Skip to content

Vzděláváním k hospodářskému růstu a začleňování

The EU wants to equip its citizens with the skills needed in the labour market by reducing early school leave and upholding tertiary level education.

Za svůj systém vzdělávání a odborné přípravy odpovídá každá země sama. EU však hraje zásadní podpůrnou úlohu. Motivuje ke spolupráci a šíření osvědčených postupů mezi členskými státy a doplňuje úsilí a reformy členských států.

Klíčové údaje

Podle OECD:

  • 20 % pracovních sil v EU trpí závažným nedostatkem dovedností, včetně nedostatečné gramotnosti a zvládání početních úkonů;
  • 25 % dospělých osob v EU postrádá znalosti umožňující účinné využívání informačních a komunikačních technologií.

Proč je tohoto úsilí zapotřebí?

Zajištění toho, aby byli občané EU vybaveni nezbytnými dovednostmi, které jim umožní obstát na trhu práce, má klíčový význam pro zvýšení hospodářského růstu a zaměstnanosti v EU. Za tímto účelem stanoví strategie EU pro růst (Evropa 2020) dva cíle, kterých by členské státy měly do roku 2020 dosáhnout v oblasti vzdělávání:

  • snížit míru předčasných odchodů ze vzdělávání pod 10 %;
  • zajistit, aby podíl osob ve věku od 30 do 34 let s ukončeným terciárním vzděláním činil alespoň 40 %.

Vzdělávání a odborná příprava mohou rovněž pomoci předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení, zajišťovat zachovávání lidských a občanských hodnot a přispívat k odstraňování všech forem diskriminace. V reakci na útoky v Paříži a Dánsku se ministři EU shodli, že je zapotřebí:

  • zajistit, aby děti a mladí lidé získávali občanské a mezikulturní kompetence;
  • prohlubovat kritické myšlení a mediální gramotnost;
  • podporovat vzdělávání znevýhodněných dětí;
  • prosazovat mezikulturní dialog.

V rámci Rady

Stanovování cílů evropské spolupráce

Rada přijala v roce 2009 strategický rámec v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“). Tento rámec, úzce spojený s cíli uvedenými ve strategii Evropa 2020, stanoví cíle a organizaci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020.

V listopadu 2015 přijaly Rada a Evropská komise zprávu o pokroku dosaženém při naplňování těchto cílů. Ve zprávě je rovněž stanoven pracovní program na příštích pět let, který se zaměřuje na šest prioritních oblastí:

  • rozvíjení relevantních a vysoce kvalitních dovedností prostřednictvím celoživotního učení;
  • prosazování inkluzivního vzdělávání, rovnosti a nediskriminace;
  • otevřenější a inovativnější vzdělávání, s plným přijetím digitálního věku;
  • posílení podpory učitelů a školitelů;
  • zvýšení transparentnosti dovedností a kvalifikací za účelem usnadnění dalšího učení a mobility;
  • podpora udržitelných investic, kvality a efektivity systémů vzdělávání a odborné přípravy.

Stávající oblasti činnosti

1. Rozvíjení relevantních a vysoce kvalitních dovedností

V listopadu 2017 přijala Rada závěry o rozvoji škol a vynikající výuce. Závěry poukazují na řadu priorit, včetně:

  • zajištění vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání pro všechny;
  • posílení postavení učitelů a vedoucích pracovníků škol;
  • posunu k účinnějšímu, spravedlivějšímu a efektivnějšímu řízení.

Rovněž v listopadu 2017 přijala Rada závěry o obnoveném programu v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Celkovým cílem je modernizovat vysokoškolské vzdělávání tak, aby drželo krok s rychle se rozvíjejícím prostředím.

V květnu 2017 přijala Rada doporučení týkající se evropského rámce kvalifikacípro celoživotní učení. Jeho cílem je zlepšit transparentnost, srovnatelnost a přenositelnost kvalifikací napříč Evropou tím, že pro národní systémy kvalifikací bude zaveden společný referenční rámec. Cílem doporučení je rovněž napomoci k modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy a zvýšit zaměstnatelnost, mobilitu a sociální integraci pracovníků a účastníků vzdělávání.

V listopadu 2016 Rada přijala usnesení o nové agendě dovedností, v němž zdůrazňuje hlavní aspekty, jimiž se bude Rada při práci v této oblasti řídit. Jeho cílem je podporovat celoživotní investice do lidí, přičemž zahrnuje oblasti, jako je například:

  • rozvoj dovedností;
  • vzájemné uznávání kvalifikací;
  • podpora odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání;
  • způsoby zkoumání plného potenciálu digitální ekonomiky.

V květnu 2016 přijala Rada závěry o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. V závěrech je zdůrazněna zásadní úloha vzdělávání a odborné přípravy, jíž je pomoci mladým lidem získat mediální gramotnost a stát se v budoucnu odpovědnými občany.

V listopadu 2015 předložila Evropská komise Radě roční analýzu růstu na rok 2016, čímž byl zahájen evropský semestr 2016. Podle analýzy je důležité, aby byli lidé vybaveni takovými dovednostmi, které jsou hybnou silou inovací a konkurenceschopnosti a chrání před nezaměstnaností. Analýza rovněž obsahovala výzvu k výkonově orientovaným reformám systémů vzdělávání a odborné přípravy.

2. Prosazování inkluzivního vzdělávání

V listopadu 2016 dosáhla Rada politické dohody ohledně doporučení o nových příležitostech pro dospělé v rámci záruky k získání dovedností navrhované Komisí. Cílem je poskytnout dospělým s nízkou úrovní dovedností příležitosti k získání souboru dovedností, znalostí a kompetencí potřebných pro trh práce a aktivní účast ve společnosti.

Již na začátku uvedeného roku, konkrétně v únoru 2016, přijala Rada usnesení o socioekonomickém rozvoji a inkluzivnosti v EU prostřednictvím vzdělávání. Usnesení se zaměřuje na:

  • opatření v zájmu zajištění cílených investic do vzdělávání;
  • co nejlepší řešení nedostatků v oblasti dovedností za účelem obnovy zaměstnanosti a podpory hospodářského růstu v Evropě;
  • úlohu vzdělávání při prosazování občanství a sociálního začlenění.

V listopadu 2015 přijala Rada závěry o snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání. Poukázala v nich na vliv, který mají:

  • situace obnášející znevýhodnění, mimo jiné u dětí z rodin migrantů, romských dětí a dětí se speciálními potřebami;
  • koncepce vzdělávacích systémů a faktory typu násilí a šikany, vyučovacích metod a vzdělávacích programů.

Podle ministrů by mělo být zajištěno, aby všichni mladí lidé měli rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Ministři vyzvali členské státy a Komisi, aby na podporu opatření zaměřených na snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání využívaly možností financování, které nabízí nástroje EU.

V listopadu 2015 také Rada jednala o strategiích pro integraci osob z přistěhovaleckého prostředí. Podle ministrů je obecně nezbytné zaměřit se na:

  • zajištění toho, aby se tito lidé fakticky naučili jazyk hostitelské země;
  • rychlé a účinné posuzování a potvrzování platnosti předchozích kvalifikací;
  • systematickou propagaci evropských hodnot;
  • přípravu učitelů, studentů i rodičů na větší rozmanitost ve školách.

V návaznosti na pařížské prohlášení z března 2015 se nizozemské předsednictví rovněž zaměří na to, jak prostřednictvím vzdělávání podporovat občanství a základní hodnoty.

Další informace

Témata