Jak předcházet podvodům s DPH: mechanismus přenesení daňové povinnosti

Rada pracuje na návrhu směrnice Rady, jejímž cílem je umožnit, aby se u vnitrostátního dodání zboží či poskytnutí služeb mezi podniky v případech, kdy fakturovaná částka přesahuje 10 000 eur, používal všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti k DPH. Uplatňování tohoto mechanismu by bylo povoleno za určitých podmínek.

Přenesením daňové povinnosti se odpovědnost za hlášení zdanitelného dodání zboží či poskytnutí služby přenáší z prodávajícího na kupujícího.

Uplatňování tohoto mechanismu by představovalo odchylku od hlavních obecných zásad současného systému DPH v EU, což vyžaduje změnu směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Podle návrhu by byla tato odchylka udělena na omezenou dobu a její využití by pro členské státy, které splňují podmínky stanovené ve směrnici, bylo dobrovolné.

Cílem je pomoci některým členským státům, které jsou zvláště zasaženy podvody v oblasti DPH a nemají dostatečné nástroje, jak proti nim bojovat. Může se jednat například o typy podvodů označované jako „kolotočové“ nebo „na bázi chybějícího obchodníka“.

Navržená směrnice by přinesla časově omezené řešení, podle kterého by dodání zboží nebo poskytnutí služeb bylo zdaněno v zemi určení.

• Návrh směrnice Rady, pokud jde o dočasné používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti
• Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

Proč byl návrh předložen?

Návrh byl předložen na žádost členských států EU, které jsou obzvláště zasaženy ztrátou daňových příjmů v důsledku podvodů v oblasti DPH, zejména kolotočových podvodů.

Podle Evropské komise dosahuje v EU výpadek příjmů z DPH (rozdíl mezi očekávanými příjmy z DPH a částkou, kterou daňové orgány na této dani ve skutečnosti vyberou) téměř 160 miliard eur, z čehož 50 miliard eur připadá na přeshraniční podvody (údaje za rok 2013).

Možnost uplatňovat přenesení daňové povinnosti existuje i ve stávajícím systému, přenesení však nelze používat plošně, ale jen v určitých stanovených odvětvích a po omezenou dobu. Tato možnost byla zavedena směrnicí Rady 2013/43/EU.

Co je „kolotočový“ podvod, nebo také podvod „na bázi chybějícího obchodníka“?

Ke kolotočovým podvodům v EU dochází obvykle u přeshraničních plnění mezi podniky.

Podle stávajícího unijního systému DPH je přeshraniční dodání zboží či poskytnutí služeb mezi podniky uvnitř EU osvobozeno od DPH a povinnost odvést DPH do státního rozpočtu má ten, kdo zboží nebo služby prodává na cílovém trhu (čímž tento prodávající DPH fakticky vybírá).

Přeshraniční pohyb zboží v EU se tak v principu skládá ze dvou plnění:

• dodání zboží uvnitř EU, které je od DPH osvobozeno, a
• pořízení zboží uvnitř EU, které podléhá DPH v zemi určení, kde tuto daň vybírá prodávající.

Jak podvod na bázi chybějícího obchodníka funguje v praxi?

K tomuto podvodu dochází v situacích, kdy si několik společností na domácím trhu postupně přeprodává zboží nebo služby dovezené bez DPH od dodavatele v jiné členské zemi EU.

Jedna ze společností v řetězci – obvykle ta, která zboží dovezla – naúčtuje DPH dalšímu kupujícímu v řetězci, ale do státního rozpočtu ji neodvede, čímž se dopustí podvodu. Sama pak po provedení této transakce zpravidla velice rychle a beze stopy zmizí (proto označení „chybějící“ nebo „mizející“ obchodník). V zemi, kde jsou zboží nebo služby spotřebovány, je tím pádem nemožné daň vybrat. Ostatní kupující v řetězci prodají zboží v mezičase dále a ze státního rozpočtu vyinkasují DPH, na jejíž vrácení mají v důsledku odpočtu daně na vstupu nárok. K fyzickému přesunu zboží nebo služeb přitom nemusí v praxi vůbec dojít, případně mohou zboží a služby existovat jen na papíře.

„Kolotoč“ se pak nanovo roztočí v okamžiku, kdy poslední kupující v řetězci na domácím trhu prodá zboží zpátky prvnímu dodavateli, tedy společnosti, od níž se zboží do cílové země dostalo, a celý proces tak může začít znovu. Toto poslední plnění by opět bylo od DPH osvobozeno, neboť se jedná o přeshraniční plnění.

Tento druh podvodů však může fungovat i čistě v rámci vnitrostátního trhu.

Mechanismus přenesení daňové povinnosti představuje opatření, které odpovědnost za konečné odvedení DPH do státního rozpočtu přenáší z prodávajícího na zákazníka, a tím se snaží riziko podvodu snížit.

Hlavní prvky návrhu

Legislativní postup

K přijetí návrhu směrnice je nutné použít zvláštní legislativní postup. Ten vyžaduje konzultaci Evropského parlamentu a jednomyslnou podporu v Radě. Z právního hlediska Rada není povinna stanovisko Parlamentu zohlednit, avšak v souladu s judikaturou Soudního dvora nesmí přijmout rozhodnutí, aniž by jej obdržela.

Podmínky pro používání mechanismu

Podmínky, které musí členský stát splnit, aby mohl všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti používat, by podle návrhu měly být tyto:

• výpadek příjmů z DPH v tomto členském státě by měl být pět procentních bodů nad mediánem evropského výpadku příjmů z DPH;
• podíl kolotočových podvodů na jeho celkovém výpadku příjmů z DPH by měl činit více než 25 % a
• členský stát by měl prokázat, že tradiční opatření nejsou pro boj proti tomuto druhu podvodů dostatečná.

Návrh dále stanoví, že by Evropská komise měla tři měsíce na to, aby žádost členského státu o používání tohoto mechanismu povolila, nebo zamítla, v závislosti na tom, zda jsou splněny příslušné podmínky.

Sousední členské státy

Za určitých podmínek by používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti mělo být podle návrhu povoleno i členskému státu, který má s členským státem uplatňujícím tento mechanismus společnou hranici.

Zrušení mechanismu

Návrh směrnice uvádí, že projeví-li se po zavedení mechanismu velmi nepříznivý dopad na obchod na unijním vnitřním trhu, bude nutné tento mechanismus po šesti měsících zrušit (bez retroaktivního účinku).

Časové omezení

Mechanismus by měl být podle návrhu v platnosti do 30. září 2022. Komise jej následně vyhodnotí.