Skip to content

Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky

EU chce zajistit, aby pracovníci znali své pracovní podmínky již od samého zahájení pracovního poměru a aby byly splněny minimální podmínky, zejména v případě pracovníků v nejistých zaměstnáních.

Evropský pilíř sociálních práv stanoví sociální Evropu pro všechny evropské občany, zejména v kontextu měnící se povahy světa práce. Nové způsoby práce mohou přinést mnoho výhod pro pracovníky i hospodářství.

Cílem nového návrhu je zajistit základní úroveň univerzální ochrany v rámci existujících i budoucích forem pracovních poměrů. Měl by zavést právní rámec zajišťující, že ani v nových formách zaměstnání nebudou pracovníci ponecháni bez ochrany a budou požívat určitých minimálních práv. Celkovým cílem tohoto návrhu je zajistit, aby

  • všichni pracovníci, včetně těch v krátkodobém nebo příležitostném pracovním poměru, měli prospěch z jasných pracovních podmínek a nových minimálních norem,
  • zaměstnavatelé profitovali z udržitelnější hospodářské soutěže, větší právní jistoty a lépe motivované a produktivnější pracovní síly s větší smluvní stabilitou a menší fluktuací,
  • celá společnost těžila z celkově lepší transparentnosti na trzích práce.





V číslech:

  • 20 % z 5 milionů nových pracovních míst vytvořených od roku 2014 představuje nové formy zaměstnání,
  • v roce 2016 se jedna čtvrtina všech pracovních smluv týkala nestandardních forem zaměstnání,
  • v EU jsou přibližně 2 až 3 miliony nestandardních pracovníků.

Proč je tento návrh zapotřebí?

Stávající směrnice se nevztahuje na všechny pracovníky v EU, což má za následek nedostatečnou ochranu některých pracovníků. Pracovní podmínky mnoha pracovníků nejsou potvrzeny písemně nebo tito pracovníci s dostatečným předstihem nevědí, kdy mají pracovat. Tato revidovaná směrnice by mohla přinést užitek nejméně 2 až 3 milionům nestandardních pracovníků a zajistit, aby lépe rozuměli svým pracovním podmínkám a právům v zaměstnání.

Zaměstnavatelé by díky udržitelnější hospodářské soutěži měli prospěch z větší právní jistoty a celkově větší transparentnosti na trzích práce.

Pracovní prostředí se mění v důsledku:

  • zvyšující se flexibility trhu práce,
  • demografických změn u pracujícího obyvatelstva,
  • digitalizace.

Nové formy zaměstnání jsou důležitou hnací silou při vytváření pracovních míst a růstu na trhu práce, současně však tyto trendy vedou i k nestabilitě a větší nepředvídatelnosti. Nepředvídatelnost a nejistota v zaměstnání vedou k nestabilním a nízkým příjmům, k nedostatečné ochraně, špatnému zdraví a nerovnováze mezi pracovním a soukromým životem.

Mají také za následek roztříštěnost na trhu práce v celé EU, nižší míru transparentnosti a vznik překážek bránících volnému pohybu pracovní síly v EU.

V zájmu modernizace stávajícího právního rámce navrhla Komise revizi současné směrnice o písemném prohlášení. Nová směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách nahradí tuto směrnici z roku 1991.

Klíčový pojem

Nestandardní formy zaměstnání: termín zastřešující různé formy pracovního poměru jiné než standardní pracovní poměr. Zahrnují dočasné zaměstnání, částečný pracovní úvazek, práci na zavolanou, agenturní zaměstnávání a další mnohostranné pracovní poměry.

Podrobnější informace

Obecným cílem návrhu je zlepšit a harmonizovat pracovní podmínky. Ke konkrétním cílům patří ochrana práv pracovníků a vytvoření větší transparentnosti na trhu práce.

Návrh Komise má širokou oblast působnosti, aby bylo zajištěno, že těchto práv požívají pracovníci ve všech formách zaměstnání, včetně těch nejflexibilnějších nestandardních forem zaměstnání a nových forem práce, jako je:

  • práce v domácnosti nebo na základě poukazu,
  • smlouva na nulový počet hodin – zaměstnavatel není povinen stanovit žádnou minimální pracovní dobu,
  • práce na zavolanou – žádné předvídatelné předem stanovené hodiny,
  • mnohostranný pracovní poměr – pracovníci nejsou přímo zaměstnáváni společností, které poskytují své služby,
  • práce prostřednictvím platforem – práce s využitím platforem, která je vykonávána nebo alespoň doručena nebo dodána online.

Návrh směrnice zahrnuje revidované povinnosti písemně informovat pracovníky o základních aspektech jejich práce, jako je:

  • místo výkonu práce,
  • druh práce,
  • pracovní doba,
  • odměna.

K dalším zárukám patří maximální délka zkušební lhůty, možnost souběžných zaměstnání a povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance s velmi proměnným rozvrhem pracovní doby o jejich pracovní době v dostatečném předstihu.

Právní definice

„zlepšit a harmonizovat životní a pracovní podmínky“

článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie

Postup v Radě

Komise návrh směrnice předložila 21. prosince 2017 v návaznosti na vyhlášení evropského pilíře sociálních práv v listopadu 2017. Rada se 21. června 2018 dohodla na svém vyjednávacím postoji – obecném přístupu.

Postoj Rady zahrnuje možnost členských států vyloučit z ochrany zajišťované směrnicí:

  • pracovníky, kteří během referenčního období čtyř týdnů nepracují v průměru více než pět hodin týdně,
  • některé pracovníky ve veřejných službách, a to na základě objektivních důvodů vzhledem ke zvláštní povaze povinností, které jim jsou svěřeny.

K dalším prvkům postoje Rady patří:

  • časový rámec pro poskytování informací – návrh stanovit první lhůtu v délce jednoho kalendářního týdne pro nejdůležitější informace a druhou lhůtu v délce jednoho měsíce pro zbytek informací;
  • definice nepředvídatelnosti práce, z níž plyne právo být informován o pracovních úkolech v přiměřeném předstihu, a to za použití odkazu na „převážně nebo zcela nepředvídatelné rozvržení pracovní doby“ namísto toho, že rozvrh pracovní doby pracovníka je „zcela nebo převážně proměnný“.

Další body, v nichž se Rada odchýlila od návrhu Komise:

  • definice pracovníka – Rada nesouhlasila s doplněním definice pracovníka na úrovni EU,
  • námořníci a rybáři pracující na moři byli vyloučeni z uplatňování některých částí směrnice, neboť Rada je nepovažovala za uzpůsobené zvláštní povaze odvětví upraveného odvětvovými právními předpisy.

Poté, co proběhlo několik trialogů, dosáhly rumunské předsednictví Rady a Evropský parlament 7. února 2019 předběžné dohody.

Zástupci členských států EU v Radě předběžnou dohodu na znění směrnice potvrdili 15. února.

Budoucí směrnice bude od zaměstnavatelů vyžadovat, aby informovali pracovníky o podstatných aspektech pracovního poměru. Podle dohody se má směrnice vztahovat na všechny pracovníky, kteří pracují více než 3 hodiny týdně v průběhu čtyř týdnů. Určité skupiny pracovníků mohou být z některých ustanovení směrnice vyloučeny.

Rada směrnici přijala 13. června 2019. V platnost směrnice vstoupila dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Členské státy pak budou mít tři roky na to, aby přijaly nezbytná legislativní opatření k dosažení souladu se směrnicí.

Další informace

Témata