Zlepšování právní úpravy
Zlepšováním právní úpravy se rozumí systém opatření, rozhodovacích procesů, závazků a záruk, který EU zavedla s cílem zajistit neustálé zlepšování kvality unijních právních předpisů, aby mohly lépe reagovat na potřeby jejích občanů a podniků.
Zásady a cíle
Právní předpisy EU mají významný dopad na život více než 450 milionů občanů. Bezprostředně se prolínají s vnitrostátní legislativou 27 členských států EU a se složitou sítí mezinárodních závazků.
Je proto zcela zásadní, aby orgány EU při tvorbě nebo aktualizaci právních předpisů dodržovaly nejvyšší standardy kvality. Musí zajistit, aby každé ustanovení legislativního aktu vycházelo z důkazů a řídilo se klíčovými zásadami, jako je účinnost, jednoduchost, transparentnost, proporcionalita a vymahatelnost.
Zlepšování právní úpravy zahrnuje celý politický cyklus – od koncepce a přípravy politiky až po její přijetí, provádění; uplatňování, hodnocení a revizi.
-
1
Koncipování a příprava politik
-
2
Přijetí
-
3
Provádění
-
4
Uplatňování
-
5
Hodnocení
-
6
Revize
Cílem je navrhovat a přijímat právní předpisy a politiky, které jsou účinné, jednoduché, založené na důkazech, transparentní a přiměřené, aniž by vytvářely zbytečnou zátěž.
To také přispívá ke snížení byrokracie, kterou mohou právní předpisy EU pro podniky představovat, čímž se zvyšuje konkurenceschopnost Evropy.
Nástroje pro zdokonalení tvorby právních předpisů
K zajištění toho, že EU bude mít co nejlepší právní předpisy, je třeba v každé fázi politického cyklu dodržovat určité zásady, nástroje a postupy.
Posuzování dopadu
Před tím, než Komise navrhne významný právní předpis, měla by posoudit jeho potenciální hospodářské, sociální a environmentální dopady. Měla by identifikovat problém, který se daným návrhem snaží řešit, prostřednictvím výzev k předložení faktických podkladů shromáždit od veřejnosti veškeré relevantní odborné znalosti a využít veřejné konzultace k získání zpětné vazby o úvahách, jimiž se zabývá, a o směrech, které navrhuje.
Měla by také zvážit a podrobně popsat různé možnosti příslušné politiky a jejich náklady a přínosy, aby spolunormotvůrci (Rada a Parlament) mohli návrhy doladit a sladit je s politickými cíli svých voličů.
Subsidiarita a proporcionalita
Při tvorbě nových právních předpisů by měly být dodržovány zásady subsidiarity a proporcionality, které jsou obě definovány ve Smlouvě o Evropské unii.
Subsidiarita
EU by měla jednat pouze v případech, pokud lze cílů lépe dosáhnout na úrovni EU než na vnitrostátní, regionální či místní úrovni.
Proporcionalita
Kroky EU by neměly překračovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů stanovených ve Smlouvách.
Fakticky podložená politika
Návrhy EU by měly vycházet z nejlepších dostupných a spolehlivých podkladů a analýz, aby bylo možné dosáhnout požadovaného dopadu ve prospěch společnosti v EU jako celku. Za tímto účelem Komise shromažďuje nejlepší dostupné údaje prostřednictvím studií, konzultací se zúčastněnými stranami a výzev k předložení faktických podkladů.
Zjednodušení a snížení regulační zátěže
Mnoho zúčastněných stran v posledních letech navrhovalo, že by se EU měla snažit snížit zbytečné administrativní náklady a usilovat o to, aby byly právní předpisy srozumitelnější a bylo snazší je dodržovat, zejména pro podniky, včetně malých a středních.
V reakci na tyto obavy se Rada a Komise dohodly na konkrétních cílech, mezi něž patří snížení administrativních nákladů a oznamovacích povinností do roku 2030 alespoň o 25 % pro všechny podniky a alespoň o 35 % pro malé a střední podniky. Tyto kroky je však třeba realizovat tak, aniž by byly ohroženy související politické cíle.
Zjednodušení je jednou z hlavních priorit jak Strategické agendy na období 2024–2029, tak Budapešťského prohlášení o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy.
Konzultace a zapojení zúčastněných stran
Do přípravy iniciativ EU by měli být zapojeni občané, podniky, nevládní organizace, odborníci i další zúčastněné strany. K tomu se využívají metody, jako jsou výzvy k předložení faktických podkladů, cílené konzultace s odborníky, veřejné konzultace a kontroly skutečného stavu.
V roce 2025 zaznamenal portál Komise pro zpětnou vazbu více než 9 milionů návštěv a přes 21 000 reakcí v rámci zpětné vazby na 51 legislativních návrhů.
Zpětná vazba k návrhům legislativních aktů se následně předává Radě a Parlamentu.
Hodnocení a přezkum
Stávající právní předpisy EU by měly být vyhodnoceny s cílem zjistit, zda jsou stále účinné a zda nevyvolávají zbytečné náklady či nezamýšlené důsledky. Za tímto účelem obsahují téměř všechny nové legislativní návrhy ustanovení o pravidelném přezkumu, přičemž některé zahrnují i přezkum v polovině období, aby se zajistilo, že provádění probíhá podle plánu.
Komise dvakrát ročně vede se zúčastněnými stranami dialog o provádění, v jehož rámci se diskutuje o skutečném stavu provádění v praxi a o možných překážkách.
Úloha Rady
Zdokonalování tvorby právních předpisů je pro Radu trvalou prioritou.
V rámci úsilí o zajištění toho, aby právní předpisy EU „sloužily svému účelu“, přijala Rada v určitých složeních při několika příležitostech závěry o zlepšování právní úpravy.
- „Regulační pískoviště“ a doložky o experimentování jako nástroje pro zlepšování právní úpravy: Rada přijala závěry (tisková zpráva, 6. listopadu 2020)
- Zlepšování právní úpravy v zájmu konkurenceschopnosti a udržitelného růstu podporujícího začlenění: Rada přijala závěry (tisková zpráva, 27. února 2020)
V listopadu 2024 vedli ministři politickou rozpravu o zlepšování právní úpravy. Většina delegací se vyslovila pro snížení zátěže spojené s podáváním zpráv o 25 % a v případě malých a středních podniků o 35 % a pro ustanovení komisaře pro provádění a zjednodušování.
V září 2025 vyzvali ministři k uplatňování zásad zdokonalení tvorby právních předpisů, jako je systematické využívání posouzení dopadů, následných hodnocení, konzultací se zúčastněnými stranami a kontroly skutečného stavu. Panovala také obecná shoda na tom, že Rada pro konkurenceschopnost by měla i nadále pozorně dbát na to, aby se zabránilo vzniku další zátěže v budoucnosti.
V prosinci 2025 vyzvali ministři k systematičtějšímu monitorování celkové zátěže vyplývající z administrativních nákladů a nákladů na přizpůsobení souvisejících s novými právními předpisy a vybídli Komisi, aby u legislativních návrhů, u nichž se předpokládá, že budou mít významné hospodářské, environmentální nebo sociální dopady, prováděla důkladné posouzení dopadů.
V posledních letech vedoucí představitelé EU v rámci Evropské rady rovněž při několika příležitostech poukázali na potřebu zjednodušit pravidla v zájmu posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti EU.
V březnu 2026 vyzvali Komisi, aby:
- zajistila, že všechny nové iniciativy EU budou v souladu se zásadou „jednoduchost již od návrhu“, budou doprovázeny vysoce kvalitním posouzením dopadů, přispějí k cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti, sníží náklady a nebudou vytvářet zátěž,
- upřednostňovala nařízení před směrnicemi,
- omezila používání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které by měly být zaměřeny na technické aspekty.
V návaznosti na to vydala Komise v dubnu 2026 sdělení o jednodušším, jasnějším a lépe prosazovaném souboru pravidel EU, v němž stanoví důraznější přístup ke zlepšování právní úpravy. Očekává se, že tento přístup povede k řadě iniciativ, které budou dále projednávány v příslušných přípravných orgánech Rady.
Jedná se o první reformu rámce pro zlepšování právní úpravy od roku 2021.
Další informace
Zjednodušení pravidel EU
Posílení konkurenceschopnosti EU: další postup
Úloha Rady v rozhodovacím procesu EU
Naposledy aktualizováno: 10. září 2026
