Ochrana zaměstnanců: bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Právní předpisy EU stanoví minimální normy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a chrání zaměstnance před expozicí nebezpečným látkám, jako je azbest.
Minimální normy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Evropská unie přijala v zájmu lepší ochrany zaměstnanců v EU před pracovními úrazy a nemocemi z povolání právní předpisy, které zaručují minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví a platí pro soukromé i státní zaměstnavatele v celé EU.
Při ochraně zaměstnanců bere EU v úvahu technickou bezpečnost, ale také obecnou podporu dobrých životních podmínek, a to mimo jiné i pokud jde o organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv faktorů souvisejících s pracovním prostředím.
V roce 1989 přijala EU rámcovou směrnici o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Touto směrnicí EU stanovila, že zaměstnavatelé jsou povinni přijmout vhodná preventivní opatření s cílem zajistit při výkonu pracovních povinností bezpečnější a zdravější podmínky a poskytovat zaměstnancům informace a školení na podporu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Nebezpečné chemické látky v práci
Nejčastější příčinou úmrtí v souvislosti s výkonem povolání jsou v EU nádorová onemocnění, jež způsobují 52 % úmrtí ročně (údaje: Mezinárodní organizace práce, 2017).
Nádorovými onemocněními z povolání jsou nejvíce ohroženi pracovníci v těchto odvětvích:
- stavebnictví
- automobilový, textilní, dřevozpracující a nábytkářský průmysl
- chemická výroba
- produkce potravin
- zdravotní péče
V průběhu let přijala EU na ochranu zaměstnanců další pravidla týkající se konkrétních aspektů práce či rizik. Evropská unie má například zavedena pravidla na ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí škodlivým látkám na pracovišti, jako jsou:
- karcinogeny a mutageny (včetně reprotoxických látek, což znamená chemické látky, které mohou narušovat reprodukční systém člověka)
- olovo
- azbest
Právní předpisy EU o ochraně pracovníků před nebezpečnými látkami jsou pravidelně aktualizovány a upravují limity expozice v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a technickými údaji.
Směrnice o karcinogenech a mutagenech byla od roku 2004, kdy bylo přijato její první znění, několikrát revidována, takže nyní se týká 28 rakovinotvorných látek.
Nová pravidla pro posílení ochrany pracovníků
Ministři pro zaměstnanost zemí EU 1. prosince 2025 učinili další krok na cestě k prevenci nemocí z povolání a ochraně pracovníků před expozicí škodlivým látkám, které mohou vést k závažným onemocněním, jako jsou rakovina a vývojové poruchy.
Rada se dohodla na postoji k šesté revizi směrnice o karcinogenech, mutagenech a reprotoxických látkách. Cílem této revize je aktualizovat pravidla pro expozici nebezpečným látkám na pracovišti v souladu s nejnovějším vědeckým vývojem.
Díky této revizi bychom v příštích 40 letech měli předejít přibližně1 700 případům rakoviny plic a 19 000 případům jiných nemocí.
Rada aktualizovaná pravidla dále posílila doplněním limitní hodnoty expozice na pracovištipro isopren v souladu s doporučeními Evropské agentury pro chemické látky.
Jakmile Evropský parlament stanoví svůj postoj, oba orgány zahájí jednání s cílem dohodnout se na konečném znění.
Onkologická prevence v EU
Boj proti nádorovým onemocněním je jednou z priorit Evropské unie v oblasti zdraví.
Nádorová onemocnění nemají pouze přímý dopad na zdravotní stav a životní podmínky jednotlivců, ale ovlivňují také systémy zdravotní péče a sociální systémy, veřejné rozpočty a produktivitu a růst ekonomiky, včetně zdravé pracovní síly.
V této souvislosti má z hlediska udržení zdravé populace, a potažmo pracovní síly, zásadní význam screening nádorových onemocnění. V roce 2003 Rada schválila doporučení o screeningu nádorových onemocnění, v němž země EU vyzvala, aby zavedly plošné screeningové programy se zajištěním kvality. Ministři členských států EU v návaznosti na zprávu o provádění doporučení a s ohledem na nejnovější vědecké údaje jednají o aktualizaci doporučení s cílem zajistit, aby screeningové programy nádorových onemocnění byly přístupné pro ještě větší okruh osob.
Azbest
Azbest je nebezpečný karcinogen. V Evropské unii bylo používání azbestu zakázáno v roce 2005, ale tento materiál je stále součástí mnoha starších staveb a infrastruktury. Vzhledem ke svému minerálnímu složení se hojně používal ke zpevnění stavebních materiálů a jako ohnivzdorný stavební materiál.
Azbest způsobuje řadu závažných onemocnění, například nádorová onemocnění vyznačující se velice nízkou mírou přežití. Jenom v roce 2019 si v EU vyžádal více než 70 000 životů. Omezení kontaktu s azbestem je nezbytným krokem směrem k ochraně zdraví a života pracovníků.
Nový právní předpis EU zvyšuje ochranu pracovníků snížením limitní hodnoty expozice azbestu při práci a modernizací způsobu měření azbestu.
Snížené limity expozice azbestu
Nová pravidla desetkrát snižují maximální limitní hodnotu azbestu, které smí být pracovník vystaven (ze současné maximální hodnoty koncentrace v ovzduší činící 0,1 vlákna azbestu na cm³ na 0,01 vlákna na cm³).
Citlivější detekční technologie
Po uplynutí nejvýše šestiletého přechodného období bude muset být zjišťování úrovní azbestu prováděno modernější a citlivější technologií, která dokáže odhalit vlákna, konkrétně pomocí elektronové mikroskopie.
Nová pravidla rovněž zahrnují nové bezpečnostní požadavky na důkladnější ochranu pracovníků, jako je zavedení povinnosti mít k odstraňování azbestu zvláštní povolení a provádění kontrol před zahájením demoličních nebo údržbářských prací s cílem zjistit, zda se ve starších budovách azbest nachází.
Očekává se, že nový limit expozice azbestu u pracovníků riziko vzniku onemocnění souvisejících s azbestem, včetně nádorových onemocnění, výrazně sníží. To je o to důležitější, že EU si vytkla za cíl podpořit energetickou renovaci v EU, v souvislosti s níž by mohlo být do roku 2030 renovováno až 35 milionů budov.
- Azbest: Rada a Parlament dosáhly dohody o nových pravidlech na ochranu pracovníků (tisková zpráva, 27. června 2023)
- Ochrana před azbestem při práci: Rada hlasovala pro snížení limitních hodnot expozice (tisková zpráva, 23. října 2023)
Odstraňování azbestu
V rámci úsilí o snížení rizik spojených s expozicí azbestu se Rada v říjnu 2022 rovněž dohodla na společném postoji k navrhované revizi pravidel EU týkajících se energetické náročnosti budov. V tomto návrhu jsou podporovány rozsáhlé renovace budov, které jsou chápány jako jedinečná příležitost řešit také problematiku odstraňování azbestu.
Vliv azbestu na zdraví zaměstnanců (Infografika)
Olovo a diisokyanáty
Je známo, že dlouhodobá expozice olovu ovlivňuje reprodukční funkce a vývoj plodu a že poškozuje také nervový systém, ledviny, srdce a krev. V Evropské unii proto platí od roku 1982 pravidla omezující expozici olovu na pracovišti.
Dne 26. února 2024 přijala Rada směrnici, která limitní hodnoty expozice olovu a jeho anorganickým sloučeninám na pracovišti pětinásobně snížila.
Směrnice stanoví limitní hodnoty také pro diiosokyanáty, což je skupina škodlivých látek, jimž je v současné době vystaveno 4,2 milionu pracovníků a které mohou způsobit astma a kožní onemocnění.
Olovo
Nová pravidla snižují limitní hodnotu expozice olovuna pracovišti z 0,15 mg/m³ na 0,03 mg/m³. Snižují také biologickou limitní hodnotu pro olovo, a to ze 70 µg/100 ml na 15 µg/100 ml.
Diisokyanáty
Nová pravidla také vůbec poprvé stanoví celkovou limitní hodnotu expozice pro diisokyanáty na pracovišti.
Tato limitní hodnota je stanovena ve výši 6 µg NCO/m³. Jedná se o maximální koncentraci ve vzduchu, který pracovník během osmihodinového pracovního dne vdechuje. Limit krátkodobé expozice ve výši 12 µg NCO/m³ představuje průměrnou expozici po dobu 15 minut.
Přechodné období
Rada a Evropský parlament se rovněž dohodly, že pro novou biologickou limitní hodnotu pro olovo bude zavedeno přechodné období, aby členské státy měly dostatek času na účinnou aktualizaci výrobních procesů a na provedení nezbytných preventivních a ochranných opatření. Nové limitní hodnoty začnou platit od 31. prosince 2028.
Politika EU v oblasti zdraví
Za organizaci a poskytování zdravotních služeb a zdravotní péče jsou odpovědné členské státy EU. V oblasti zdraví má EU tedy ve svých politikách pouze doplňovat příslušné vnitrostátní politiky.
Spolupráce v rámci EU slouží k podpoře zdraví a boji proti přenosným i nepřenosným nemocem, jako jsou nádorová onemocnění. Zaměřuje se také na obecné problémy v oblasti zdraví související například s antimikrobiální rezistencí a na faktory životního prostředí a životního stylu.
EU má pravomoc přijímat právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle článku 153 Smlouvy o fungování EU, tedy s cílem doplňovat a podporovat vnitrostátní právní předpisy. V Radě se těmito otázkami zabývají ministři na zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).
Naposledy aktualizováno: 24. června 2026