Nové genomické techniky šlechtění rostlin

Šlechtění rostlin

Lidé již tisíce let usilují o zdokonalování rostlin, aby si zajistili bezpečné a výživné zdroje potravin. Začalo to prostým výběrem nejsilnějších, nejchutnějších nebo nejproduktivnějších plodin.

V polovině 19. století formuloval Gregor Mendel pravidla dědičnosti, která jsou základem křížení rostlin, což je technika, při níž dochází ke spojování vlastností dvou různých rostlin stejného druhu. Techniky křížení se po staletí vyvíjely.

Rostliny a jejich předchůdci

Mnoho dnes pěstovaných rostlin se velmi liší od svých planě rostoucích předchůdců.

Lilek

Květák

Banány

Zajištění potravinového zabezpečení

Nové techniky šlechtění rostlin mají potenciál přispět k udržitelnosti zemědělsko-potravinářských systémů a pomoci reagovat na výzvy, jako je celosvětový nedostatek potravin a změna klimatu, což je přínosné pro zemědělce, spotřebitele i životní prostředí. Díky těmto novým metodám by bylo možné omezit používání pesticidů a vyvinout rostliny s menším počtem alergenů.

Nové genomické techniky (NGT) mohou pomoci vyšlechtit rostliny, které:

• jsou odolné vůči změně klimatu nebo vůči škůdcům,
• potřebují méně hnojiv a pesticidů,
• mohou zajistit vyšší výnosy,
• umožní účinnější využívání vody a dalších přírodních zdrojů.

Příklady rostlin získaných novými genomickými technikami

pšenice s nízkým obsahem lepku

brambory odolné vůči patogenům

kukuřice odolná vůči suchu

Proč EU potřebuje nová pravidla?

Techniky úpravy genů jsou v EU regulovány právními předpisy o geneticky modifikovaných organismech (GMO), které zahrnují řadu legislativních aktů.

Podle rozsudku Evropského soudního dvora z roku 2018 se v současné době na rostliny získané novými genomickými technikami vztahují právní předpisy o GMO.

Na rozdíl od geneticky modifikovaných rostlin však mohou být rostliny pěstované pomocí nových genomických technik velmi podobné rostlinám získaným konvenčními šlechtitelskými technikami nebo i rostlinám vyskytujícím se přirozeně nebo s nimi dokonce totožné.

Rostliny vypěstované pomocí nových genomických technik obsahující cizí genetický materiál jsou i nadále regulovány právními předpisy o GMO. Nová pravidla EU mají zajistit právní jistotu, pokud jde o nové metody šlechtění bez použití cizí DNA.

Jejich účelem je přispět k cílům Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, a strategií v oblasti biologické rozmanitosti, přizpůsobení se změně klimatu, globálního potravinového zabezpečení a biohospodářství.

Regulací šlechtění rostlin usiluje EU o bezpečnost, transparentnost, účinnost a konkurenceschopnost tohoto odvětví.

Šlechtitelské techniky a právní předpisy EU

Existují tři hlavní techniky šlechtění rostlin.

Konvenční šlechtitelské techniky

Zavedené techniky genetické modifikace (GMO)

Nové genomické techniky (NGT)

Právní předpisy EU se na jednotlivé techniky uplatňují takto:

• konvenční šlechtitelské techniky: mimo oblast působnosti právních předpisů EU o GMO
• genetická modifikace: upravena právními předpisy EU o GMO
• nové genomické techniky: budou upraveny novými pravidly pro NGT, případně v kombinaci s právními předpisy o GMO

Pravidla pro nové genomické techniky v praxi

Dne 4. prosince dosáhla Rada předběžné dohody s Evropským parlamentem o souboru pravidel, která stanoví právní rámec pro nové genomické techniky.

Díky novým pravidlům EU zajistí:

• větší bezpečnost
• větší transparentnost a lepší označování
• posílení inovací

Pravidla by vyžadovala, aby všechny NGT rostliny byly uvedeny ve veřejné databázi a aby byly zakázány v ekologické produkci.

Kromě toho by byly zavedeny dvě kategorie rostlin:

• kategorie 1: rostliny rovnocenné konvenčně vyšlechtěným rostlinám nebo rostlinám vzniklým přirozenou mutací
• kategorie 2: rostliny se složitějšími modifikacemi

Na každou kategorii by se vztahovala různá pravidla.

Rostliny kategorie 1

Pravidla by upravovala:

• uvádění na trh: před tím, než by rostlina nebo NGT produkt byly záměrně uvolněny do životního prostředí nebo uvedeny na trh, vnitrostátní orgán a Evropská komise by ověřily, zda patří do kategorie 1
• označování: osivo a jiný reprodukční materiál by musely mít na štítku uvedeno použití NGT; rostliny by označeny být nemusely
• znaky: rostliny tolerantní vůči herbicidům by byly z kategorie 1 vyloučeny
• patentování: společnosti nebo šlechtitelé by museli předkládat informace o všech stávajících patentech nebo patentových přihláškách; byla by vytvořena skupina odborníků, která by zkoumala dopad patentů na NGT rostliny; a Evropská komise by zveřejnila studii o dopadu patentování na inovace, o přístupu k patentovaným NGT rostlinám a o konkurenceschopnosti unijního odvětví šlechtění rostlin.

Tyto rostliny by byly vyňaty z působnosti právních předpisů o GMO. Místo toho by se uplatňovaly stávající právní předpisy EU týkající se potravin a krmiv, nových potravin, ochrany přírody a odpovědnosti za životní prostředí.

Země EU by mohly přijmout opatření k zajištění toho, aby rostliny kategorie 1 nebyly na jejich území nezáměrně přítomny v ekologickém zemědělství.

Rostliny kategorie 2

Pravidla by upravovala:

• uvádění na trh: před tím, než by rostlina nebo NGT produkt byly záměrně uvolněny do životního prostředí nebo uvedeny na trh, vnitrostátní orgán a Evropská komise by musely její používání povolit; to by zahrnovalo posouzení rizik a bezpečnosti
• označování: povolené produkty kategorie 2 by musely být označeny štítkem, který by mohl poskytnout informace o znacích vyplývajících z genetické modifikace; rozhodne-li se producent na štítku tyto znaky uvést, musí je uvést všechny
• pobídky: regulační pobídky by mohly být nabízeny producentům rostlin se znaky, které by mohly zlepšit udržitelnost, jako je účinnější využívání vody nebo odolnost vůči chorobám nebo účinkům změny klimatu, s výjimkou rostlin obsahujících znaky tolerance vůči herbicidům.

Rostliny kategorie 2 by musely být v souladu se stávajícími právními předpisy o GMO upravenými pravidly pro nové genomické techniky, aby byly zohledněny různé rizikové profily těchto rostlin.

Země EU by mohly přijmout opatření k zajištění toho, aby rostliny kategorie 2 nebyly nezáměrně přítomny v produktech, které nejsou NGT. Mohly by také pěstování rostlin kategorie 2 na svém území omezit nebo zakázat.

Další kroky

Rada nová pravidla přijala 21. dubna 2026.

Znění musí být ještě formálně přijato Evropským parlamentem. Jakmile bude nařízení přijato, vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Většina ustanovení se použije po uplynutí přechodného období v délce 24 měsíců, což poskytne čas na přijetí prováděcích pravidel. Očekává se, že nový rámec bude platit od poloviny roku 2028.

Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost bude Komise povinna zveřejnit studii o dopadu patentování na inovace, na dostupnost osiva pro zemědělce a na konkurenceschopnost unijního odvětví šlechtění rostlin. Poté Komise uvede, jaká následná opatření jsou zapotřebí, nebo zveřejní legislativní návrh, který by řešil případné problémy, jež budou v uvedené studii zjištěny.

• Nové genomické techniky: Rada a Parlament dosáhly dohody o posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti našich potravinových systémů (tisková zpráva, 4. prosince 2025)
• Nové genomické techniky: Rada se dohodla na mandátu pro jednání (tisková zpráva, 14. března 2025)
• Nové genomické techniky: Rada přijala nová pravidla na podporu udržitelných a konkurenceschopných potravinových systémů EU (tisková zpráva, 21. dubna 2026)

• Právní předpisy o GMO (Evropská komise)