Skip to content

Evropský semestr v roce 2014

Listopad 2014

Roční analýza růstu na rok 2015 předložená Evropskou komisí 

V roční analýze růstu na rok 2015 Evropská komise doporučuje, aby se hospodářská a sociální politika EU zaměřila na tři hlavní priority:

  • investice,
  • strukturální reformy,
  • fiskální odpovědnost.

Investice jsou v EU nezbytné pro modernizaci systémů sociálního zabezpečení, zajištění finančních prostředků pro vzdělávání i výzkum a inovace, větší energetickou účinnost a šetrnost k životnímu prostředí, modernizaci dopravní infrastruktury a zavádění široce dostupného a rychlejšího širokopásmového připojení. Jako příspěvek ke stimulaci investic představila Komise 26. listopadu investiční plán v objemu 315 miliard eur, který by měl být realizován v období 2015–2017. Plán společně s návrhem rozhodnutí na zřízení Evropského fondu pro strategické investice projedná Rada, která jej následně předá k potvrzení Evropské radě. 

Strukturální reformy. Na úrovni EU doporučuje Komise prohloubit jednotný trh a zaměřit se přitom na odstranění přetrvávajících regulačních i dalších překážek v jednotlivých odvětvích, jako je energetika, telekomunikace, doprava a jednotný trh zboží a služeb. 

Fiskální odpovědnost. Komise doporučuje pokračovat v odpovědných fiskálních politikách, které podporují růst, v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a s přihlédnutím k situaci v daném členském státě.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti vypracovaný Evropskou komisí 

Tato zpráva doplňuje roční analýzu růstu. Zaměřuje se na situaci v EU z hlediska zaměstnanosti a hodnotí reformy, které členské státy v roce 2014 uskutečnily v zájmu vytváření pracovních míst a zlepšování systémů sociální ochrany. 

Obsahuje rovněž srovnávací přehled ukazatelů, které zachycují rozdíly v sociálním a hospodářském vývoji uvnitř EU. 

Zpráva došla k závěru, že se nezaměstnanost v EU pomalu snižuje, i když je stále na vysoká, neboť práci nemá 24,6 milionu lidí (10,1 %). Vysoká zůstává také nezaměstnanost mladých lidí, nicméně i zde se objevují známky mírného zlepšení.  

Zprávu o zaměstnanosti potvrdí Rada a poté ji předloží Evropské radě.

Zpráva mechanismu varování 2015 sestavená Evropskou komisí 

Zpráva ukazuje, že makroekonomické nerovnováhy a jejich významné sociální důsledky v EU budí i nadále značné obavy. Za hlavní překážky, které brání výraznějšímu snižování nerovnovah a souvisejících makroekonomických rizik, označuje pomalé hospodářské oživení a velmi nízkou inflaci. 

Komise provede další, hloubkový přezkum u 16 členských států, kterými jsou: Belgie, Bulharsko, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko a Spojené království.

Červen 2014

Evropská rada potvrdila doporučení pro jednotlivé země

Evropská rada potvrdila doporučení pro jednotlivé země, a uzavřela tak evropský semestr 2014. Očekává se, že členské státy EU se budou na základě zásad vnitrostátní odpovědnosti a sociálního dialogu těmito individuálně uzpůsobenými doporučeními řídit při navrhování svých rozpočtů a koncipování strukturálních reforem, jakož i v rámci politik zaměstnanosti a sociálních politik. Provádění doporučení má podle názoru Evropské rady klíčový význam pro urychlení hospodářského růstu. 

Zvláštní pozornost je třeba věnovat strukturálním reformám, jež posilují růst a zlepšují fiskální udržitelnost. Vedoucí představitelé zdůraznili řadu kroků, které by zajistily větší růst a vyšší zaměstnanost. Patří mezi ně tato opatření:

  • snížení daňového zatížení práce (rozdíl mezi náklady na mzdu pro zaměstnavatele a čistou mzdou, kterou obdrží zaměstnanec),
  • reforma trhů výrobků a služeb,
  • reforma veřejných správ,
  • zlepšení podnikatelského prostředí a prostředí pro inovace,
  • usnadnění přístupu k financování,
  • zlepšení fungování síťových odvětví (např. energetiky a telekomunikací),
  • reforma vzdělávání.

Rada a Evropská komise budou provádění uvedených doporučení monitorovat a v případě potřeby přijmou příslušná opatření.

Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2014

Na Kypr a Řecko se vztahují makroekonomické ozdravné programy, a proto – s cílem předejít zdvojování – nebyla pro tyto 2 země vydána žádná další doporučení.

Komise vydala doporučení pro jednotlivé země na období 2014–2015

Doporučení pro jednotlivé země vydaná Komisí pro rok 2014 se zaměřují na opatření, která stimulují růst a zaměstnanost a současně v ekonomice v pokrizovém období zachovávají zdravé veřejné finance. Vyhodnocují pokrok, jehož bylo dosaženo za rok 2013, a obsahují vodítka k provádění vnitrostátních politik v období 2014–2015.

Doporučení pro rok 2014 byla vypracována pro 26 zemí (všechny země EU s výjimkou Řecka a Kypru, které provádějí ekonomický ozdravný program) a dále pro eurozónu jako celek. 

Komise dospěla k závěru, že se hospodářský růst v EU postupně obnovuje, i když zatím zůstává nerovnoměrný a křehký. Vybízí proto členské státy, aby v provádění reforem nepolevovaly. 

Pozitivní vývoj od roku 2013:

  • obnovuje se hospodářský růst,
  • stav veřejných financí v celé EU se zlepšuje,
  • reformy provedené v zemích nejvíce postižených krizí přinášejí výsledky,
  • v řadě zemí se snižují rozpočtové schodky, což přispívá k větší makroekonomické rovnováze v celé EU;
  • v příštím roce by mělo dojít ke zvýšení zaměstnanosti. 

Za hlavní výzvy pro rok 2014 Komise stanovila:

  • řešení vysoké míry nezaměstnanosti,
  • přesun daňového zatížení od zdanění práce ke zdanění spotřeby a k environmentálním daním,
  • povzbuzení soukromých investic,
  • posílení konkurenceschopnosti ekonomiky prováděním strukturálních reforem,
  • neustálé snižování veřejného dluhu.

Komise rovněž doporučila, aby Rada EU ukončila postup při nadměrném schodku (podle Paktu o stabilitě a růstu) u těchto šesti zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Nizozemska, Rakouska a Slovenska. Tato doporučení přijala Rada pro hospodářské a finanční věci dne 20. července 2014. 

Březen 2014

Jarní zasedání Evropské rady

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 20. a 21. března přijala závěry, které obsahují strategické politické pokyny, jež jsou určené členským státům a týkají se evropského semestru. Vedoucí představitelé EU došli k závěru, že národní programy reforem a programy stability a konvergenční programy by se měly vztahovat na otázky vymezené v doporučeních pro jednotlivé země pro rok 2013, jakož i v analýze makroekonomické a fiskální nerovnováhy vypracované Komisí, včetně hloubkových přezkumů v ní obsažených.

Komise ukončila hloubkové přezkumy makroekonomické nerovnováhy v 17 členských státech

Komise provedla hloubkové přezkumy v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Německu, Nizozemsku, Slovinsku, Spojeném království, Španělsku a Švédsku.

Ve všech těchto zemích zjistila nerovnováhu a v případě Chorvatska, Itálie a Slovinska dospěla k závěru, že jejich nerovnováha je nadměrná. Španělsku se v uplynulém roce podařilo provést významnou korekci, a Komise proto může učinit závěr, že jeho nerovnováha již není nadměrná, přestože přetrvávají značná rizika.

Hlavní průřezová zjištění

Z provedené analýzy vyplývá, že makroekonomická nerovnováha, která se vytvořila během řady let, postupně ustupuje. Hospodářské oživení nabývá postupně na síle, ačkoliv výzvy přetrvávají.

K problémům a slabinám, které jsou společné pro řadu členských států, patří podle Komise zejména dopad snižování finanční páky na střednědobý růst, udržitelnost soukromého a veřejného dluhu a vnějších závazků v podmínkách velmi nízké inflace, potřeba zajistit ve zranitelných ekonomikách a v rámci roztříštěného finančního systému poskytování přiměřeného toku úvěrů na životaschopné činnosti a velmi vysoká míra nezaměstnanosti v řadě zemí.

Očekává se, že členské státy zohlední zjištění hloubkových přezkumů i fiskálních prognóz ve svých národních programech reforem i programech stability a konvergenčních programech.

Od členských států, u nichž byla zjištěna nadměrná nerovnováha, se očekává komplexní a důrazná politická reakce. Programy budou posouzeny v červnu roku 2014 s cílem stanovit, zda představují náležitou reakci na zjištěné výzvy.

Únor 2014

Závěry Rady o roční analýze růstu na rok 2014

Ve svých závěrech Rada obecně souhlasí s analýzou hospodářské situace a politických výzev v EU v podobě předložené Komisí. Připomíná závěry Evropské rady z prosince 2013, pokud jde o hlavní oblasti koordinace hospodářských politik a reforem.

Roční analýza růstu 2014, kterou vypracovala Komise, shrnuje hospodářskou a sociální situaci v Evropě a stanoví obecné politické priority pro EU i pro její členské státy. Představuje výchozí bod evropského semestru 2014.

Roční analýza růstu stanoví na rok 2014 těchto pět obecných politických priorit:

  • úsilí o dosažení diferencované fiskální konsolidace podporující růst a o zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,
  • obnovení poskytování úvěrů ekonomice,
  • podpora udržitelného růstu podporujícího začlenění, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti,
  • řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize,
  • modernizace veřejné správy.

Závěry Rady o zprávě mechanismu varování na rok 2014

Rada vítá pokrok, jehož členské státy dosáhly při nápravě svých vnějších i vnitřních makroekonomických nerovnováh, zejména pokud jde o schodky běžných účtů, konkurenceschopnost, rozpočtové schodky a finanční odvětví, a přispěly tak k obnovování rovnováhy v EU i eurozóně.

I nadále je však třeba dosáhnout pokroku při řešení nerovnováh, které jsou zdrojem obav z hlediska udržitelnosti; mimo jiné jde o vysoké zadlužení veřejného a soukromého sektoru a o vysoké úrovně vnějšího dluhu.

Zpráva mechanismu varování na rok 2014, kterou vypracovala Komise, vyzývá k hloubkovému přezkumu makroekonomické situace v těchto zemích: Belgii, Bulharsku Chorvatsku, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Maltě, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Slovinsku, Spojeném království, Španělsku a Švédsku.

Listopad 2013

Roční analýza růstu na rok 2014 vypracovaná Evropskou komisí

Evropská komise ve své roční analýze růstu na rok 2014 doporučuje, aby se EU v tomto roce zaměřila na následujících 5 prioritních oblastí:

  • snaha o dosažení diferencované fiskální konsolidace podporující růst,
  • obnovení poskytování úvěrů ekonomice,
  • podpora růstu a konkurenceschopnosti pro současnost i budoucnost,
  • řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize,
  • modernizace veřejné správy.

Tyto střednědobé priority jsou tytéž jako minulý rok, avšak v analýze se doporučuje přizpůsobit jejich provádění měnícím se hospodářským a sociálním podmínkám. V analýze jsou rovněž pro jednotlivé prioritní oblasti doporučena konkrétní opatření.

Za nejdůležitější prioritu se považuje posilování růstu a konkurenceschopnosti, přičemž klíčovou výzvou je dosažení trvalého oživení.

Analýza rovněž obsahuje přezkum pokroku, kterého EU dosáhla v roce 2013 v uvedených pěti prioritních oblastech.

Komise dále vydala vyhodnocení pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země, kterého jednotlivé členské státy dosáhly („pracovní dokument útvarů Komise“).

Zpráva mechanismu varování na rok 2014 vypracovaná Evropskou Komisí

Zpráva mechanismu varování pro rok 2014 poskytuje přehled makroekonomického vývoje v EU a určuje země EU, v nichž by mohlo existovat riziko makroekonomické nerovnováhy. V takovém případě Komise provede hloubkový přezkum s cílem určit, zda nerovnováha skutečně existuje, a analyzovat možné příčiny. V případě potřeby budou výsledky podkladem pro doporučení k nápravě takové nerovnováhy.

V roce 2014 bude hloubkový přezkum proveden v těchto zemích: Belgii, Bulharsku Chorvatsku, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Maltě, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Slovinsku, Spojeném království, Španělsku a Švédsku.

Zemí, které jsou příjemci oficiální finanční pomoci, se tento postup netýká. Pro účely postupu v roce 2014 jsou těmito zeměmi Kypr, Portugalsko, Rumunsko a Řecko.

Další informace

Témata