi, v níž pobývá.

Postupem času procházely právní předpisy EU o koordinaci sociálního zabezpečenívývojem v souvislosti s prohlubováním evropské integrace i v návaznosti na rozšiřování Evropské unie.

Nyní pravidla koordinace upravuje nařízení (ES) č. 883/2004 a jeho prováděcí nařízení (ES) č. 987/2009.

Tímto legislativním návrhem se nařízení 883/2004 a 987/2009 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení mění. Účelem revize je:

  • vyjasnit okolnosti, za kterých mohou členské státy omezit přístup ekonomicky neaktivních mobilních občanů EU k sociálním dávkám
  • zavést soudržný systém koordinace dávek dlouhodobé péče
  • navrhnout nové režimy pro koordinaci dávek v nezaměstnanosti v přeshraničních případech
  • zavést nová ustanovení o koordinaci rodinných dávek
  • vyjasnit pravidla pro vysílané pracovníky

Naposledy aktualizováno: 29. dubna 2026