"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (vnitřní věci), 5. března 2025
Hlavní výsledky
Vnitřní věci
Správa hranic EU
Na svém dnešním zasedání se ministři vnitra dohodli na společném postoji (tzv. obecném přístupu) k nařízení umožňujícímu postupné zprovoznění Systému vstupu/výstupu, což je informační systém pro registraci vstupů státních příslušníků třetích zemí, kteří cestují do EU za účelem krátkodobého pobytu, do schengenského prostoru a jejich výstupů z něj. Tento právní předpis poskytne členským státům šestiměsíční přechodné období pro postupné zavedení Systému vstupu/výstupu před jeho úplným spuštěním.
Jakmile poslanci Evropského parlamentu (EP) dosáhnou svého postoje, mohou Rada a EP zahájit jednání o konečném právním předpisu.
Ministři rovněž schválili revidovaný plán zavádění tzv. architektury interoperability, což je systém propojených IT nástrojů používaných pro účely správy hranic a prosazování práva. Podle plánu, jejž přijala správní rada agentury eu-LISA, která je odpovědná za budování IT infrastruktury, bude systém EES postupně spouštěn v říjnu 2025. Revidovaný systém Eurodac – unijní biometrická databáze, jež napomáhá při identifikaci žadatelů o azyl, začne fungovat v červnu 2026. V posledním čtvrtletí roku 2026 pak bude spuštěn Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS).
Ministři posoudili dopad změny režimu v Sýrii na migraci. Na jedné straně jednali o tom, jak mohou členské státy pomoci Syřanům, kteří jednoznačně vyjádří přání vrátit se domů. Na druhé straně se ministři zabývali výkonem rozhodnutí o navrácení syrských státních příslušníků, kteří představují bezpečnostní hrozbu nebo byli odsouzeni za trestnou činnost.
Pád Asádova režimu je pro mnoho Syřanů v Evropě zlomovým okamžikem. Vzhledem k obtížné situaci na místě není navracení ve velkém měřítku snadné. Je však důležité hledat konkrétní řešení, aby bylo možno v souladu s příslušným mezinárodním právem navracet osoby, které byly odsouzeny za trestnou činnost a představují hrozbu pro veřejnou bezpečnost.
Tomasz Siemoniak, polský ministr vnitra a správy
Pokud jde o dobrovolné návraty, mnoho členských států podpořilo koncept tzv. go-and-see-visits, které by Syřanům žijícím v EU umožnily vycestovat do své domovské země, aby přímo na místě posoudili situaci, aniž by ztratili status ochrany. Někteří ministři rovněž podpořili vytvoření unijního rámce pro tyto návštěvy.
Rovněž panovala široká shoda v tom smyslu, že je třeba nalézt řešení ve věci navracení Syřanů, kteří představují bezpečnostní hrozbu nebo byli odsouzeni za trestnou činnost.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zůstává v únoru 2025 více než 12 milionů Syřanů i nadále nuceně vysídleno. Vnitřně vysídleno je 7,4 milionu Syřanů, z toho přibližně 650 000 bylo nově vysídleno v období od 8. prosince 2024. Celkem 4,7 milionu Syřanů hledalo útočiště mimo Sýrii, zejména v sousedních zemích. Přibližně 1,2 milionu Syřanů požívá v EU postavení uprchlíka nebo doplňkové ochrany a dalších 130 000 osob požádalo o azyl a čeká na rozhodnutí.
Ministři si vyměnili názory na provádění priorit cyklu schengenské rady, a zejména na to, jak zvýšit účinnost systémů navracení. Ministři se zabývali problémy, jako je nedostatek zdrojů, nedostatečná spolupráce zemí původu a tranzitu a nedostatečné využívání nástrojů pro výměnu informací (např. SIS) členskými státy. Diskutovali rovněž o tom, jak může EU členské státy při řešení těchto záležitostí podpořit.
Kromě toho Rada přijala rozhodnutí, které stanoví doporučení, jež vycházejí z tematického schengenského hodnocení v oblasti navracení z roku 2024. Tato doporučení navrhují řešení hlavních překážek zjištěných v tematických hodnoceních se zaměřením na klíčovou fázi procesu navracení. Zdůrazňují význam adekvátního a proaktivního plánování zdrojů, efektivní koordinace a spolupráce aktérů a soudržnosti postupů na vnitrostátní i evropské úrovni.
Komise prezentovala schengenský barometr, tedy aktuální informace o stavu schengenského prostoru.
V rámci zasedání Rady se ministři vnitra zemí EU setkali se svými protějšky z Latinskoamerického výboru pro vnitřní bezpečnost (CLASI). CLASI v současné době sestává z 16 latinskoamerických zemí a je privilegovaným partnerem EU pro posílení spolupráce v oblasti prosazování práva s Latinskou Amerikou a Karibikem. Toto setkání – třetí na ministerské úrovni od roku 2022 a 2023 – se zaměřilo na řešení společných hrozeb pro vnitřní bezpečnost, včetně boje proti nadnárodní závažné a organizované trestné činnosti a nedovolenému obchodu s drogami.
Ministři vnitra zemí EU a CLASI se dohodli na společném prohlášení a na plánu pro provádění priorit operativní spolupráce v letech 2025–2026. Mezi priority spolupráce patří:
posílení výměny informací mezi donucovacími orgány v obou regionech,
posílení sdílení informací o obchodu s drogami,
vypracování opatření proti nejnebezpečnějším zločineckým sítím,
posílení spolupráce zemí CLASI s klíčovými agenturami z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí,
průběžné posuzování bezpečnostní zranitelnosti přístavů v obou regionech a opatření zavedených pro boj proti pronikání organizované trestné činnosti,
podpora uplatňování přístupu založeného na sledování toku peněz se zaměřením na hospodářskou infrastrukturu organizované trestné činnosti.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Ministři si rovněž vyměnili názory na dopad současné geopolitické situace na vnitřní bezpečnost EU, přičemž se zaměřili na situaci v Sýrii a na Ukrajině. Předsednictví rovněž předložilo zprávu o boji proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti.
Komise předložila akční plán pro bezpečnost kabelů. Tento akční plán, který byl přijat 21. února 2025, je reakcí na řadu incidentů v souvislosti s podmořskými kabely, k nimž došlo v Baltském moři.
Komise navrhla různá opatření v oblasti prevence, odhalování, reakce, obnovy a odrazování. Klíčovým opatřením k lepšímu odhalování incidentů souvisejících s kabely je posílení kapacit pro monitorování hrozeb, které umožní včasnější varování a reakci. Komise navrhla, aby byla v zájmu posílení reakce a obnovy v případě incidentů vytvořena unijní rezerva plavidel, která by byla používána k opravě poškozených kabelů.
V posledních měsících jsme v Baltském moři zaznamenali znepokojivě vysoký počet incidentů v souvislosti s podmořskými kabely. Musíme přijmout rozhodná opatření – rychle a společně jako EU. Akční plán pro bezpečnost kabelů je správným krokem k lepší ochraně našich podmořských infrastruktur.
Komise informovala o aktuálním stavu provádění Paktu o migraci a azylu. Pakt vstoupil v platnost před více než devíti měsíci a začne platit za necelých 16 měsíců.
Portugalská ministryně informovala o 42. zasedání Rady ministrů vnitra arabských států, jehož se zúčastnila.
