Basel III: mezinárodní regulační rámec pro banky

Co je Basel III?

Jako Basilejské dohody se označuje řada tří po sobě jdoucích mezinárodních dohod, které se týkají regulace bankovnictví (Basel I, II a III) a které vytvořil Basilejský výbor pro bankovní dohled.

Basilejský výbor pro bankovní dohled vypracoval standardy, jež mají zajistit, aby banky a další úvěrové instituce měly dostatek kapitálu a likvidity k plnění svých závazků i k absorpci neočekávaných ztrát.

Nejnovější dohoda – Basel III – na mezinárodní úrovni vznikla ve snaze řešit důsledky globální finanční krize z let 2007–2008.

Aby měly banky čas se novým standardům přizpůsobit a účastníci Basilejských dohod je mohli zakotvit ve svých právních řádech, bylo zavádění dohody Basel III rozloženo postupně do několika let; v EU již nyní značná část těchto pravidel platí.

Dne 30. května 2024 přijala Rada nová pravidla, kterými se zavádění mezinárodní dohody Basel III do práva EU završuje. V praxi se jimi mění unijní nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích.

• Reformy Basel III: nová unijní pravidla pro zvýšení odolnosti bank vůči ekonomickým šokům (tisková zpráva, 30. května 2024)
• Basilejský výbor (Banka pro mezinárodní platby)

Dokončení rámce Basel III v kostce

Basilejský rámec vyžaduje, aby banky splňovaly určité kapitálové poměry založené na rizicích, a to s důrazem na rizikově vážená aktiva banky. Banky musejí držet určitý objem regulatorního kapitálu ve vztahu ke svým rizikově váženým aktivům:

Mezi poslední prvky rámce Basel III, které jsou nyní zaváděny, patří:

• změny ve standardizovaném přístupu k výpočtu rizikově vážených aktiv – používání parametrů, které jsou v kapitálových pravidlech jasně vymezeny a nastaveny
• změny v přístupu založeném na interním ratingu (IRB), který umožňuje bankám, aby samostatně prováděly odhady parametrů používaných při výpočtu rizikově vážených aktiv – zejména zavedení minimálních vstupních prahů pro parametry v přístupu IRB
• nemožnost používat přístup IRB u některých druhů expozic
• minimální výstupní práh – ukazatel, který stanoví spodní limit neboli práh rizikově vážených aktiv neboli výstupu pro banky používající interní modely – na úrovni 72,5 % hodnoty vypočtené podle standardizovaného přístupu
• nový rámec pro operační riziko, který se týká rizika ztráty vyplývající z nedostatků či selhání vnitřních procesů, osob a systémů nebo z vnějších událostí

Co dalšího bylo dohodnuto?

Vedle zavedení zbývajících prvků dohody Basel III byly schváleny další změny nařízení 575/2013 (nařízení o kapitálových požadavcích) a směrnice 2013/36/EU (směrnice o kapitálových požadavcích) s cílem:

posílit odolnost bank vůči environmentálním, sociálním a správním rizikům

zajistit větší a lépe harmonizovaný dohled nad bankami v celé EU a řízení rizik v nich, zejména ve vztahu k pobočkám bank ze třetích zemí s povolením v EU

chránit nezávislost orgánů bankovního dohledu

Jak zajišťuje EU bankovní stabilitu a pragmatický přístup?

EU se snaží nalézt rovnováhu mezi regulací a inovacemi a zároveň zohledňovat nové faktory, které jsou zdrojem rizik, například krize související s klimatem nebo kryptoměny.

Regulovat, ale nezadusit

Je třeba zavést globální standardy, ale zároveň zajistit, aby byla respektována specifika bankovního systému EU. Regulace a inovace musejí kráčet ruku v ruce tak, aby mohl bankovní sektor volně dýchat.

U požadavku na minimální výstupní práh podle Basel III proto EU postupně zavádí řadu výjimek. Ty jsou zaměřeny mimo jiné na:

• zacházení s některými úvěry na nemovitosti, s nimiž je spojeno nízké riziko
• úvěry podnikům bez ratingu
• objektové financování

EU rovněž rozhodla, že minimální výstupní práh má být uplatňován na úrovni jednotlivých subjektů. Kapitál je tak třeba držet na všech úrovních skupiny (v mateřské společnosti i dceřiných společnostech), nejen pouze na úrovni mateřské společnosti (skupinové uplatňování).

Díky tomu jsou chráněny členské státy, v nichž sídlí dceřiné společnosti bankovních skupin, neboť tyto dceřiné společnosti pak nejsou v případě, že nastane krize, závislé na podpoře od své mateřské banky.

Bankovní sektor v EU

V roce 2020 bylo v EU 5 441 bank. Členským státem s nejvyšším počtem bank bylo Německo (28 % všech bank v EU), následované Polskem (11 %), Rakouskem a Itálií (shodně 9 %), což znamená, že se v těchto čtyřech členských státech nachází více než polovina všech bank v EU.

Řízení přeshraničních bankovních činností: pobočky ze třetích zemí

EU se rovněž dohodla na minimálním harmonizovaném rámci pro povolování poboček, které v členských státech zřizují banky se sídlem ve třetích zemích (tzv. pobočky ze třetích zemí), a pro dohled nad těmito pobočkami.

Tento společný unijní rámec vyžaduje udržení křehké rovnováhy mezi nezbytnými požadavky na povolování a nezbytností zajistit, aby EU byla součástí globálních trhů a občané i podniky z EU měli přístup ke zdrojům financování a bankovním produktům.

Součástí tohoto rámce jsou:

• přísné, avšak přiměřené požadavky týkající se licencí a dohledu
• omezené výjimky pro určité typy podniků a transakcí
• dostatečně dlouhé přechodné období, které bankovnímu sektoru umožní přizpůsobit se novému rámci a pokračovat ve stávajících smluvních vztazích

Zmírňování dosud neprozkoumaných rizik

EU zohledňuje i nově vznikající globální výzvy, jako jsou finanční rizika související s klimatem, kybernetická rizika nebo operační odolnost. Důležité aspekty dohody se týkají environmentálních rizik a rizik souvisejících s kryptoaktivy.

Banky hrají klíčovou úlohu při zmírňování změny klimatu. EU proto od bank vyžaduje, aby do svých řídicích struktur, rámců pro řízení rizik a procesů strategického plánování zahrnuly environmentální, sociální a správní rizika. To znamená, že identifikace, posuzování, monitorování a řízení těchto rizik bude napříště součástí obecných procesů řízení rizik.

Banky by rovněž měly zvažovat dopad svých úvěrových a investičních činností na environmentální a sociální faktory a také na problematiku správy a řízení. Navíc budou banky povinny:

• zohledňovat při provádění interních postupů řízení rizik a dodržování požadavků unijní cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality a příslušné dohodnuté unijní cíle v oblasti udržitelnosti
• uplatňovat nižší rizikovou váhu u expozic vůči systému EU pro obchodování s emisemi (40 %) v zájmu boje proti změně klimatu a podpory úlohy bank při financování ekologické transformace

Současně byly zavedeny kapitálové požadavky k investicím bank do kryptoaktiv, což má sloužit jako ochrana před možnou nestabilitou kryptoměn. Ve shodě s nařízením EU o trzích kryptoaktiv budou tyto kapitálové požadavky uplatňovány přechodně, dokud nebudou v EU zavedeny mezinárodní standardy obezřetnostního zacházení s kryptoaktivy, které v současné době dokončuje Basilejský výbor.

• Trhy kryptoaktiv a jejich regulace v EU (souvislosti)

Transparentnost týkající se osob ve vrcholných funkcích

Součástí dohody jsou také ustanovení, která mají zabránit tomu, aby byly do vedoucích orgánů bank jmenovány nevhodné osoby; zároveň mají podporovat rozmanitost a genderovou vyváženost.

Velké bankovní subjekty budou muset svému orgánu dohledu předkládat informace o posouzení vhodnosti kandidátů do funkce výkonných členů vedoucího orgánu a do předsednické funkce nejméně 30 dnů předtím, než se daná osoba funkce ujme.

Pokud členové vedoucího orgánu požadavky na vhodnost nesplňují, musejí členské státy zajistit, aby příslušné orgány měly nezbytné pravomoci, které jim umožní jmenování takových osob zabránit nebo je z vedoucího orgánu odvolat.

Jaké jsou výhody pro občany EU?

Nově dohodnuté bankovní předpisy zajistí nejen stabilitu bankovního sektoru, ale budou mít rovněž významné důsledky pro občany.