Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (spravedlnost), 12. června 2025

Hlavní výsledky

Spravedlnost

Harmonizace insolvenčního práva

Rada podniká kroky k tomu, aby se EU stala atraktivnější pro zahraniční a přeshraniční investory. Směrnice EU harmonizující některé aspekty insolvenčního práva, o níž dnes Rada dosáhla dohody, zvýší právní jistotu a sníží náklady pro zahraniční investory, kteří v současné době musí při rozhodování o investicích v jiných zemích EU zohlednit různá vnitrostátní insolvenční pravidla.

Investoři nemají rádi právní nejistotu ani zdlouhavé insolvenční řízení. Tento nový právní předpis harmonizuje vnitrostátní insolvenční pravidla a povede k větší jistotě, pokud jde o dobu trvání insolvenčního řízení. To podpoří přeshraniční investice.

Adam Bodnar, polský ministr spravedlnosti

Tato nová pravidla, která stále vyžadují dohodu mezi Radou a Evropským parlamentem, zahrnují tzv. mechanismus pre-pack, který umožňuje dohodu na prodeji podniku před zahájením insolvenčního řízení, a na věřitelském výboru, který zajistí zapojení jednotlivých věřitelů, kteří by se jinak řízení neúčastnili, například kvůli omezeným zdrojům nebo nedostatečné zeměpisné blízkosti.

• Evropské kapitálové trhy (souvislosti)

Ochrana dospělých osob

Rada se dohodla na klíčových aspektech návrhu právního předpisu, který zaručí práva dospělých osob, jež potřebují ochranu nebo podporu v přeshraničních situacích. Cílem nového právního předpisu je posílit ochranu dospělých osob, které z důvodu postižení nebo nedostatečně vyvinutých schopností nedokáží chránit své zájmy. Počet osob, které potřebují pomoc, pokud jde o rozhodování týkající se osobních aspektů jejich života, roste. Podle údajů EU se předpokládá, že podíl osob starších 65 let s určitou formou zdravotního postižení vzroste do roku 2050 o 77 %.

Nový právní předpis se zabývá:

• pravidly určujícími zemi, jejíž soud nebo soudy jsou příslušné k projednání věci, a právo které země musí soud použít;
• automatickým uznáváním opatření přijatých soudem v jiném členském státě členskými státy;
• zajištěním, aby veřejné listiny (například notářský zápis) měly v jiných členských státech stejný plný důkazní účinek jako v jejich členském státě původu.

Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině: boj proti beztrestnosti

Ministři obdrželi aktuální informace o tom, jak členské státy a EU pomáhají Ukrajině v jejím boji proti beztrestnosti, pokud jde o zločiny spáchané v souvislosti s válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině. Takovými významnými akcemi jsou mimo jiné vytvoření společného vyšetřovacího týmu. Na práci tohoto společného vyšetřovacího týmu se podílejí justiční orgány z řady zemí a tým podporuje Ukrajinu při vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů. Databáze důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech (CICED), kterou zřídil Eurojust, jenž je agenturou EU, ukládá, uchovává a analyzuje důkazy o mezinárodních zločinech podporující vnitrostátní a mezinárodní vyšetřování.

Nejnovějším vývojem v této oblasti je setkání zástupců 35 zemí, Rady Evropy a Komise EU, které proběhlo dne 9. května v ukrajinském Lvově, kde byl dohodnut další postup za účelem zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině.

• Solidarita EU s Ukrajinou (souvislosti)

Boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti

Předsednictví informovalo ministry o pokroku, jehož bylo dosaženo při posilování justiční spolupráce se třetími zeměmi. Rada se domnívá, že tato spolupráce má zásadní význam v boji EU proti organizované trestné činnosti s cílem usnadnit stíhání, postavit členy zločineckých sítí před soud a rozbít sítě organizované trestné činnosti.

Ve svých závěrech z června 2024 se Rada dohodla na souboru nástrojů na podporu tohoto úsilí. Takovými nástroji jsou opatření, jako:

• organizování výměn zkušeností a osvědčených postupů mezi odborníky z členských států, pokud jde o justiční spolupráci se třetími zeměmi;
• ve vybraných případech vyslání styčných soudců nebo státních zástupců Eurojustem do třetích zemí;
• podpora přistoupení třetích zemí k úmluvám Rady Evropy, zejména k úmluvám o vydávání a o vzájemné právní pomoci.

• Boj EU proti organizované trestné činnosti (souvislosti)
• Politika EU v oblasti drog (souvislosti)

Přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech

Předsednictví ministry spravedlnosti informovalo o aktuálním stavu ohledně přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Přistoupení EU k EÚLP je povinností vyplývající ze Smlouvy o EU.

• Ochrana a prosazování lidských práv (souvislosti)

Úřad evropského veřejného žalobce

Ministři spravedlnosti byli informováni o činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce. Evropská nejvyšší žalobkyně Laura Kövesiová informovala o nejnovějším vývoji na Úřadu evropského veřejného žalobce. V roce 2024 se k Úřadu evropského veřejného žalobce připojily Polsko a Švédsko, čímž se počet členů rozrostl na 24 členských států.

Předsednictví rovněž informovalo ministry o průběhu stávajícího výběru nového evropského nejvyššího žalobce, neboť funkční období paní Kövesiové skončí dne 30. října 2026, jakož i o výběru sedmi nových evropských žalobců.

• Úřad evropského veřejného žalobce (souvislosti)

Jiné záležitosti

Předsednictví informovalo ministry o zasedání ministrů Spojených států a EU z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které se konalo ve dnech 2. a 3. června ve Varšavě, a o aktuálním stavu, pokud jde o možná opatření EU související s uchováváním údajů elektronické komunikace. Komise informovala o jednáních mezi USA a EU, pokud jde o dohodu o elektronických důkazech.

Litva se ujala slova ohledně iniciativy, jejímž cílem je posílit demokratickou odolnost EU a odolávat historickému revizionismu. Slovinsko poskytlo informace o sankcích, které Spojené státy přijaly vůči soudcům Mezinárodního trestního soudu. Dánsko nakonec předložilo pracovní plán pro své předsednictví, které bude zahájeno dne 1. července 2025.