Summit Východního partnerství, 15. prosince 2021

Hlavní výsledky

Vedoucí představitelé EU, členských států EU a zemí Východního partnerství se dne 15. prosince 2021 setkali v Bruselu na šestém summitu Východního partnerství.

Zasedání předsedal předseda Evropské rady Charles Michel. EU zastupovali předseda Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

• Vyjádření předsedy Charlese Michela na tiskové konferenci po skončení šestého summitu Východního partnerství

Východními partnery přítomnými na summitu byly Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina. Bělorusko svou účast ve Východním partnerství pozastavilo, EU však nadále spolupracuje s běloruským lidem.

Na závěr summitu přijali vedoucí představitelé společné prohlášení.

• Summit Východního partnerství – společné prohlášení

Vedoucí představitelé zdůraznili, že jejich partnerství je i nadále pevně založeno na společných základních hodnotách, společných zájmech a sdílené odpovědnosti, zodpovědnosti, inkluzivnosti, diferenciaci a vzájemné odpovědnosti.

Cílem Východního partnerství je podpořit stabilitu, prosperitu a vzájemnou spolupráci a pokročit v závazku provádět nezbytné reformy a řešit globální a regionální výzvy.

Ázerbájdžánská republika vydala vnitrostátní prohlášení.

• Vnitrostátní prohlášení

Společné hodnoty

Vedoucí představitelé zdůraznili své společné odhodlání prosazovat základní hodnoty, které sdílejí:

• posílení demokracie a právního státu,
• ochrana lidských práv a základních svobod, včetně práv příslušníků menšin,
• prosazování genderové rovnosti,
• podpora inkluzivní společnosti,
• zajištění plného dodržování zásad a norem mezinárodního práva.

EU i nadále pevně podporuje nezávislost a svrchovanost všech východních partnerů a jejich územní celistvost v rámci jejich mezinárodně uznaných hranic.

Jsme i nadále hluboce znepokojeni pokračující destabilizací a pokračujícím porušováním zásad mezinárodního práva v mnoha částech regionu Východního partnerství, které představují hrozbu pro mír, bezpečnost a stabilitu. Vyzýváme k obnovenému úsilí o prosazování mírového urovnání nevyřešených konfliktů v regionu Východního partnerství na základě zásad a norem mezinárodního práva. Summit Východního partnerství – společné prohlášení

Vedoucí představitelé uvítali úsilí EU, intenzivnější angažovanost a posílenou úlohu při předcházení konfliktům, řešení konfliktů a budování důvěry.

Opětovně potvrdili svrchované právo každého partnera zvolit si úroveň ambicí a cíle, jichž chce ve svých vztazích s EU dosáhnout. Východní partnerství není namířeno proti nikomu, avšak jeho účelem je přispět k míru a prosperitě všech zemí v sousedství.

Partnerství

Vedoucí představitelé uvítali dohody, které východní partneři a EU uzavřeli nebo o nichž se v současné době jedná:

• v plném rozsahu vstoupily v platnost dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s Gruzií, Moldavskou republikou a s Ukrajinou;
• v březnu 2021 vstoupila v platnost Dohoda o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií;
• pokrok, jehož bylo dosaženo v jednáních mezi EU a Ázerbájdžánem o nové komplexní dohodě.

EU ocenila iniciativu trojice přidružených partnerů – Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny – usilující o zlepšení spolupráce s EU.

EU vyjádřila politování nad rozhodnutím běloruských orgánů pozastavit svou účast ve Východním partnerství a očekává obnovení spolupráce, jakmile budou vytvořeny nezbytné podmínky pro pokojný přechod k demokracii s cílem navázat na společný program založený na společných hodnotách a sdílených zájmech.

EU mezitím pokračuje ve spolupráci s běloruskými občany, občanskou společností a nezávislými sdělovacími prostředky a podporuje je, mimo jiné prostřednictvím komplexního plánu hospodářské podpory pro demokratické Bělorusko ve výši až 3 miliardy eur.

EU připomněla svá předchozí prohlášení a odsoudila zneužívání migrantů a uprchlíků ze strany běloruských orgánů, jakož i všechny případy zneužívání migrantů pro politické účely.

Odolnost a prosperita

Vedoucí představitelé se zavázali zvýšit odolnost tím, že se zaměří na:

• posílení právního státu
• zavedení účinné, transparentní a odpovědné veřejné správy na všech úrovních správy
• boj proti podvodům, korupci a hospodářské trestné činnosti
• boj proti organizované trestné činnosti
• posílení bezpečnosti, jakož i kybernetické odolnosti, včetně hybridních hrozeb.

Vedoucí představitelé se zavázali podporovat postupné sbližování právních předpisů v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu se závazky partnerů vůči EU.

Rovněž potvrdili význam posílení strategické komunikace pro budování odolnosti, včetně boje proti dezinformacím a manipulaci s informacemi.

EU a zainteresovaní partneři uvítali nedávný podpis dohod o vytvoření společného leteckého prostoru s Arménií a Ukrajinou, které vytvářejí nové příležitosti pro spotřebitele i provozovatele.

Uvítali dohody s Arménií, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou o jejich přidružení k programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027).

• Horizont Evropa (souvislosti)
• Arménie se připojila k programu Horizont Evropa (Evropská komise)
• Gruzie se připojila k programu Horizont Evropa (Evropská komise)
• Moldavská republika se připojila k programu Horizont Evropa (Evropská komise)
• Ukrajina se připojila k programu Horizont Evropa (Evropská komise)

Vedoucí představitelé budou usilovat o posílení environmentální odolnosti a odolnosti vůči změně klimatu prosazováním ekologické transformace prostřednictvím investic a spolupráce v oblasti oběhového hospodářství, zeleného růstu a přizpůsobení se změně klimatu a posílením biologické rozmanitosti.

EU podporuje úsilí partnerských zemí o dosažení klimatické neutrality do roku 2050 postupným ukončením těžby uhlí, stanovením ambicióznějších vnitrostátně stanovených příspěvků a urychlením jejich provádění v souladu se závazky COP26.

Politika Východního partnerství po roce 2020

Vedoucí představitelé se zavázali posílit svou spolupráci na základě politiky Východního partnerství po roce 2020.

Pět dlouhodobých cílů politiky Východního partnerství po roce 2020 zdůrazňuje jako klíčové prvky budoucího programu oživení, odolnost a reformy. Dlouhodobými cíli jsou:

• rozvoj odolných, udržitelných a integrovaných hospodářství,
• zajištění odpovědných institucí, právního státu a bezpečnosti,
• rozvoj environmentální odolnosti a odolnosti vůči změně klimatu,
• uskutečnění odolné digitální transformace,
• vytvoření odolné, spravedlivé a inkluzivní společnosti založené na genderové rovnosti.

Tyto cíle doprovází ambiciózní regionální plán hospodářských investic (včetně stěžejních iniciativ pro jednotlivé země) ve výši 2,3 miliardy eur na podporu socioekonomického oživení po pandemii COVID-19 a posílení dlouhodobé odolnosti urychlením ekologické a digitální transformace. Očekává se, že tento plán mobilizuje až 17 miliard eur ve veřejných a soukromých investicích.

Mezi první investice přispívající k cílům plánu hospodářských investic patří:

• 100 inteligentních energeticky účinných autobusů, které budou dodány do Jerevanu s cílem zmírnit přetížení dopravy a znečišťování ovzduší (Arménie)
• vysokorychlostní internet ve prospěch 1 000 komunit ve venkovských oblastech Gruzie
• zlepšení konektivity a připojení Moldavska do transevropské dopravní sítě
• zvýšení energetické účinnosti budov v Moldavsku a na Ukrajině
• podpora malých a středních podniků v Ázerbájdžánu a na Ukrajině

Plán hospodářských investic navazuje na významnou podporu poskytovanou v rámci přístupu „tým Evropa“ za účelem boje s pandemií, jakož i na aktuální podporu při očkování a vývoji digitálních certifikátů COVID-19.

• Budoucí priority Východního partnerství (informativní přehled Evropské komise)
• Politika Východního partnerství po roce 2020 (souvislosti)

Politika Východního partnerství po roce 2020 byla v březnu 2020 vymezena ve společném sdělení Evropské komise a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Rada toto sdělení a jeho cíle uvítala ve svých závěrech z května 2020 a vedoucí představitelé Východního partnerství na společném jednání prostřednictvím videokonference v červnu uvedeného roku. Další podrobnosti o novém programu jsou uvedeny ve společném pracovním dokumentu útvarů Komise přijatém v červenci 2021.

• Společné sdělení: Politika Východního partnerství po roce 2020, 18. března 2020 (EUR-Lex)
• Závěry Rady o politice Východního partnerství po roce 2020, 11. května 2020
• Společný pracovní dokument útvarů Komise „Oživení, odolnost a reformy: priority Východního partnerství po roce 2020“, červenec 2021

Solidarita

Vedoucí představitelé připomněli, že sociálně-ekonomické oživení a dlouhodobější rozvoj po pandemii COVID-19 poskytují příležitost k posílení odolnosti prostřednictvím investic do udržitelné konektivity a urychlení ekologické a digitální transformace.

Potvrdili pokračující závazek EU a jejích členských států podporovat partnerské země v řešení pandemie a procesu očkování, bojovat proti dezinformacím zaměřeným proti očkování a posilovat dlouhodobější odolnost systémů zdravotní péče.

V rámci globální reakce týmu Evropa na COVID-19 poskytla EU a její členské státy 2,5 miliardy eur na podporu partnerských zemí při řešení zdravotní krize způsobené koronavirem a při dlouhodobém sociálně-ekonomickém oživení. Součástí tohoto úsilí je makrofinanční pomoc Gruzii, Moldavské republice a Ukrajině ve výši téměř 1,5 miliardy eur.

75 milionů eur pak bylo uvolněno na podporu procesu očkování a přístupu k očkovacím látkám. 40 milionů eur z této částky je určeno na probíhající projekt WHO zaměřený na zavádění očkovacích látek a zbývajících 35 milionů eur na mechanismus koordinovaný Polskem, který usnadní dodávky očkovacích látek z členských států do zemí Východního partnerství a bude sloužit jako doplněk k více než 13 milionům dávek, které byly dosud darovány prostřednictvím nástroje COVAX a mechanismu EU pro sdílení očkovacích látek. V rámci tohoto programu má být již v příštích týdnech darováno více než 400 000 vakcín BioNTech/Pfizer z Portugalska do Arménie.

Vedoucí představitelé uvítali vzájemné uznávání digitálních certifikátů COVID-19 s Arménií, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou a brzy i s Ázerbájdžánem, což umožní bezpečnější a snazší cestování do EU a z EU.

• Podpora EU zemím Východního partnerství v boji s COVID-19 (informativní přehled Evropské komise)

Společná odpovědnost

Vedoucí představitelé vyzvali k posílení společné odpovědnosti a znovu potvrdili důležitost inkluzivního zapojení všech částí společnosti. Zdůraznili potřebu dalšího zapojení občanské společnosti, zejména mladých lidí, a prosazování genderové rovnosti, tolerance a mezikulturního dialogu.

Nedílnou součástí Východního partnerství je i nadále interakce s občanskou společností, zajišťovaná mimo jiné prostřednictvím Fóra občanské společnosti Východního partnerství, a širší kontakty se základními organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery, jakož i cílená podpora těchto organizací a partnerů.

Další iniciativy

V období před summitem byla zahájena řada dalších iniciativ na podporu Východního partnerství.

Byla zahájena nová asistenční služba pro obchodní otázky Východního partnerství, která je součástí iniciativy EU4Business. Jejím cílem je přispět k posílení obchodní konkurenceschopnosti mikropodniků a malých a středních podniků v zemích Východního partnerství i EU.

• Internetové stránky asistenční služby pro obchodní otázky Východního partnerství

Finanční dohoda o rozpočtové podpoře pro Moldavsko ve výši 60 milionů eur pomůže této zemi vyrovnat se s dopady vážné plynárenské krize. Tato podpora, jež byla oznámena dne 28. října 2021 na 6. zasedání Rady přidružení EU–Moldavsko a podepsána dne 15. prosince 2021, pomůže podpořit nejzranitelnější občany, kteří se musí vyrovnat s rostoucími náklady na energii.

• EU a Moldavská republika posílily angažovanost a spolupráci v oblasti reforem (tisková zpráva Evropské komise)

Evropská komise uvolnila nový balíček pomoci ve výši 30 milionů eur na podporu běloruského lidu, a to jak v zemi, tak mimo ni. Balíček se zaměřuje na poskytování podpory mladým lidem, nezávislým sdělovacím prostředkům, malým a středním podnikům působícím v exilu a kulturním činitelům.

• EU dále posílila svou podporu běloruskému lidu (tisková zpráva Evropské komise)

Východní partnerství přináší výsledky

• obchod mezi EU a zeměmi Východního partnerství v roce 2020 překročil 65 miliard eur (nárůst o 22 % během 10 let)
• EU je největším obchodním partnerem pro čtyři ze šesti zemí Východního partnerství
• EU v zemích Východního partnerství podpořila přes 185 000 malých a středních podniků, díky čemuž se podařilo vytvořit či udržet 1,65 milionu pracovních míst
• více než 80 000 mladých lidí dostalo příležitost k výměnám
• téměř 50 % místních orgánů v zemích Východního partnerství se zavázalo ke snížení emisí CO₂.

Klíčové doprovodné akce

Východní partnerství se neomezuje pouze na vztahy mezi vládami. Do cílených doprovodných akcí summitu jsou úzce zapojeni mladí lidé, místní orgány, občanská společnost, média, podniky a další zainteresované strany.

Účastníci zasedání vyšších úředníků navrhli priority a cíle vycházející ze společného pracovního dokumentu útvarů Komise.

• Společný pracovní dokument útvarů Komise „Oživení, odolnost a reformy: priority Východního partnerství po roce 2020“, červenec 2021

Ministři zahraničí zemí Východního partnerství si vyměnili názory na metody, jak své partnerství rozvíjet, přičemž se zaměřili zejména na správu a investice. Diskuse se rovněž věnovala posílení partnerství s ohledem na jeho odolnost, oživení a reformy.

• Zasedání ministrů zahraničních věcí zemí Východního partnerství

Na pátém fóru mládeže Východního partnerství, jež se konalo online ve dnech 23. a 24. listopadu, se sešli mladí lidé, pracovníci s mládeži a tvůrci politik a diskutovali o hodnotách a zapojení mládeže v demokratických procesech a dále o klíčových úspěších, výzvách a příležitostech, pokud jde o zapojení mládeže v souvislosti s prioritami iniciativy Východního partnerství po roce 2020.

• Páté fórum mládeže Východního partnerství (zpráva)
• Na fóru mládeže se před summitem Východního partnerství diskutovalo o klíčových otázkách (EU Neighbours East)
• Podpora mladých lidí v zemích Východního partnerství (informativní přehled)

Od 30. listopadu do 2. prosince 2021 se online konalo 13. výroční zasedání Fóra občanské společnosti Východního partnerství. Sešlo se na něm více než 300 organizací občanské společnosti a subjektů s rozhodovacími pravomocemi ze zemí Východního partnerství i EU, jež jednaly o závěrečných krocích a výzvách před summitem i o ambicích a politických cílech stanovených v nových politických dokumentech.

• Projev předsedy Charlese Michela na zasedání občanské společnosti Východního partnerství
• Internetové stránky Fóra občanské společnosti Východního partnerství

Evropská komise a Německá rada pro zahraniční vztahy uspořádaly akci na vysoké úrovni, na níž se sešla síť think-tanků zabývajících se Východním partnerstvím. První taková akce se konala v září 2020 na téma „Východní partnerství EU v neklidných časech“.

• Síť think-tanků zabývajících se Východním partnerstvím (Německá rada pro zahraniční vztahy)

Na význam prohlubování vztahů s místními orgány v zemích Východního partnerství se zaměřilo 10. výroční zasedání Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP).

Souvislosti

Východní partneři: fakta a čísla

• Vztahy mezi EU a Arménií – informativní přehled (ESVČ)
• Vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem – informativní přehled (ESVČ)
• Vztahy mezi EU a Běloruskem – informativní přehled (ESVČ)
• Vztahy mezi EU a Gruzií – informativní přehled (ESVČ)
• Vztahy mezi EU a Moldavskem – informativní přehled (ESVČ)
• Vztahy mezi EU a Ukrajinou (informativní přehled, ESVČ)

Portál „EU Neighbours East“

Tento informační portál obsahuje nejnovější informace o spolupráci EU s východními partnery: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou. Obsahuje také stránku věnovanou šestému summitu Východního partnerství, která je k dispozici v osmi jazycích.

• Summit Východního partnerství (en)
• САММИТ ВОСТОЧНОГО ПАРТНЕРСТВА (ru)
• ԱԼԳ ԳԱԳԱԹՆԱԺՈՂՈՎ (hy)
• ŞT SAMMİTİ (az)
• САМІТ УП (by)
• აღმოსავლეთ პარტნიორობის სამიტი (ka)
• SUMMITUL PAE (ro)
• САМІТ СП (uk)

Předchozí summit

Pátý summit Východního partnerství se konal v roce 2017.

• Summit Východního partnerství, 24. listopadu 2017

20 cílů pro rok 2020

Na summitu v roce 2017 přijali vedoucí představitelé ambiciózní pracovní plán na zlepšení života občanů v zemích Východního partnerství s názvem „20 cílů pro rok 2020“. Pracovní plán se zaměřuje na čtyři prioritní oblasti spolupráce.

• 20 cílů pro rok 2020 (souvislosti)
• 20 cílů pro rok 2020: přinést občanům hmatatelné výsledky (informativní přehled ESVČ)

Z konzultace o budoucnosti Východního partnerství, která proběhla u příležitosti 10. výročí Východního partnerství, vyplývá, že těchto 20 cílů bylo vhodných pro daný účel a přineslo konkrétní a hmatatelné výsledky.

Mladí evropští velvyslanci (YEA)

Iniciativu Mladí evropští velvyslanci zahájila EU v červnu 2016, kdy bylo prvních 100 mladých lidí jmenováno Mladými evropskými velvyslanci. Jedná se o nepolitickou a dobrovolnou síť proaktivních mladých lidí ze zemí Východního partnerství, EU a Spojeného království, kteří chtějí navázat kontakt, vyměňovat si zkušenosti a spolupracovat v zájmu lepší budoucnosti. V současné době působí ve funkci evropských velvyslanců více než 700 mladých lidí ve 34 zemích.

Pokud jde o šestý summit Východního partnerství, v rámci iniciativy Mladých evropských velvyslanců se v každé zemi Východního partnerství pořádají na předních mediálních kanálech tematické diskuse, které jsou živě přenášeny prostřednictvím populárních platforem pro stovky tisíc lidí. Diskusní témata si vybírají samotní velvyslanci a zaměřují se na oblasti budoucích investic a spolupráce EU, které jsou pro mladé lidi důležité, přičemž vycházejí z pořadu jednání summitu na vysoké úrovni.

Diskuse jsou živě přenášeny na facebookové stránce EU Neighbours East.

• Mladí evropští velvyslanci (EU Neighbours East)
• Portál „EU Neighbours East“ (Facebook)

Dezinformace o Východním partnerství

Iniciativa Východní partnerství a členové této iniciativy jsou terčem dezinformačních kampaní, které občany připravují o jasné a ověřitelné informace o této iniciativě a jejích přínosech.

Pracovní skupina East StratCom (Evropská služba pro vnější činnost) sestavila přehled s cílem odhalit nejčastější dezinformační zprávy týkající se iniciativy Východního partnerství a partnerských zemí.

• Dezinformace týkající se Východního partnerství (projekt EUvsDisinfo)

Užitečné odkazy

• Východní partnerství (souvislosti)
• Východní partnerství (ESVČ)
• Východní partnerství (Evropská komise)