Turecko
Turecku byl udělen status kandidátské země v prosinci 1999. Přístupová jednání byla zahájena v říjnu 2005, avšak od června 2018 jsou pozastavena. EU a Turecko spolupracují v oblastech společného zájmu.
Rozšíření
Žádost o členství v EU
V roce 1987 požádalo Turecko o přistoupení k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství.
Status kandidátské země EU udělila Turecku Evropská rada na zasedání v Helsinkách v prosinci 1999.
Jednání o přistoupení
Na zasedání 16. a 17. prosince 2004 rozhodla Evropská rada, že Turecko v dostatečné míře splňuje kritéria pro zahájení přístupových jednání.
Rámec pro jednání s Tureckem schválila Rada dne 3. října 2005. Téhož dne byla na mezivládní konferenci mezi EU a Tureckem zahájena jednání.
V únoru 2008 přijala Rada revidované přístupové partnerství s Tureckem. Toto partnerství poskytuje základ, který má pomoci při přípravách Turecka na případné členství v EU tím, že vymezuje klíčové prioritní oblasti a slouží jako měřítko pro posouzení pokroku v reformách.
V červnu 2018 Rada poprvé konstatovala, že se Turecko Evropské unii vzdaluje, a že se proto přístupová jednání s Tureckem fakticky zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol.
- Závěry Evropské rady, 16. a 17. prosince 2004
- Rozhodnutí Rady o přístupovém partnerství s Tureckem, 18. února 2008
- Závěry Rady o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, 26. června 2018
Zasedání přístupové konference
Přístupová jednání probíhají mezi ministry a velvyslanci členských států EU a kandidátskou zemí formou mezivládních konferencí (rovněž nazývaných „přístupové konference“). Jednání se týkají souboru společných práv a právních předpisů (tzv. „acquis EU“) a jsou rozdělena do různých kapitol nebo tematických okruhů, které zahrnují různé oblasti politik. Přístupové konference se mohou konat buď na úrovni ministrů, nebo na úrovni jejich zástupců.
Před tím, než se přístupová jednání zastavila, uspořádaly EU a Turecko 12 takových zasedání. Na posledním z nich, které se konalo 30. června 2016, zahájila konference jednání o kapitole 33 věnované finančním a rozpočtovým ustanovením. V roce 2006 dospěla Rada k závěru, že osm kapitol týkajících se Tureckem uplatňovaných omezení vůči Kypru nebude otevřeno a žádné další kapitoly nebudou prozatímně uzavřeny, dokud Turecko nesplní své závazky související s dodatkovým protokolem k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem („ankarská dohoda“).
V rámci přístupových jednání bylo otevřeno 16 kapitol, předběžně uzavřena byla jedna z nich.
Roční hodnocení pokroku
Rada obvykle každý rok přijímá závěry o rozšíření, v nichž hodnotí pokrok dosažený jednotlivými kandidátskými zeměmi a partnery EU, včetně Turecka, na jejich evropské cestě.
Politická spolupráce
EU a Turecko uzavřely již v roce 1963 dohodu o přidružení, známou také jako ankarská dohoda. Jejím cílem je prohloubit politické vazby a hospodářskou integraci. Pro účely přezkumu dvoustranných vztahů byla zřízena Rada přidružení, jejíž poslední zasedání se uskutečnilo v březnu 2019.
Vztahy EU a Turecka se obecně odvíjejí od statusu Turecka jako kandidátské země EU, přístupová jednání jsou však v současné době pozastavena. EU Turecko vyzvala, aby plnilo své povinnosti vyplývající z rámce pro jednání a provádělo dodatkový protokol k dohodě o přidružení ve vztahu ke všem členským státům EU.
V souladu s příslušnými závěry Evropské rady, zejména se závěry z března a června 2021, je EU připravena s Tureckem spolupracovat v rámci postupného, proporcionálního a vratného procesu s cílem posílit spolupráci v oblastech společného zájmu, jako jsou:
- migrace
- boj proti terorismu
- veřejné zdraví
- problematika klimatu
- regionální otázky
EU a Turecko vedou jednání o těchto otázkách prostřednictvím dialogů na vysoké úrovni, na zasedáních vedoucích představitelů a dvoustranných summitech.
V červnu 2023 vyzvala Evropská rada vysokého představitele EU a Komisi k přezkumu vzájemných vztahů. Výsledkem bylo sdělení zveřejněné v listopadu 2023, v němž popsali aktuální stav v klíčových oblastech, jako je politika, regionální stabilita, zahraniční politika, hospodářství, obchod a migrace. Vydali rovněž doporučení, jejichž cílem je vzájemné vztahy posílit. V návaznosti na to vedoucí představitelé EU v dubnu 2024 pověřili velvyslance členských států, aby v práci na sdělení a doporučeních pokročili.
- Tiskové prohlášení v návaznosti na 54. zasedání Rady přidružení mezi Evropskou unií a Tureckem, Brusel 15. března 2019
- Prohlášení členů Evropské rady, 25. března 2021
- Závěry Evropské rady, 24. a 25. června 2021
- Závěry Evropské rady, 29. a 30. června 2023
- Společné sdělení o aktuálním stavu politických, hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Tureckem 2023 (Evropská komise)
- Mimořádné zasedání Evropské rady, 17. a 18. dubna 2024
Hospodářství a obchod
EU a Turecko prostřednictvím dohody o přidružení rozšířily své hospodářské a obchodní vztahy, zejména vytvořením celní unie, která vstoupila v platnost v roce 1996.
Celní unie se vztahuje na veškeré průmyslové zboží, zatímco na zemědělské produkty a výrobky z uhlí a oceli se vztahují zvláštní obchodní dohody. Rada Turecko vyzvala, aby plnilo své závazky v zájmu provádění celní unie v plném rozsahu. To zahrnuje odstranění obchodních překážek nebo jiných rovnocenných překážek obchodu, které nejsou v souladu s těmito závazky, a zajištění jejich účinného uplatňování ve vztahu ke všem členským státům EU.
EU je hlavním obchodním partnerem Turecka, zatímco Turecko je sedmým největším obchodním partnerem EU. V roce 2022 představoval celkový vzájemný obchod 198,1 miliardy eur, tj. 3,6 % celkového obchodu EU se světem.
Turecko je způsobilé pro finanční podporu EU prostřednictvím Nástroje předvstupní pomoci a z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus.
EU-Türkiye trade relations (Infografika)
Stabilní východní Středomoří
EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a mnohokrát Turecko vyzývala ke zmírnění napětí v této oblasti, k respektování svrchovanosti a územní celistvosti všech členských států EU a k tomu, aby udržitelným způsobem podporovalo dobré sousedské vztahy.
Po objevení zásob plynu ve východním Středomoří, zejména na Kypru, EU odsoudila protiprávní vrtné činnosti Turecka a vyzvala jej, aby respektovalo svrchovanost všech členských států EU, včetně jejich teritoriálních vod a vzdušného prostoru. Dne 11. listopadu 2019 přijala Rada režim sankcí vzhledem k nepovoleným vrtným činnostem Turecka ve východním Středomoří. Tento režim byl naposledy prodloužen do 30. listopadu 2025.
EU je plně odhodlána usilovat o komplexní urovnání kyperského problému v rámci OSN a o obnovení jednání.
Migrace
V důsledku bezprecedentního přílivu osob hledajících útočiště před syrskou občanskou válkou žijí v Turecku téměř 4 miliony uprchlíků a Turecko je v posledních devíti letech největší hostitelskou zemí uprchlíků na světě. Ve společném prohlášení z března 2016 dosáhli vedoucí představitelé EU a Turecka dohody, jejímž cílem je řešit nelegální migraci na trase přes východní Středomoří a rozbít operační model převaděčů.
EU je odhodlána toto prohlášení dodržovat a jako priority určila účinnou správu hranic, předcházení nelegálním vstupům a obnovení navracení v souladu s mezinárodním právem a právem EU.
V zájmu zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku zřídila EU v roce 2015 nástroj, jehož prostřednictvím byly dosud uvolněny finanční prostředky ve výši 6 miliard eur.
Uvolnění vízového režimu
EU a Turecko zahájily v roce 2013 dialog o uvolnění vízového režimu, který stanoví plán pro dosažení bezvízového režimu, včetně 72 kritérií, která musí Turecko splnit. Tento proces dosud nebyl dokončen.
Zemětřesení v Turecku a Sýrii
Po ničivých zemětřeseních, která v únoru 2023 zasáhla Turecko a Sýrii, aktivovala EU mechanismus civilní ochrany EU s cílem poskytnout podporu, stejně jako pátrací a záchranné týmy a dočasné ubytovací jednotky.
Naposledy aktualizováno: 16. prosince 2025