"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (vnitřní věci), 13. června 2025
Hlavní výsledky
Vnitřní věci
Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky
Rada dosáhla politické dohody o prodloužení dočasné ochrany osob vysídlených z Ukrajiny o další rok, tedy do března roku 2027. Ke konečnému přijetí rozhodnutí dojde v nadcházejících týdnech.
Zatímco Rusko i nadále terorizuje ukrajinské civilní obyvatelstvo nerozlišujícími leteckými útoky, EU i nadále projevuje solidaritu s ukrajinským lidem. I v dalším roce budeme poskytovat ochranu milionům ukrajinských uprchlíků. Polské předsednictví rovněž zahájilo diskusi o strategii pro postupné ukončení dočasné ochrany, jakmile bude dosaženo spravedlivého míru. V blízké budoucnosti budeme v této oblasti usilovat o společná celounijní řešení, a to i v souvislosti s navracením na Ukrajinu.
Tomasz Siemoniak, polský ministr vnitra a správy
EU aktivovala mechanismus dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny v březnu 2022. Tento mechanismus, založený na právním předpisu EU přijatém v roce 2021, byl zaveden za účelem řešení výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob. Dočasná ochrana osob vysídlených z Ukrajiny byla již třikrát prodloužena a její platnost měla vypršet v březnu 2026.
Ministři rovněž jednali o doporučení Rady týkajícím se přípravy na koordinované ukončení dočasné ochrany. Doporučení se bude zabývat otázkami, jako je přechod na jiné pobytové statusy, příprava podmínek pro postupný návrat na Ukrajinu a intenzivnější poskytování informací o dostupných možnostech.
IT infrastruktura pro správu hranic a prosazování práva
Ministři obdrželi nejnovější informace o vývoji IT infrastruktury EU pro správu hranic a prosazování práva.
Předsednictví ministry informovalo o aktuální situaci ohledně Systému vstupu/výstupu (EES), přičemž zvláštní pozornost byla věnována jeho postupnému zavádění. Dne 19. května se Rada a Evropský parlament dohodly, že členským státům umožní postupně zprovoznit systém EES. Podle plánu, který Rada schválila v březnu 2025, bude tento postupný proces zahájen v říjnu 2025.
Systém vstupu/výstupu bude evidovat vstup, výstup a odepření vstupu státním příslušníkům zemí mimo EU, kteří překračují vnější hranice EU za účelem krátkodobého pobytu. Nový systém bude u osob překračujících hranice poprvé snímat zobrazení obličeje a otisky prstů a tyto informace zaznamenávat do digitálního souboru.
40 let po podpisu Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 ministři schválili schengenské prohlášení. Tímto prohlášením Rada znovu potvrzuje svůj závazek ohledně schengenského prostoru a zdůrazňuje význam Schengenu pro evropskou spolupráci a integraci.
Ministři si rovněž vyměnili názory na priority schengenského prostoru na příštích 12 měsíců. Rada na období 2025–2026 schválila tyto prioritní oblasti a operativní opatření:
urychlení digitalizace postupů a systémů a zlepšení připravenosti rozsáhlých informačních systémů
posílení odolnosti vnějších hranic a zvýšení účinnosti navracení
zvyšování vnitřní bezpečnosti a současné úsilí o svobodu pohybu v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích
Pokud jde o migraci, ministři se během pracovního oběda zaměřili na navracení, a to zejména na posílení spolupráce se zeměmi mimo EU v oblasti zpětného přebírání osob. Díky využití pákového efektu své vízové politiky dokázala EU zlepšit spolupráci v oblasti zpětného přebírání osob s řadou zemí původu.
Komise rovněž předložila informace o aktuálním stavu provádění společného evropského azylového systému (CEAS). Letos Komise poprvé formálně posoudí situaci ohledně migrace v členských státech. Tím bude zahájen proces předkládání příslibů solidárních příspěvků členských států.
Při jednání o vnějším rozměru migrace se ministři rovněž zabývali situací v Libyi a jejími důsledky pro migrační toky směřující do Evropy.
Rada si vyměnila názory na evropskou strategii vnitřní bezpečnosti – ProtectEU, a to na základě sdělení Komise předloženého 1. dubna tohoto roku. Členské státy obecně uvítaly strategii ProtectEU jako důležitý příspěvek k posílení vnitřní bezpečnosti EU. Podpořili obecnou vizi Komise – spojující důraz na bezpečnost s připraveností – a shodli se na tom, že je důležité posílit spolupráci se zeměmi mimo EU.
Ministři rovněž jednali o otázce přístupu k údajům pro účely prosazování práva, jenž představuje důležitý prvek strategie ProtectEU, a zejména o konkrétních krátkodobých opatřeních, která lze provádět s cílem usnadnit přístup k údajům a podpořit úsilí donucovacích orgánů v boji proti trestné činnosti. Mnoho členských států Komisi žádalo, aby urychleně předložila svůj ohlášený plán pro přístup k údajům. Očekává se, že v tomto plánu budou stanovena právní a praktická opatření k zajištění zákonného a účinného přístupu k údajům.
Ministři rovněž jednali o dopadu současného geopolitického prostředí na vnitřní bezpečnost EU se zvláštním zaměřením na Ukrajinu, Moldavsko a Sýrii. Těchto jednání se zúčastnili ukrajinský místopředseda vlády – ministr národní jednoty Ukrajiny a moldavská ministryně vnitra.
Rada rovněž schválila závěry o příštím cyklu platformy EMPACT (2026–2029). Platforma EMPACT je členskými státy řízený nástroj EU pro multidisciplinární operativní spolupráci v boji proti závažné a organizované trestné činnosti, zahrnující řadu institucí. Sdružuje policejní, celní a soudní orgány z jednotlivých členských států i na unijní úrovni, subjekty ze zemí mimo EU a soukromý sektor. Priority platformy EMPACT vycházejí z posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU vypracovaného Europolem.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ informovalo předsednictví delegace o opatřeních, která přijalo v oblasti boje proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti, a o zasedání na vysoké úrovni v rámci mechanismu koordinace a spolupráce EU–CELAC v oblasti drog. CELAC je regionální fórum latinskoamerických a karibských států.
Předsednictví rovněž informovalo delegáty o ministerském zasedání USA a EU týkajícím se spravedlnosti a vnitřních věcí, jež se uskutečnilo ve dnech 2. a 3. června ve Varšavě.
Slovinsko informovalo delegace o 13. ministerském zasedání v rámci procesu z Brda, které se zaměřilo na boj proti terorismu a obchodování s lidmi v jihovýchodní Evropě. Na závěr pak nadcházející dánské předsednictví představilo svůj pracovní program.
