"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.

Více informací, včetně možnosti upravit své nastavení, najdete na našich internetových stránkách věnovaných souborům cookies.

български español čeština dansk Deutsch eesti Ελληνικά English français Gaeilge hrvatski italiano latviešu lietuvių magyar Malti Nederlands polski português română slovenčina slovenščina suomi svenska
Skip to content

Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky

EU chce zajistit, aby pracovníci znali své pracovní podmínky již od samého zahájení pracovního poměru a aby byly splněny minimální podmínky, zejména v případě pracovníků v nejistých zaměstnáních.

Evropský pilíř sociálních práv stanoví sociální Evropu pro všechny evropské občany, zejména v kontextu měnící se povahy světa práce. Nové způsoby práce mohou přinést mnoho výhod pro pracovníky i hospodářství.

Cílem nového návrhu je zajistit základní úroveň univerzální ochrany v rámci existujících i budoucích forem pracovních poměrů. Měl by zavést právní rámec zajišťující, že ani v nových formách zaměstnání nebudou pracovníci ponecháni bez ochrany a budou požívat určitých minimálních práv. Celkovým cílem tohoto návrhu je zajistit, aby

  • všichni pracovníci, včetně těch v krátkodobém nebo příležitostném pracovním poměru, měli prospěch z jasných pracovních podmínek a nových minimálních norem,
  • zaměstnavatelé profitovali z udržitelnější hospodářské soutěže, větší právní jistoty a lépe motivované a produktivnější pracovní síly s větší smluvní stabilitou a menší fluktuací,
  • celá společnost těžila z celkově lepší transparentnosti na trzích práce.





V číslech:

  • 20 % z 5 milionů nových pracovních míst vytvořených od roku 2014 představuje nové formy zaměstnání,
  • v roce 2016 se jedna čtvrtina všech pracovních smluv týkala nestandardních forem zaměstnání,
  • v EU jsou přibližně 2 až 3 miliony nestandardních pracovníků.

Proč je tento návrh zapotřebí?

Stávající směrnice se nevztahuje na všechny pracovníky v EU, což má za následek nedostatečnou ochranu některých pracovníků. Pracovní podmínky mnoha pracovníků nejsou potvrzeny písemně nebo tito pracovníci s dostatečným předstihem nevědí, kdy mají pracovat. Tato revidovaná směrnice by mohla přinést užitek nejméně 2 až 3 milionům nestandardních pracovníků a zajistit, aby lépe rozuměli svým pracovním podmínkám a právům v zaměstnání.

Zaměstnavatelé by díky udržitelnější hospodářské soutěži měli prospěch z větší právní jistoty a celkově větší transparentnosti na trzích práce.

Pracovní prostředí se mění v důsledku:

  • zvyšující se flexibility trhu práce,
  • demografických změn u pracujícího obyvatelstva,
  • digitalizace.

Nové formy zaměstnání jsou důležitou hnací silou při vytváření pracovních míst a růstu na trhu práce, současně však tyto trendy vedou i k nestabilitě a větší nepředvídatelnosti. Nepředvídatelnost a nejistota v zaměstnání vedou k nestabilním a nízkým příjmům, k nedostatečné ochraně, špatnému zdraví a nerovnováze mezi pracovním a soukromým životem.

Mají také za následek roztříštěnost na trhu práce v celé EU, nižší míru transparentnosti a vznik překážek bránících volnému pohybu pracovní síly v EU.

V zájmu modernizace stávajícího právního rámce navrhla Komise revizi současné směrnice o písemném prohlášení. Nová směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách nahradí tuto směrnici z roku 1991.

Klíčový pojem

Nestandardní formy zaměstnání: termín zastřešující různé formy pracovního poměru jiné než standardní pracovní poměr. Zahrnují dočasné zaměstnání, částečný pracovní úvazek, práci na zavolanou, agenturní zaměstnávání a další mnohostranné pracovní poměry.

Podrobnější informace

Obecným cílem návrhu je zlepšit a harmonizovat pracovní podmínky. Ke konkrétním cílům patří ochrana práv pracovníků a vytvoření větší transparentnosti na trhu práce.

Návrh Komise má širokou oblast působnosti, aby bylo zajištěno, že těchto práv požívají pracovníci ve všech formách zaměstnání, včetně těch nejflexibilnějších nestandardních forem zaměstnání a nových forem práce, jako je:

  • práce v domácnosti nebo na základě poukazu,
  • smlouva na nulový počet hodin – zaměstnavatel není povinen stanovit žádnou minimální pracovní dobu,
  • práce na zavolanou – žádné předvídatelné předem stanovené hodiny,
  • mnohostranný pracovní poměr – pracovníci nejsou přímo zaměstnáváni společností, které poskytují své služby,
  • práce prostřednictvím platforem – práce s využitím platforem, která je vykonávána nebo alespoň doručena nebo dodána online.

Návrh směrnice zahrnuje revidované povinnosti písemně informovat pracovníky o základních aspektech jejich práce, jako je:

  • místo výkonu práce,
  • druh práce,
  • pracovní doba,
  • odměna.

K dalším zárukám patří maximální délka zkušební lhůty, možnost souběžných zaměstnání a povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance s velmi proměnným rozvrhem pracovní doby o jejich pracovní době v dostatečném předstihu.

Právní definice

„zlepšit a harmonizovat životní a pracovní podmínky“

článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie

Postup v Radě

Komise návrh směrnice předložila 21. prosince 2017 v návaznosti na vyhlášení evropského pilíře sociálních práv v listopadu 2017. Rada se 21. června 2018 dohodla na svém vyjednávacím postoji – obecném přístupu.

Postoj Rady zahrnuje možnost členských států vyloučit z ochrany zajišťované směrnicí:

  • pracovníky, kteří během referenčního období čtyř týdnů nepracují v průměru více než pět hodin týdně,
  • některé pracovníky ve veřejných službách, a to na základě objektivních důvodů vzhledem ke zvláštní povaze povinností, které jim jsou svěřeny.

K dalším prvkům postoje Rady patří:

  • časový rámec pro poskytování informací – návrh stanovit první lhůtu v délce jednoho kalendářního týdne pro nejdůležitější informace a druhou lhůtu v délce jednoho měsíce pro zbytek informací;
  • definice nepředvídatelnosti práce, z níž plyne právo být informován o pracovních úkolech v přiměřeném předstihu, a to za použití odkazu na „převážně nebo zcela nepředvídatelné rozvržení pracovní doby“ namísto toho, že rozvrh pracovní doby pracovníka je „zcela nebo převážně proměnný“.

Další body, v nichž se Rada odchýlila od návrhu Komise:

  • definice pracovníka – Rada nesouhlasila s doplněním definice pracovníka na úrovni EU,
  • námořníci a rybáři pracující na moři byli vyloučeni z uplatňování některých částí směrnice, neboť Rada je nepovažovala za uzpůsobené zvláštní povaze odvětví upraveného odvětvovými právními předpisy.

Poté, co proběhlo několik trialogů, dosáhly rumunské předsednictví Rady a Evropský parlament 7. února 2019 předběžné dohody.

Zástupci členských států EU v Radě předběžnou dohodu na znění směrnice potvrdili 15. února.

Budoucí směrnice bude od zaměstnavatelů vyžadovat, aby informovali pracovníky o podstatných aspektech pracovního poměru. Podle dohody se má směrnice vztahovat na všechny pracovníky, kteří pracují více než 3 hodiny týdně v průběhu čtyř týdnů. Určité skupiny pracovníků mohou být z některých ustanovení směrnice vyloučeny.

Rada směrnici přijala 13. června 2019. V platnost směrnice vstoupila dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Členské státy pak budou mít tři roky na to, aby přijaly nezbytná legislativní opatření k dosažení souladu se směrnicí.