Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport, 23.–24. 11. 2015, 23.–24. listopadu 2015

Hlavní výsledky

Mládež a vzdělávání, 23. listopadu

Společným tématem dnešních jednání Rady byla současná migrační a uprchlická krize. Otázkami souvisejícími s migrací se Rada zabývala v obou svých složeních, a to zejména formou politické rozpravy na tato témata:

• úloha politiky mládeže a práce s mládeží v kontextu migrace: ministři zdůraznili význam posílení meziodvětvové spolupráce, zejména v oblastech vzdělávání, mládeže, kultury a sportu;
• strategie vzdělávání a odborné přípravy pro integraci nově příchozích migrantů a osob z přistěhovaleckého prostředí: ministři zejména zdůraznili, že je třeba uznávat schopnosti nově příchozích migrantů a zavést intenzivní jazykovou výuku na pomoc při překonávání sociálních nerovností.

Marginalizaci a radikalizaci mladých lidí můžeme předcházet tím, že snížíme počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém a umožníme mladým lidem účast na životě společnosti, čímž jim poskytneme příležitost podporovat naše společné evropské hodnoty. Claude Meisch, lucemburský ministr školství a mládeže

Rada rovněž uctila minutou ticha oběti tragických událostí v Paříži. Všichni ministři vyjádřili soustrast francouzské ministryni školství Najat Vallaudové-Belkacemové a všem příbuzným obětí pařížských útoků z 13. listopadu.

Ministr Claude Meisch prohlásil, že „marginalizaci a radikalizaci mladých lidí můžeme předcházet tím, že snížíme počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém a umožníme mladým lidem účast na životě společnosti, čímž jim poskytneme příležitost podporovat naše společné evropské hodnoty.“

Mládež

Rada přijala zprávu o mládeži v EU za rok 2015, která se týká provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018).

Tato společná zpráva Komise a Rady obsahuje hodnocení pokroku, jehož bylo při uplatňování rámce spolupráce dosaženo za období 2013–2015. Zpráva také posuzuje provádění „strukturovaného dialogu“ s mladými lidmi a formuluje nová politická doporučení a priority na další období tří let (2016–2018).

Rada přijala dvě usnesení o

• novém pracovním plánu EU v oblasti mládeže (2016–2018), který se zabývá otázkou, jak lze rychleji a účinněji řešit přetrvávající problém vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí a důsledky krize pro mladé lidi;
• podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě v Evropě, což byla priorita současného pracovního cyklu strukturovaného dialogu.

Vzdělávání

Rada přijala společnou zprávu za rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(2010–2020).

Zpráva obsahuje hodnocení pokroku, jehož bylo dosaženo v průběhu posledního pracovního cyklu (2012–2014), přezkum rámce ET 2020 v polovině období a související návrhy úprav.

Cílem hlavních priorit evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v příštích pěti letech do roku 2020 je zajistit, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy podporovaly zaměstnatelnost, dovednosti a inovace, zvyšovaly sociální mobilitu a rovnost, pomáhaly při předcházení radikalizaci a vytvářely základy pro demokratické hodnoty a aktivní občanství.

Kultura a sport, 24. listopadu

Současná migrační a uprchlická krize byla společným tématem jednání i během druhého dne zasedání Rady (24. listopadu). Tyto otázky se dostaly do popředí zejména při diskusích o těchto otázkách:

• společná opatření proti obchodování s lidmi a ničení kulturního dědictví v oblastech konfliktů:ministři poukazovali na vysokou symbolickou hodnotu kulturního dědictví z hlediska identity a jeho přínosu pro mezikulturní dialog. Vyzvali ke zintenzivnění spolupráce mezi členskými státy na všech úrovních;
• výchovný potenciál sportu pomáhat znevýhodněným mladým lidem, včetně migrantů, aby nalezli své místo ve společnosti. Ministři se shodli na tom, že sport je nejen nesmírně důležitý z toho důvodu, že pomáhá rozvíjet dialog mezi různými kulturami v EU, ale že má rovněž klíčový význam pro politiky sociální integrace.

Kultura

Zasedání věnované kultuře bylo zaměřeno na otázku, jakým způsobem může kultura nejlépe podpořit vnější činnost EU. Ministři přijali závěry ohledně způsobu, jakým mohou rozvojová spolupráce a mezikulturní dialog přispět k lepší integraci migrantů a uprchlíků.

První z uvedených závěrů poukazují na význam komplexnějšího přístupu ke kultuře založeného na celosvětové solidaritě. V těchto závěrech se Komise a vysoká představitelka vyzývají, aby Radě předložily návrh na strategičtější přístup ke kultuře a stanovily příslušné obecné zásady.

Rada zdůraznila, že tento přístup by se měl vztahovat rovněž na výzvy, jimž EU v současnosti čelí, jako jsou migrační krize, radikalizace a nárůst xenofobie.

Závěry o mezikulturním dialogu byly přijaty v rámci pracovního plánu pro kulturu, jehož cílem je zlepšení vzájemného porozumění mezi hostitelskou zemí a migranty, a v návaznosti na výzvu Evropské rady z října 2015 týkající se vytvoření širší migrační strategie.

Sport může být a skutečně je důležitým faktorem při integraci osob, zejména znevýhodněných mladých lidí, do dnešní společnosti. Výměna osvědčených postupů v této oblasti může přispět k tomu, aby mladí lidé měli větší šanci se uplatnit. Roman Schneider, lucemburský ministr sportu

Sport

Rada přijala závěry o podpoře pohybových a sportovních aktivit u dětí, ve kterých se členské státy vyzývají, aby zvyšovaly povědomí o přínosech pravidelné pohybové aktivity od raného dětství a prosazovaly opatření na podporu aktivního životního stylu mezi dětmi.

Ministři rovněž jednali o způsobech, jak rozvíjet výchovný potenciál sportu, zejména v zájmu integrace znevýhodněných mladých lidí, migrantů a nově příchozích migrantů.

Součástí rozpravy byly také příspěvky dvou hostů zasedání: Edwina Mosese, bývalého olympijského vítěze a současného předsedy Antidopingové agentury Spojených států a předsedy Výboru pro vzdělávání Světové antidopingové agentury, a Mathieu Murrella působícího v první anglické fotbalové lize.

Oba hosté uvedli příklady projektů, které jsou úspěšnou kombinací vzdělávání a sportu. Oba nicméně zdůraznili, že sport je spíše prostředek než cíl, zatímco vzdělávání a zaměstnanost mají ve znevýhodněných zónách nadále rozhodující význam.

Ministr Schneider prohlásil: „Sport může být a skutečně je důležitým faktorem při integraci osob, zejména znevýhodněných mladých lidí, do dnešní společnosti. Výměna osvědčených postupů v této oblasti může přispět k tomu, aby mladí lidé měli větší šanci se uplatnit.“