Unijní financování obrany
EU prostřednictvím několika iniciativ a nástrojů v rámci unijního rozpočtu navyšuje své výdaje na obranu.
Jak EU financuje obranu?
EU financuje obranu prostřednictvím různých nástrojů v rámci svého rozpočtu na podporu projektů v oblasti výzkumu, vývoje, výroby, zadávání veřejných zakázek a infrastruktury.
Bezpečnost a obrana zůstávají i nadále v pravomoci členských států, avšak EU jejich individuální úsilí doplňuje a zesiluje jeho účinky – jednak tím, že členským státům umožňuje vynakládat na obranu více peněz, a jednak využíváním zdrojů unijního rozpočtu.
Hlavním nástrojem pro financování obrany je Evropský obranný fond, který byl spuštěn v roce 2021 na podporu výzkumu a vývoje v oblasti obrany. EU rovněž financuje projekty vojenské mobility v rámci Nástroje pro propojení Evropy, kterým pomáhá zajistit, aby infrastruktura byla vhodná pro civilní i vojenské využití.
Vlivem radikální změny v bezpečnostní situaci od zahájení válečné agrese Ruska proti Ukrajině v roce 2022 zvýšila EU své výdaje na obranu v rámci rozpočtu EU.
V tomto kontextu EU přijala:
- dva dočasné nástroje, a to na podporu výroby munice a na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společného pořizování v roce 2023 a
- Program pro evropský obranný průmysl v roce 2025
V současnosti pracuje EU na zjednodušení stávajících pravidel a postupů s cílem omezit překážky v unijních právních předpisech v odvětví obrany a urychlit přístup k finančním prostředkům EU.
Evropský obranný fond
Dne 29. dubna 2021 začal fungovat Evropský obranný fond (EDF).
Fond měl původně na základě víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 celkový rozpočet ve výši téměř 7,3 miliardy eur v běžných cenách, který byl přidělen na financování kolaborativního obranného výzkumu a projektů kolaborativního rozvoje schopností.
Po revizi VFR v polovině období byl rozpočet EDF navýšen o 1,5 miliardy eur na projekty v rámci Platformy strategických technologií pro Evropu.
Tento fond doplňuje a umocňuje úsilí členských států a podporuje spolupráci mezi společnostmi a výzkumnými aktéry v EU – bez ohledu na jejich velikost a zeměpisný původ – zaměřenou na výzkum a vývoj a interoperabilní obranné technologie a vybavení.
Cílem fondu je:
- budovat konkurenceschopný, inovativní a efektivní evropský obranný průmysl,
- podporovat přeshraniční spolupráci a vytvořit v EU integrovanější obranný trh,
- stimulovat společný výzkum a vývoj obranných produktů a technologií,
- přispívat ke strategické autonomii EU.
Program pro evropský obranný průmysl
Dne 8. prosince 2025 přijala Rada Program pro evropský obranný průmysl (EDIP).
Prostřednictvím programu EDIP poskytne EU na období 2025–2027 částku 1,5 miliardy eur ve formě grantů na posílení evropské obranné připravenosti. Jeho součástí je rovněž specializovaný nástroj v hodnotě 300 milionů eur, jenž má sloužit k podpoře Ukrajiny.
Tento program provádí několik opatření navržených ve Strategii pro evropský obranný průmysl (EDIS), kterou v březnu 2024 představili Evropská komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Program pro evropský obranný průmysl
Program pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany
Dne 15. července 2026 Rada a Evropský parlament dosáhly politické dohody o návrhu na zřízení nového programu pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (AGILE) v hodnotě 115 milionů eur.
Cílem programu AGILE je poskytnout rychlou, agilní a cílenou finanční podporu malým a středním podnikům, včetně startupů a scaleupů. Zaměří se zejména na podporu vývoje a testování nastupujících a přelomových obranných produktů, včetně přizpůsobení civilních technologií pro obranné aplikace.
Očekává se, že provádění nového programu bude zahájeno počátkem roku 2027.
Vojenská mobilita
EU financuje projekty vojenské mobility v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Tyto projekty s rozpočtem ve výši 1,74 miliardy eur zdokonalují koridory vojenské mobility s cílem umožnit ozbrojeným silám rychlejší a lepší pohyb přes hranice a zajistit, aby byla infrastruktura přizpůsobena civilním i obranným účelům.
Až budou přijata opatření v rámci přezkumu politiky soudržnosti na období 2021–2027 v polovině období, budou členské státy moci převést finanční prostředky ze svých programů politiky soudržnosti na iniciativy v oblasti vojenské mobility, budou-li si to přát.
Mezi příklady projektů tohoto rámce patří výstavba a modernizace železnic, modernizace silničních úseků sítě a zdokonalení infrastruktury dvojího užití v námořních přístavech, na letištích a na vnitrozemských vodních cestách.
V listopadu 2025 představily Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku balíček opatření v oblasti vojenské mobility, jehož cílem je zajistit plynulý pohyb jednotek, vybavení a vojenských prostředků v celé EU.
Balíček obsahuje návrh nařízení a společné sdělení. Dne 17. června 2026 schválila Rada mandát pro jednání s Evropským parlamentem o tomto nařízení.
Výroba munice
V březnu 2023 se Rada dohodla na třístupňovém plánu, jenž má urychlit dodávky a společný nákup munice a raketových střel pro Ukrajinu. První dva stupně, každý v hodnotě 1 miliardy eur, jsou financovány z Evropského mírového nástroje (což je nástroj financovaný přímo členskými státy).
Třetí stupeň plánu, kterým je nařízení o podpoře výroby munice (ASAP), zavedla EU 20. července 2023. Tento dočasný nástroj je financován z rozpočtu EU.
Z tohoto programu s rozpočtem ve výši 500 milionů eur byly financovány projekty podporující výrobu výbušnin, prachu, nábojů, raketových střel a certifikaci testování a obnovy.
Díky nařízení o podpoře výroby munice poskytla EU finanční podporu na zvýšení průmyslových výrobních kapacit EU v oblasti pozemní a dělostřelecké munice i raketových střel.
Společné pořizování v oblasti obrany
Dne 18. října 2023 vstoupilo v platnost nařízení, kterým se zřizuje dočasný nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společného pořizování (EDIRPA).
Tento nástroj motivuje členské státy ke společnému pořizování obranných produktů. Jeho rozpočet činí 310 milionů eur: 300 milionů eur pochází z EU a 10 milionů eur z Norska. Je financován z rozpočtu EU. Do projektů v rámci EDIRPA bylo zapojeno 20 zemí EU
Nástroj rovněž pomáhá zvýšit úspory z rozsahu u zadávacích řízení členských států, čímž zvyšuje konkurenceschopnost a efektivitu evropské technologické a průmyslové základny obrany.
Investice do obrany prostřednictvím společného pořizování podporuje EU také pomocí nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE), který členským státům, jež o to požádají, poskytuje půjčky až do úhrnné výše 150 miliard eur.
Nástroj SAFE, který byl přijat 27. května 2025, financuje Evropská unie prostřednictvím své výpůjční kapacity, tedy vydáváním dluhopisů EU.
Společné pořizování je rovněž jedním z pilířů Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), na němž se Rada a Evropský parlament dohodly dne 16. října 2025.
Společné pořizování v oblasti obrany
Zjednodušení pravidel a postupů v odvětví obrany
V kontextu plánu ReArm Europe / Připravenost 2030 Evropská komise navrhla:
- opatření ke zjednodušení právního a správního rámce v odvětví obrany (souhrnný balíček o obranné připravenosti),
- nové cílené změny stávajících unijních programů financování.
Souhrnný balíček o obranné připravenosti
Předsednictví Rady a vyjednavači Evropského parlamentu dosáhli 10. června 2026 předběžné dohody o nových právních předpisech, které zjednoduší zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, usnadní investice do obrany a podpoří obranný průmysl.
Cílem zjednodušených právních předpisů je odstranit administrativní průtahy při zadávání veřejných zakázek, urychlit povolovací postupy, usnadnit transfery produktů pro obranné účely v rámci EU a posílit spolupráci uvnitř EU.
Tato dohoda poskytne členským státům a průmyslu jasnější plán, jak rychle jednat a posílit obrannou kapacitu Evropy.
- Zjednodušení: Rada a Parlament dosáhly dohody na podporu obranného průmyslu a připravenosti EU (tisková zpráva, 10. června 2026)
- Zjednodušení pravidel EU
Změny stávajících unijních programů financování
Dne 18. prosince 2025 přijala Rada nařízení, které má prostřednictvím rozpočtu EU stimulovat investice související s obranou. Jedná se o opatření, jimiž se provádí plán ReArm Europe / Připravenost 2030 a jejichž cílem je usnadnit rychlejší, flexibilnější a koordinovanější investice do evropské technologické a průmyslové základny obrany.
Nová pravidla přinášejí změny do pěti stávajících unijních programů financování:
- program Digitální Evropa,
- Horizont Evropa,
- Evropský obranný fond,
- Nástroj pro propojení Evropy,
- Platforma strategických technologií pro Evropu.
Součástí dosažené dohody je rovněž přelomové rozhodnutí o přidružení Ukrajiny k Evropskému obrannému fondu.
Další informace
Evropská obranná připravenost
Národní úniková doložka pro účely výdajů na obranu
Co je Bezpečnostní akce pro Evropu (nástroj SAFE)?
Naposledy aktualizováno: 15. července 2026