Pravidla EU týkající se práce prostřednictvím platforem

Co je práce prostřednictvím platformy?

Práce prostřednictvím platformy je formou zaměstnání, při níž organizace nebo jednotlivci využívají online platformu k přístupu k jiným organizacím nebo jednotlivcům za účelem řešeníkonkrétních problémů nebo za účelem poskytování konkrétních zpoplatněných služeb.

Ekonomika digitálních platforem rychle roste. Během pandemie covidu-19 nabrala práce prostřednictvím platforem obrátky a stala se běžnou záležitostí, částečně díky nárůstu objemu rozvážek jídla a potravin. Stává se motorem inovací a růstu zaměstnanosti.

Práce prostřednictvím platforem má mnoho podob a různý rozsah, někdy se nazývá také „zakázková ekonomika“. Růst digitálních platforem sice prospěl podnikům i spotřebitelům, ale vedl k vytvoření šedé zóny pro mnoho pracovníků, pokud jde o jejich postavení v zaměstnání.

EU je prvním normotvůrcem na světě, který přistoupil k navržení zvláštních pravidel pro digitální pracovní platformy.

Směrnice zavádí dvě klíčová zlepšení:

pomáhá správně určit postavení v zaměstnání u osob pracujících prostřednictvím digitálních platforem
stanoví první pravidla EU pro používání algoritmických systémů na pracovišti

Osoby pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem

V EU pracuje prostřednictvím jedné (nebo několika) z těchto digitálních pracovních platforem více než 28 milionů osob. Očekává se, že v roce 2025 dosáhne jejich počet 43 milionů.

Lidé pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem plní celou řadu úkolů, včetně úkolů vykonávaných přímo v místě poskytování služby a úkolů vykonávaných na dálku. Jedná se například o doručovací služby, překlady, zadávání údajů, hlídání dětí, péči o seniory nebo poskytování taxislužeb.

Práce prostřednictvím platforem je obecně jejich vedlejším zdrojem příjmu při pravidelném zaměstnání.

Pracovníci platforem: zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné?

V současné době je většina pracovníků platforem v EU, včetně řidičů taxislužby, pracovníků v cizí domácnosti a řidičů rozvážkové služby pro rozvoz jídla, formálně samostatně výdělečně činná. Řada z nich je však vázána mnoha stejnými pravidly a omezeními jako zaměstnanci.

To naznačuje, že jsou ve skutečnosti v pracovním poměru, a proto by tyto osoby měly požívat pracovních práv a sociální ochrany, které zaměstnancům přiznávají vnitrostátní a unijní právní předpisy.

Zlepšení jejich přístupu k pracovním právům a sociální ochraně by rovněž znamenalo zlepšení celkové kvality nabízené práce a pracovních podmínek pro pracovníky zapojené do práce prostřednictvím platforem.

To by například znamenalo, že by měli přístup k dávkám v nemoci, dávkám v nezaměstnanosti nebo k režimům podpory příjmu.

Zatímco na pracovníky platforem, kteří jsou zaměstnanci, se vztahují pracovněprávní předpisy, mnoho pracovníků platforem jsou – alespoň formálně – osoby samostatně výdělečně činné. Soudy kdekoli v EU rozhodují o postavení v zaměstnání u osob pracujících prostřednictvím platforem případ od případu.

Členské státy k práci prostřednictvím platforem přistupují různě. Každý stát reaguje jinak a vývoj v Evropě je nerovnoměrný. V konkrétních odvětvích, např. v oblasti dopravních služeb nebo v odvětví služeb souvisejících s rozvážkou jídla, byly většinou přijaty vnitrostátní právní předpisy.

Ilustrace: pracovníci digitálních platforem v číslech.

Zaměřeno na pracovníky digitálních platforem v EU (Infografika)

Nová pravidla EU týkající se práce prostřednictvím platforem

Postavení v zaměstnání

Nová pravidla by řešila případy nesprávné klasifikace pracovníků platforem a usnadnila by, aby tito pracovníci byli překlasifikováni na zaměstnance, což by jim zaručilo snadnější přístup k jejich právům jako zaměstnanců podle práva EU.

Dohoda dosažená mezi Radou a Evropským parlamentem dne 8. února 2024 zavádí účinnou vyvratitelnou právní domněnku. Podle této dohody se vztah mezi digitální pracovní platformou a osobou vykonávající práci prostřednictvím platformy považuje z právního hlediska za pracovní poměr, pokud jsou zjištěny skutečnosti naznačující, že dochází ke kontrole a řízení, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v členských státech.

Chce-li digitální platforma tuto domněnku vyvrátit, musí prokázat, že daný smluvní vztah není pracovním poměrem.

Je na členských státech, aby ve svém vnitrostátním právu stanovily úpravu této právní domněnky. Tato domněnka by měla pracovníkům platforem z procesního hlediska usnadnit právní určení jejich postavení v zaměstnání.

Používání algoritmů na pracovišti

Digitální pracovní platformy používají algoritmy pro řízení lidských zdrojů. Tyto systémy se využívají pro účely organizace a řízení osob vykonávajících práci prostřednictvím platforem, a to s využitím aplikací nebo internetových stránek.

Podle nových pravidel budou muset být pracovníci o používání automatizovaných sledovacích a rozhodovacích systémů informováni.

Digitální pracovní platformy rovněž nebudou moci zpracovávat určité druhy osobních údajů, jako jsou:

osobní údaje o emočním nebo psychickém stavu pracovníků platforem
údaje týkající se soukromých konverzací
údaje pro předvídání skutečné nebo potenciální činnosti odborů
údaje použité k vyvození rasového nebo etnického původu pracovníka, migračního statusu, politických názorů, náboženského přesvědčení nebo zdravotního stavu
biometrické údaje jiné než údaje používané k autentizaci

V každém případě je podle nových pravidel třeba, aby tyto systémy sledoval kvalifikovaný personál, který požívá zvláštní ochrany před nepříznivým zacházením. Lidský dohled je rovněž zaručen u významných rozhodnutí, jako je pozastavení účtů.

Vymahatelnost pravidel, transparentnost a sledovatelnost

Vnitrostátní orgány mají často potíže s přístupem k údajům o platformách a o osobách, které jejich prostřednictvím pracují. To je ještě obtížnější, pokud platformy působí v několika členských státech, takže není jasné, kde je práce prostřednictvím platformy vykonávána a kým.

Tato směrnice vyjasní stávající povinnosti digitálních pracovních platforem nahlásit práci vnitrostátním orgánům. Bude rovněž po platformách požadovat, aby vnitrostátním orgánům zpřístupnily klíčové informace o své činnosti a o osobách, které jejich prostřednictvím pracují.

Ekonomika platforem

V EU působí přibližně 500 digitálních pracovních platforem. Digitální pracovní platformy jsou v každé zemi EU.

Růst ekonomiky platforem dokládá skutečnost, že v letech 2016 až 2020 vzrostly příjmy v ekonomice platforem téměř pětinásobně z asi 3 miliard eur na zhruba 14 miliard eur.

Odhaduje se, že největší příjmy připadají na odvětví doručovacích služeb a taxislužby.

Ekonomika platforem v EU (Infografika)

Jednání v Radě

Pracovníci platforem jsou již zmiňováni v některých právních předpisech EU, jako je směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách.

Na pracovníky platforem se rovněž odkazuje v doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně. Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele dosáhla politické dohody o tomto doporučení dne 6. prosince 2018.

Rada v roce 2019 jednala o nových formách práce a schválila závěry Rady na toto téma, v nichž požádala Komisi, aby zvážila možnou právní úpravu k zajištění ochrany pracovníků.

Evropská komise dne 9. prosince 2021 předložila návrh týkající se nových pravidel pro práci prostřednictvím platforem oběma spolunormotvůrcům, tedy Radě a Evropskému parlamentu.

V Radě návrh projednala Pracovní skupina pro sociální otázky. Tato pracovní skupina se zabývá veškerými legislativními i nelegislativními záležitostmi souvisejícími se zaměstnaností a sociální politikou.

Rada svůj postoj přijala dne 12. června 2023. Nová pravidla musela být před tím, než se stanou právním předpisem EU, projednána s Evropským parlamentem.

Dne 8. února 2024 dosáhly Rada a Parlament předběžné dohody o práci prostřednictvím platforem, kterou schválili ministři pro zaměstnanost a sociální věci na zasedání Rady dne 11. března 2024.

Dne 14. října 2024 přijala Rada nová pravidla pro práci prostřednictvím platforem. Po jejich přijetí budou mít členské státy dva roky na začlenění ustanovení směrnice do vnitrostátních právních předpisů.