Rada pro životní prostředí, 25. března 2024

Hlavní výsledky

Rámcová směrnice o odpadech

Ministři životního prostředí zemí EU vedli politickou rozpravu o návrhu Komise na revizi rámcové směrnice o odpadech se zaměřením na textilní a potravinářské odvětví. Celkově bylo cílem jednání poskytnout další pokyny k práci na technické úrovni v souvislosti s navrženými změnami.

Každoročně se v EU odstraní jako odpad miliony tun potravin a textilu, což má nesmírně negativní dopad na naše životní prostředí. Tyto údaje jsou alarmující a cílem návrhu, o němž jsme dnes jednali, je učinit tomuto trendu jednoznačnou přítrž a posílit oběhové hospodářství. Vedli jsme přínosnou diskusi o tom, jakým směrem bychom měli dále vést důležitou práci, která byla vykonána v souvislosti s cílenou revizí rámcové směrnice o odpadech. Věřím, že v nadcházejících měsících dosáhneme vyvážené dohody.

Alain Maron, ministr vlády regionu hlavního města Bruselu pro klimatickou transformaci, životní prostředí, energetiku a participativní demokracii

Cílem návrhu je snížit dopady produkce textilního a potravinového odpadu a nakládání s ním na životní prostředí a klima. Pokud jde o textil, návrh zavádí povinné a harmonizované systémy rozšířené odpovědnosti výrobce v celé EU, v jejichž rámci by výrobci hradili náklady na nakládání s textilním odpadem. Cílem navrhovaných pravidel je rovněž zajistit, aby použité textilní výrobky byly tříděny k opětovnému použití a aby se to, co nelze opětovně použít, recyklovalo v souladu s „hierarchií způsobů nakládání s odpady“.

Návrh také stanoví pro členské státy právně závazné cíle v oblasti snižování množství potravinového odpadu, jichž má být dosaženo do roku 2030, aby se přispělo k závazkům EU v rámci cílů udržitelného rozvoje. V rámci pozměněné směrnice se navíc vyžaduje, aby členské státy přezkoumaly a upravily své vnitrostátní programy předcházení vzniku potravinového odpadu, aby tyto cíle mohly být splněny.

Ministři mimo jiné jednali o úrovni ambicí cílů v oblasti snižování potravinového odpadu do roku 2030 a o účinnosti rozšířené odpovědnosti výrobců textilních výrobků v boji proti dopadu textilního odpadu na životní prostředí.

• Podkladový dokument předsednictví
• Sledujte veřejné zasedání
• Návrh cílené revize rámcové směrnice o odpadech (Evropská komise)
• Snižování potravinových ztrát a plýtvání potravinami (souvislosti)
• Oběhové hospodářství (souvislosti)

Snížení znečištění mikroplasty

Další politická rozprava ministrů se týkala návrhu Komise o předcházení ztrátám plastových pelet do životního prostředí. Cílem tohoto nařízení je dále snížit znečištění mikroplasty, konkrétně řešit nezáměrné uvolňování mikroplastů při manipulaci s plastovými peletami.

Pro hospodářské subjekty, dopravce EU a dopravce třetích zemí je v návrhu stanovena obecná povinnost předcházet ztrátám plastových pelet a návrh také obsahuje osvědčené manipulační postupy pro hospodářské subjekty, povinný systém certifikace a harmonizovanou metodiku odhadu ztrát.

Ministři návrh uvítali a vyjádřili souhlas s tím, že je důležité mít na úrovni EU právní předpisy zaměřené na snížení znečištění mikroplasty. Diskutovali o tom, zda považují daná ustanovení za adekvátní, a zhodnotili navrhované nařízení z hlediska odpovědnosti přidělené jednotlivým veřejným a soukromým subjektům. Posoudili také, zda by mělo nařízení zahrnovat i opatření týkající se námořní dopravy, na niž se návrh Komise nevztahuje.

• Podkladový dokument předsednictví
• Sledujte veřejné zasedání
• Návrh nařízení o předcházení ztrátám plastových pelet za účelem snížení znečištění mikroplasty (Evropská komise)
• Akční plán pro nulové znečištění (Evropská komise)

Klimatický cíl na rok 2040

Ministři pro životní prostředí zemí EU si vyměnili názory na nedávné sdělení Komise o klimatickém cíli EU na rok 2040. Cílem tohoto sdělení je zahájit politickou diskusi a informovat o přípravě rámce evropské politiky v oblasti klimatu pro období po roce 2030.

Sdělení za tímto účelem obsahuje vizi ohledně dosažení unijního cíle klimatické neutrality do roku 2050, která zahrnuje i dílčí cíl pro rok 2040, jak je stanoveno v právním rámci EU pro klima. Komise doporučila snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 % ve srovnání s rokem 1990.

Ministři sdělení uvítali a zdůraznili, že je třeba stanovit si ambiciózní cíl, který zajistí jak spravedlivou transformaci, tak konkurenceschopnou udržitelnost. Diskutovali o tom, jak by EU měla pokračovat v přechodu na klimatickou neutralitu a jaké základní podmínky pro rámec na období po roce 2030 by měly být zajištěny. Zabývali se také otázkou, která odvětví mají největší potenciál přispět k transformaci.

• Podkladový dokument předsednictví
• Sledujte veřejné zasedání
• Sdělení o klimatickém cíli EU na rok 2040 (Evropská komise)
• Změna klimatu: jaké kroky EU podniká (souvislosti)
• Klimatická neutralita (souvislosti)

Body „A“ a bod „Jiné záležitosti“

Na úvod zasedání ministři životního prostředí zemí EU v rámci legislativních bodů „A“ formálně přijali revizi nařízení o přepravě odpadů.

K ministrům a jejich diskusi o vodohospodářské odolnosti se během pracovního oběda připojili komisař Wopke Hoekstra a profesor Katolické univerzity v Lovani (KU Leuven) Patrick Willems. Tato neformální diskuse se týkala přeshraničních dopadů změny klimatu na vodohospodářskou odolnost celé Evropy a nutnosti zajistit další finanční a regulační podporu EU v této oblasti.

V části „Jiné záležitosti“ předsednictví ministry informovalo o aktuálním pokroku, pokud jde o nařízení o rámci EU pro monitorování lesů a nařízení o obnově přírody.

• Aktuálně projednávané legislativní návrhy: rámec pro monitorování lesů (informativní poznámka)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Obnova přírody: Rada a Parlament dosáhly dohody o nových pravidlech pro obnovu a zachování poškozených přírodních stanovišť v EU (tisková zpráva, 9. listopadu 2023)

Komise předložila své hodnocení osmého akčního programu pro životní prostředí v polovině období a sdělení o řízení klimatických rizik v Evropě. Dále ministry informovala o aktuálním stavu vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

• Přezkum 8. akčního programu pro životní prostředí v polovině období (Evropská komise)
• Sdělení Komise o řízení klimatických rizik
• Aktuální stav pokroku členských států při plnění cílů v oblasti klimatu pro rok 2030 (informativní poznámka)

Předsednictví předložilo zprávu o akcích na vysoké úrovni, které uspořádalo, a společně s Komisí informovalo o hlavních mezinárodních událostech poslední doby, k nimž patří:

• 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (COP 14) (Samarkand, Uzbekistán, 12.–17. února 2024) a
• šesté zasedání Environmentálního shromáždění OSN (UNEA-6) (Nairobi, Keňa, 26. února – 1. března 2024).

• Zpráva o akcích na vysoké úrovni pořádaných předsednictvím (informativní poznámka)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Výsledky 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (COP 14) (informativní poznámka)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Šesté zasedání Environmentálního shromáždění OSN (UNEA-6) (informativní poznámka)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN

Komise ministry informovala také o ratifikaci různých mnohostranných environmentálních dohod.

Česko a Slovensko obeznámily ministry s prohlášením z výročního politického dialogu, který letos hostily Karlovy Vary, a s nutností posílit spravedlivou transformaci v regionech nejvíce zasažených dekarbonizací.

V souvislosti s probíhající prací na nařízení EU o rozmnožovacím materiálu rostlin informovalo Rakousko ministry o významu drobných zemědělců a sítí zemědělců v rámci nařízení o udržitelnosti osiv v EU.

Rumunská, slovenská a finská delegace vystoupily před ministry se sdělením o přehodnocení stavu ochrany medvěda hnědého v Evropě.

Ministři rovněž vyslechli příspěvek Francie, Dánska a Švédska k návrhu, který se týká přísnější kontroly vývozu textilního odpadu do rozvojových zemí, a to v souvislosti se 17. zasedáním konference smluvních stran Basilejské úmluvy (COP17).

Litva s podporou Česka, Estonska a Lotyšska představila výzvu k přijetí opatření v zájmu zastavení dovozu odpadu z Ruska do EU.