Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport, 21.–22. 11. 2016, 21.–22. listopadu 2016

Hlavní výsledky

21. listopadu 2016

Mládež

Rada přijala závěry o podpoře nových přístupů v práci s mládeží. Práce s mládeží může mladým lidem pomoci rozvíjet kompetence, dovednosti a pozitivní postoje.

V závěrech se zdůrazňuje, že je důležitá k tomu, aby mimo formální struktury oslovovala mladé lidi z různých prostředí, včetně marginalizované a znevýhodněné mládeže. Rovněž vyzývají k využívání inovativních nástrojů při praktickém provádění práce s mládeží, v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, sportu a kultury, sociálních služeb i informačních a komunikačních technologií.

Ministři si rovněž vyměnili názory na to, jak obnovit vztah mladých lidí k evropskému projektu, v návaznosti na rozpravy na bratislavském neformálním summitu konaném v září.

„Mladí lidé jsou v dnešních společnostech důležitými aktéry. Musíme jim pomáhat, aby si udržovali otevřenou mysl a celkový přehled a byli ochotni pro Evropu vykonávat dobrovolnou činnost. Za to bychom jim měli nabídnout slibné vyhlídky. Mladí lidé se však jako součást obecného opozičně zaměřeného trendu cítí projektu Evropské unie stále více vzdáleni a necítí se v něm dobře. Dnes jsme v návaznosti na bratislavský summit konaný v září 2016 připravili důležité poselství, které chceme tlumočit vedoucím evropským představitelům ve snaze o znovuvybudování důvěry mladé generace.“

Peter Plavčan, slovenský ministr školství, vědy, výzkumu a sportu

Vzdělávání

Rada přijala usnesení o nové agendě dovedností, kde zdůrazňuje hlavní aspekty, jimiž se bude Rada při práci v této oblasti řídit, v reakci na sdělení Komise o strategickém významu dovedností pro zachování pracovních míst, růstu a konkurenceschopnosti.

Týká se oblastí, jako je rozvoj dovedností, vzájemné uznávání kvalifikací, podpora odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání, jakož i způsoby zkoumání plného potenciálu digitálního hospodářství s cílem podporovat „celoživotní investice do lidí“.

Rada rovněž dosáhla politické dohody ohledně doporučení o nových příležitostech pro dospělé, v rámci záruky k získání dovedností navrhované Komisí. Cílem je poskytnout dospělým s nízkou úrovní dovedností příležitosti k získání souboru dovedností, znalostí a kompetencí potřebných pro trh práce a aktivní účast ve společnosti.

Rada přijala závěry o předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu, které jsou v kontextu prvního výročí teroristických útoků v Paříži velmi aktuální.

Zdůrazňuje se v nich potřeba oslabit a potlačit vliv stávajících násilných extremistických ideologií, jako jejich protiváhu nabídnout zajímavé nenásilné alternativy a podporovat rodiče, sourozence, vrstevníky a pracovníky s mládeží a další osoby, kteří jsou v kontaktu s mladými lidmi, kterým hrozí riziko násilné radikalizace.

Rovněž se v nich s ohledem na úlohu sociálních médií coby nejdůležitějšího prostředku pro cílené vyhledávání, sexuální zneužívání dětí na internetu a aktivaci potenciálních radikálů k páchání násilných činů podtrhuje potřeba zapojit do boje proti nezákonným nenávistným projevům na internetu poskytovatele služeb a spolupracovat s nimi při plném respektování svobody projevu.

„Právě jsme si připomněli smutné výročí útoků v Paříži, při nichž přišlo o život mnoho nevinných lidí a bylo rozbito mnoho rodin. Boj proti radikalizaci a násilnému extremismu zůstává důležitým bodem našeho programu. Je zřejmé, že do tohoto boje musí být zapojena každá úroveň správy. Dnes se Rada dohodla, že se zaměří na preventivní opatření, jako je vzdělávání, dobrovolné a kulturní činnosti a práce s mládeží. Tato opatření mohou být považována za „měkká“, ale pokud budou obecně a pečlivě uplatňována, mohou účinně chránit naše liberální společnosti“.

Peter Plavčan, slovenský ministr školství, vědy, výzkumu a sportu

22. listopadu 2016

Kultura a audiovizuální oblast

Rada vzala na vědomí zprávu o pokroku ohledně návrhu revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Cílem návrhu je, aby tato směrnice lépe vyhovovala digitálnímu věku s ohledem na rychlost technologického pokroku, objevující se nové obchodní modely a měnící se spotřebitelské návyky.

K hlavním otázkám, které se v Radě dosud projednávají, patří rozšíření oblasti působnosti směrnice na platformy pro sdílení videonahrávek a rozsah jejich regulace, kvantitativní pravidla televizní reklamy, povinnosti poskytovatelů služeb na vyžádání, aby podporovali evropská díla, sladění pravidel týkajících se lineárních služeb a služeb na vyžádání a úloha evropského orgánu sdružujícího vnitrostátní regulační subjekty.

„Změny ekosystému audiovizuálních mediálních služeb si vyžádaly revizi směrnice o audiovizuálních mediálních službách, aby byla připravena pro nový digitální věk. Jedním z jejích cílů je zachovat úspěšnost evropského mediálního odvětví. Evropa musí mít konkurenceschopný jednotný trh pro audiovizuální obsah, který usnadní dodávání, bude vyhovovat požadavkům diváků, ať už jsou kdekoli, a zajistí rovné podmínky všem poskytovatelům. Zároveň musíme zachovat naše cíle v oblasti veřejné politiky, jimiž jsou ochrana nezletilých, podpora evropských děl a boj proti verbálním projevům nenávisti. Naše předsednictví učinilo na tomto novém návrhu velký pokrok a hrdě jej předáváme maltskému předsednictví“.

Marek Maďrič, slovenský ministr kultury a předseda Rady

Rada přijala obecný přístup k rozhodnutí o Evropském roku kulturního dědictví (2018). Obecným cílem této iniciativy je zvýšit povědomí o bohatství evropského kulturního dědictví a o příležitostech, jež může nabídnout, a sdílet evropské hodnoty a ideály, které jsou nedílnou součástí kulturního dědictví. Zároveň se snaží upozornit na výzvy, jimž kulturní dědictví čelí.

„Evropské kulturní dědictví je nejvzácnějším klenotem, který si zaslouží, aby ho lidé v Evropě viděli a střežili. Naše předsednictví se tudíž snažilo co nejrychleji připravit Evropský rok kulturního dědictví, který se bude konat v roce 2018. Jsme potěšeni, že jsme se dnes v Radě dohodli na obecném přístupu k tomuto důležitému rozhodnutí, které kulturní dědictví znovu přivede do popředí zájmu. Jednomyslná podpora členských států jasně ukazuje, jak je tato iniciativa aktuální. Nyní můžeme zahájit jednání s Evropským parlamentem.“

Marek Maďrič, slovenský ministr kultury a předseda Rady

Vytvoření strategického přístupu v mezinárodních kulturních vztazích je již delší dobu prioritou Rady. Ministři jednali o tom, jak mohou EU a její členské státy účinně spolupracovat na tom, a by do této oblasti vnesly strategičtější a globálnější přístup.

Sport

Rada přijala závěry o sportovní diplomacii, v nichž je sport chápán jako jeden z prostředků pro ovlivňování diplomatických, mezikulturních, sociálních, hospodářských a politických vztahů. Tato otázka se projednávala rovněž na setkání se zástupci sportovního odvětví.

V závěrech se členské státy vyzývají, aby prozkoumaly, jak může být potenciál sportu lépe využíván na vnitrostátní úrovni, zejména prostřednictvím vzdělávání a zapojením známých sportovců jako propagátorů pozitivních sportovních hodnot a evropských hodnot.