Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, 14.–15. června 2021

Hlavní výsledky

Zaměstnanost a sociální věci (pondělí 14. června)

Evropská záruka pro děti

Rada přijala doporučení, kterým se zavádí evropská záruka pro děti. Cílem tohoto doporučení je předcházet sociálnímu vyloučení dětí a bojovat proti němu tím, že dětem v nouzi bude zaručen přístup k souboru klíčových služeb, což prostřednictvím boje proti dětské chudobě a podpory rovných příležitosti rovněž přispěje k dodržování práv dítěte.

Zejména se doporučuje, aby členské státy zaručily účinný a bezplatný přístup k předškolnímu vzdělávání a péči, vzdělávání a školním činnostem, k alespoň jednomu zdravému jídlu každý školní den a ke zdravotní péči, jakož i účinný přístup ke zdravé výživě a k odpovídajícímu bydlení.

Členské státy by měly rovněž jmenovat národního koordinátora záruky pro děti a do devíti měsíců od přijetí doporučení předložit Komisi akční plán pro provádění tohoto doporučení pokrývající období do roku 2030.

Je to vítězství nejen pro portugalské předsednictví. Je to vítězství zejména pro 18 milionů dětí v Evropské unii ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Je to vítězství, které zaručí vzdělání, péči o děti, kvalitní zdravotní péči a důstojné bydlení pro všechny děti v Evropě.

Ana Mendes Godinhová, portugalská ministryně práce, solidarity a sociálního zabezpečení

• Doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti
• Přístup ke klíčovým službám pro děti v nouzi: Rada se dohodla na evropské záruce pro děti (tisková zpráva, 14. června 2021)

Práce na dálku

Od propuknutí pandemie COVID-19 došlo k obrovskému nárůstu počtu lidí pracujících na dálku. Podle průzkumu nadace Eurofound pracovalo v červenci 2020 výhradně z domova 34 % respondentů ve srovnání s 5,4 % zaměstnanců v EU-27, kteří pracovali z domova v roce 2019. Rada přijala k této otázce závěry, v nichž se zdůrazňuje, že kvůli tomto nedávnému nárůstu práce na dálku je nezbytné zvážit potenciál, omezení a rizika tohoto druhu práce. V závěrech se členské státy mimo jiné vyzývají, aby zvážily:

• vypracování národních akčních plánů nebo strategií zaměřených na příležitosti a rizika související s prací na dálku, a to se zohledněním genderového hlediska, nebo začlenění těchto témat do stávajících a připravovaných strategií,
• změnu svých politik, jež upravují práci na dálku, nebo případně vydání pokynů, například pokud jde o organizaci a sledování pracovní doby, rizika související s rovností žen a mužů a příspěvky na pokrytí případných nákladů práce na dálku,
• zavedení nebo posílení iniciativ na zlepšení inspekce práce a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na rizika vyplývající z práce na dálku.

Rada rovněž vyzvala Komisi, aby analyzovala souvislosti a důsledky práce na dálku v EU a rozsah, v jakém stávající sociální a pracovní právo v EU zajišťuje důstojné pracovní podmínky pro osoby pracující na dálku.

Práce na dálku se stala pro miliony Evropanů běžnou záležitostí a po pandemii bude pokračovat jako hybridní model. Pracovníci využívají výhod flexibility a samostatnosti, kterou tento druh práce nabízí, jakož i úspor času, neboť není nutné dojíždět do práce. Nezapomínejme však na výzvy, jež s tím souvisejí, jako je stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem nebo izolace pracovníků. Dnes jsme schválili závěry, v nichž se členské státy vyzývají, aby ve svých národních strategiích a politikách pro budoucnost práce využily příležitostí a řešily rizika související s prací na dálku. Ana Mendes Godinhová, portugalská ministryně práce, solidarity a sociálního zabezpečení

• Závěry Rady o práci na dálku

Dopady pandemie COVID-19 na genderovou rovnost

Rada schválila závěry, v nichž se členské státy (a případně Komise) vyzývají, aby podnikly kroky ke zmírnění dopadu pandemie COVID-19, která prohlubuje některá dlouhodobá znevýhodnění žen, a aby zajistily, že se genderová rovnost stane hnací silou oživení.

Mezi tyto kroky patří:

• prosazování genderové rovnosti a rovných příležitostí při koncipování a provádění opatření v oblasti oživení, například podporou pracovníků v odvětvích těžce zasažených krizí, jako například maloobchodu, pohostinství a cestovního ruchu, se zaměřením na zvláštní potřeby žen z hlediska dosaženého vzdělání, pracovní doby, neaktivity, nezaměstnanosti a dovedností,
• řešení sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů zajištěním toho, aby všichni pracovníci včetně těch, kteří pracují na dálku, měli stejné příležitosti pro kariérní postup, včetně rovného přístupu k řídícím a rozhodovacím pozicím,
• prosazování rovného přístupu ke všem oblastem vzdělávání a profesním dráhám, mimo jiné řešením digitální propasti mezi ženami a muži, zlepšováním digitálních dovedností a zapojením do studia v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika), a zejména IKT,
• vytváření a šíření více údajů členěných podle pohlaví a informací a výsledků výzkumu, pokud jde o dopady krize COVID-19 na rovnost žen a mužů.

V důsledku již existujících strukturálních genderových nerovností na trhu práce a ve společnosti jako celku (genderové rozdíly v odměňování a poskytování péče) ženy byly a stále jsou pandemií COVID-19 a souvisejícími opatřeními proti šíření nákazy zasaženy neúměrně více. Ženy představují 76 % až 95 % pracovní síly ve zdravotnictví, a jsou tedy vystaveny většímu riziku nákazy COVID-19. Přitom ženy přebírají nepřiměřený podíl neplacené práce (domácí a pečovatelské práce), které během pandemie COVID-19 ještě přibylo.

Podobně jako v případě minulých krizí nebyl dopad pandemie COVID-19 z genderového hlediska rovnoměrný: ženy byly zasaženy mnohem více. Vidíme dopad krize na ženy pracující v přední linii, ať už jako zdravotnické pracovnice, pečovatelky nebo pracovnice v oblasti péče o děti, jako učitelky nebo uklízečky v domácnosti, přitom tyto ženy často čelí další výzvám při péči o svoji rodinu, vykonávají další neplacenou práci a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem hledají obtížně. Nemáme však jasnou představu o tom, jak tyto skutečnosti omezují účast žen na trhu práce a prohlubují stávající rozdíly v odměňování a poskytování péče, přitom změnit můžeme pouze to, co jasně vidíme. Nyní, když pracujeme na oživení po krizi a připravujeme naše společnosti na budoucnost, musíme zajistit, aby naše opatření vycházela z konkrétních dat, jež nám umožní získat jasnou představu o tom, co potřebujeme změnit, abychom mohli činit informovaná rozhodnutí a napravovat nerovnosti.

Mariana Vieira da Silvová, portugalská státní ministryně pro předsednictví

• Závěry o socioekonomických dopadech krize COVID-19 na genderovou rovnost

Strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením

Přibližně 87 milionů osob v Evropské unii má nějakou formu zdravotního postižení a více než polovina z nich (52 %) se v každodenním životě cítí diskriminována. V březnu 2021 přijala Evropská komise strategii práv osob se zdravotním postižením (2021–2030).

Rada schválila závěry, v nichž se tato strategie potvrzuje. V závěrech se členské státy vyzývají, aby Pokračovaly ve vypracovávání a v aktualizaci vnitrostátních strategií a politik pro provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na celostátní, regionální i místní úrovni, zajistily účinné a soudržné provádění do vnitrostátního práva a uplatňování právních předpisů EU týkajících se přístupnosti výrobků, služeb, médií, dopravy a budov, podporovaly rozvoj komunitních sociálních služeb zaměřených na jednotlivce a nezávislého života, prosazovaly zapojení do politického a veřejného života, při stanovování dobrovolných vnitrostátních dílčích cílů k dosažení navrhovaných hlavních cílů stanovených v akčním plánu evropského pilíře sociálních práv zohledňovaly tuto strategii a co nejlépe využívaly vhodné finanční prostředky a finanční programy EU.

Portugalské předsednictví je pevně odhodláno prosazovat práva osob se zdravotním postižením. Tyto závěry jsou skvělou příležitostí k tomu, jak slova proměnit v činy a zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut. Jak uvádíme, nastal čas jednat, takže je velmi důležité, abychom se všichni zavázali k provádění evropské Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Ana Mendes Godinhová, portugalská ministryně práce, solidarity a sociálního zabezpečení

• Závěry Rady o Strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030

Přiměřené minimální mzdy

Předsednictví informovalo ministry o současném stavu jednání o směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Ministři měli rovněž příležitost vyměnit si názory na zlepšení, která od směrnice očekávají, a sdělit, jaké jsou podle jejich názoru kritické prvky návrhu, a stanovit tak možný další postup pro příští jednání s cílem dosáhnout dohody.

• Zpráva o pokroku – návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách

Sociální summit v Portu

Sociální summit v Portu konaný ve dnech 7. a 8. května 2021 se stal pro sociální Evropu klíčovým okamžikem. Dne 7. května podepsaly Evropský parlament, Komise, portugalské předsednictví Rady EU, sociální partneři EU a sociální platforma Portský sociální závazek a dne 8. května se vedoucí představitelé EU dohodli na prohlášení z Porta, v němž posílili své závazky k provádění evropského pilíře sociálních práv a uvítali hlavní cíle akčního plánu pilíře pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby. V návaznosti na to ministři jednali o stanovení cílů a monitorování pokroku dosaženého při provádění zásad pilíře na vnitrostátní úrovni prostřednictvím evropského semestru.

Výzvy v oblasti sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání

Ministři rovněž vedli politickou rozpravu o zapojení sociálních partnerů do oživení prostřednictvím plánů pro odolnost a oživení a o nejlepších přístupech k sociálnímu dialogu a kolektivnímu vyjednávání v souvislosti s urychlením digitální transformace, zejména s ohledem na potřebu zajistit zastoupení pracovníků v atypických formách práce a jejich právo na sdružování.

V dnešní rozpravě jsme představili naše různé zkušenosti; to nám všem poskytlo příležitost podělit se o své názory na výzvy, které budeme muset řešit v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu v těchto důležitých a aktuálních otázkách. Ana Mendes Godinhová, portugalská ministryně práce, solidarity a sociálního zabezpečení

Transparentnost odměňování a rovné zacházení

Předsednictví informovalo ministry o aktuálním stavu řady projednávaných legislativních návrhů: návrh směrnice, která posílí uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci, a směrnice Rady, jejímž cílem je rozšířit ochranu proti diskriminaci z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace i na jiné oblasti, než je zaměstnání. U obou návrhů předložilo portugalské předsednictví zprávu shrnující aktuální stav jednání mezi členskými státy a možný další postup k dosažení dohody.

• Zpráva o pokroku – směrnice o závazných opatřeních v oblasti transparentnosti odměňování
• Zpráva o pokroku – směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení

Evropský semestr, dlouhodobá péče a důchody

Rada potvrdila posouzení provádění doporučení pro jednotlivé země na roky 2020 a 2019 a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu k revidovanému srovnávacímu přehledu sociálních ukazatelů, který stanoví nové hlavní ukazatele. Oba body se týkají evropského semestru, který je rámcem EU pro koordinaci hospodářských politik v celé Evropské unii. Ministři rovněž potvrdili závěry Výboru pro sociální ochranu i Evropské komise o zprávě o dlouhodobé péči 2021 a zprávě o přiměřenosti důchodů 2021.

• Potvrzení – evropský semestr – Posouzení plnění doporučení pro jednotlivé země na rok 2020 a relevantních doporučení pro jednotlivé země na rok 2019 – stanovisko Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu
• Potvrzení – Evropský semestr – stanovisko Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu k revidovanému srovnávacímu přehledu sociálních ukazatelů
• Potvrzení – Zpráva Výboru pro sociální ochranu a Evropské komise o dlouhodobé péči 2021 – hlavní závěry
• Potvrzení – Zpráva Výboru pro sociální ochranu a Evropské komise o přiměřenosti důchodů 2021 – hlavní závěry

Zdraví (úterý 15. června)

Přístup k lékům a zdravotnickým prostředkům

Ministři schválili závěry o přístupu k lékům a zdravotnickým prostředkům pro silnější a odolnou EU. Ačkoli v mnoha oblastech nemocí bylo dosaženo pozoruhodných výsledků, je třeba učinit více pro zajištění včasného přístupu k inovativním léčivým přípravkům a zdravotnickým prostředkům, zejména pokud jde o otázky veřejného zdraví, jako je vývoj nových antimikrobiálních látek. V závěrech se mimo jiné vybízí Komise, aby vypracovala úplný přehled potenciálních a stávajících globálních výrobních kapacit Evropy pro kriticky důležité léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a další zdravotnický materiál.

Tato pandemie opět zdůraznila trojí výzvu týkající se dosažitelnosti a fyzické a cenové dostupnosti léčivých přípravků. Těší mě, že se dnes ministři postavili za jednotnou výzvu k řešení strukturálních potřeb a zajištění včasného přístupu k inovativním léčivým přípravkům ve prospěch pacientů i zdravotnických systémů.

Marta Temidová, portugalská ministryně zdravotnictví

• Závěry Rady o přístupu k lékům a zdravotnickým prostředkům pro silnější a odolnou EU.

Silnější mandát Evropské agentury pro léčivé přípravky

Rada dosáhla dohody o návrhu pravidel pro posílení úlohy Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.

Tento obecný přístup poskytuje předsednictví Rady mandát k jednání za účelem dosažení dohody o společném postoji s Evropským parlamentem.

• Obecný přístup – návrh na posílení úlohy Evropské agentury pro léčivé přípravky
• Dohoda Rady otevírá cestu k posílení Evropské agentury pro léčivé přípravky (tisková zpráva, 15. června 2021)
• Ochrana Evropanů před přeshraničními zdravotními hrozbami (souvislosti)

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a přeshraniční zdravotní hrozby

Předsednictví informovalo ministry o aktuálním stavu dvou projednávaných legislativních návrhů: návrh na změnu nařízení o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a návrh o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách.

První z nich se týká posílení mandátu střediska ECDC, aby bylo lépe vybaveno pro podporu členských států a Komise, mimo jiné při monitorování epidemiologické situace v reálném čase a mobilizaci pracovních skupin EU v oblasti zdraví za účelem pomoci při místní reakci. V navrhovaném nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách se stanoví vypracování plánu připravenosti na zdravotní krizi a pandemii v EU a doporučení pro vypracování vnitrostátních plánů (které mají být posouzeny a podrobeny zátěžové zkoušce).

• Zpráva o pokroku – návrh na změnu nařízení o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí
• Zpráva o pokroku – návrh nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách