Přiměřené minimální mzdy v EU

EU stanovila nová unijní pravidla, která podpoří přiměřené zákonné minimální mzdy v Evropě a přispějí ke zlepšení pracovních a životních podmínek zaměstnanců v Evropě.

Konečné znění směrnice o přiměřených minimálních mzdách přijala Rada dne 4. října 2022.

Jak mohou být pravidla EU pro minimální mzdy přínosná?

V EU existují mezi členskými státy velké rozdíly, pokud jde o míru, v jaké se na pracovníky vztahují kolektivní smlouvy, a o výši minimálních mezd. To je částečně způsobeno velmi odlišnými modely trhu práce a rozdílnými úrovněmi příjmů v členských státech.

Cílem nové směrnice o přiměřených minimálních mzdách je přispět k dosažení důstojných pracovních a životních podmínek zaměstnanců v Evropě.

Spravedlivé pracovní podmínky

Pracovníci mají právo na spravedlivou mzdu umožňující důstojnou životní úroveň. To je vymezeno v šesté zásadě evropského pilíře sociálních práv v kapitole 2, která se týká spravedlivých pracovních podmínek.

Evropský pilíř sociálních práv je společným prohlášením vedoucích představitelů orgánů EU, které představuje závazek k provádění 20 zásad v oblasti sociální politiky.

Sociální dialog a zapojení pracovníků

Pracovníci – nebo jejich zástupci – mají právo na včasné informace a konzultace o záležitostech, které se jich týkají. Jak je uvedeno v osmé zásadě evropského pilíře sociálních práv, rovněž obsažené v kapitole 2.

• Sociální práva v EU (souvislosti)
• Evropský pilíř sociálních práv – 20 zásad (Evropská komise)

Způsob, jakým nová unijní pravidla zajišťují lepší a účinnější ochranu formou minimální mzdy

Směrnice zavedla nová unijní pravidla týkající se:

• postupů pro stanovení a aktualizaci přiměřenosti zákonných minimálních mezd,
• podpory kolektivního vyjednávání o stanovování mezd,
• účinného přístupu k ochraně formou minimální mzdy pro pracovníky, kteří mají podle vnitrostátních právních předpisů na minimální mzdu nárok.

Přiměřenost zákonných minimálních mezd

Od členských států, které minimální mzdy uplatňují, se požaduje, aby zavedly rámec pro stanovení a aktualizaci těchto minimálních mezd na základě souboru jasných kritérií.

Aktualizace zákonných minimálních mezd se budou provádět nejméně každé dva roky (nebo nejméně každé čtyři roky v případě zemí, které používají mechanismus automatické indexace).

Směrnice však nepředepisuje konkrétní výši minimální mzdy, které musí členské státy dosáhnout.

Podpora kolektivního vyjednávání o stanovování mezd

Posílení kolektivního vyjednávání je způsob, jak bojovat proti chudobě pracujících a zlepšovat pracovní podmínky. Bylo konstatováno, že země, v nichž je kolektivní vyjednávání velmi rozšířeno, mají obvykle menší podíl pracovníků s nízkými mzdami a vyšší minimální mzdy než země, v nichž kolektivní vyjednávání tolik rozšířeno není.

Jedním z cílů směrnice je zvýšit počet pracovníků, na něž se kolektivní vyjednávání o stanovování mezd vztahuje. K dosažení tohoto cíle by země měly podporovat kapacitu sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání.

Členské státy, v nichž se kolektivní vyjednávání týká méně než 80 % pracovníků, by měly vypracovat akční plán na podporu kolektivního vyjednávání. Ten by měl stanovit jasný harmonogram a konkrétní opatření k postupnému zvyšování míry rozšíření kolektivního vyjednávání.

Kolektivní vyjednávání

Kolektivní vyjednávání je proces, při němž pracující prostřednictvím svých zástupců sjednávají smlouvy se svými zaměstnavateli nebo organizacemi zaměstnavatelů, aby stanovili své pracovní podmínky, včetně:

• platu a příspěvků;
• pracovní doby a nároku na dovolenou;
• politiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Účinný přístup k ochraně formou minimální mzdy

Směrnice stanoví, že členské státy přijmou opatření ke zlepšení účinného přístupu pracovníků k ochraně formou zákonné minimální mzdy. Opatření přijímaná za tímto účelem zahrnují:

• kontroly prováděné inspektoráty práce,
• snadno přístupné informace o ochraně formou minimální mzdy,
• rozvoj schopnosti donucovacích orgánů rozhodně zakročit proti zaměstnavatelům, kteří nedodržují předpisy.

Shromažďování a vykazování údajů

Členské státy by měly monitorovat rozsah a přiměřenost minimálních mezd. Kromě toho budou žádány, aby každé dva roky podávaly Komisi zprávu o:

• míře, v jaké je rozšířeno kolektivní vyjednávání,
• výši zákonné minimální mzdy,
• podílu pracovníků, na něž se vztahuje zákonná minimální mzda.

Členské státy, v nichž je ochrana formou minimální mzdy zajišťována výhradně kolektivními smlouvami, podají zprávu o nejnižších mzdových sazbách stanovených v kolektivních smlouvách a o mzdách osob, na něž se kolektivní smlouvy nevztahují. Komise bude provádět analýzu těchto údajů a podávat zprávy Radě a Evropskému parlamentu.

Postup v Radě

Evropská komise předložila svůj návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU oběma spolunormotvůrcům, Radě a Evropskému parlamentu, v říjnu 2020.

V Radě návrh posoudila Pracovní skupina pro sociální otázky, která se zabývá veškerou legislativní prací týkající se politiky zaměstnanosti a sociální politiky.

• Pracovní skupina pro sociální otázky (souvislosti)
• Návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii

Návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách

Německé předsednictví spolu s Komisí poskytly informace o návrhu směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Směrnice byla krátce projednána na zasedání Rady pro zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2020.

• Videokonference ministrů pro zaměstnanost a sociální politiku, 3. prosince 2020
• Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, 14.–15. června 2021
• Zpráva o pokroku – návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách

Zpráva o pokroku týkající se směrnice o přiměřených minimálních mzdách

Portugalské předsednictví informovalo ministry o současném stavu jednání o směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Ministři měli rovněž příležitost vyměnit si názory ohledně možností zlepšení návrhu a jeho kritických prvků.

Jednání byla zaměřena na tyto body:

• nahrazení slova „stanovení“ výrazem „podpora“,
• obavy členských států, že by tato směrnice zavedla individuální práva pracovníků,
• zvláštní pravidla pro námořníky (na něž se vztahuje Úmluva o práci na moři),
• ochrana formou minimální mzdy na základě kolektivního vyjednávání versus ochrana pomocí zákonné minimální mzdy.

Z těchto jednání vyplynul možný další postup pro budoucí jednání s cílem dosáhnout dohody.

Rada přijala svůj postoj (obecný přístup)

Práce slovinského předsednictví vycházela z dobrého pokroku, kterého dosáhli partneři ze zemí tvořících trojici předsednictví, Německo a Portugalsko, jak je uvedeno ve zprávě o pokroku vypracované portugalským předsednictvím.

Slovinské předsednictví postupně předložilo Pracovní skupině pro sociální otázky čtyři kompromisní návrhy, které byly projednávány během šesti celých dnů zasedání pracovní skupiny a v rámci mnoha dvoustranných jednání na všech úrovních.

Jednání byla zaměřena na tyto body:

• zachování pravomoci členských států při stanovování minimálních mezd,
• obavy delegací týkající se různých vnitrostátních modelů trhu práce a systémů stanovování mezd,
• různé přístupy k dosažení přiměřenosti,
• důraz na podporu přiměřenosti a kolektivního vyjednávání,
• cíl, aby minimální mzdy byly nejen spravedlivé, ale také důstojné,
• upřednostňování možnosti, aby si členské státy samy zvolily orientační referenční hodnoty,
• možnost, že by platila povinnost podávat zprávy nikoli jednou ročně, ale každé dva roky,
• informování zaměstnanců.

Práce se zaměřila na nalezení kompromisních řešení problémů a dosažení rovnováhy znění při současném zachování podpory členských států a přehledného znění.

Na zasedání Coreperu dne 24. listopadu 2021 podpořila velká většina delegací práci vykonanou předsednictvím.

Na prosincovém zasedání Rady pro zaměstnanost a sociální politiku dosáhla Rada obecného přístupu k předpisu EU o přiměřených minimálních mzdách v EU. Ministři zdůraznili, že ačkoli znění představuje křehkou rovnováhu mezi postoji členských států, odráží podstatu těchto postojů.

• Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, 6.–7. prosince 2021
• Návrh směrnice o rámci pro přiměřené minimální mzdy v Evropské unii (obecný přístup)
• Rozhodovací proces v Radě (souvislosti)

Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o novém právním předpisu EU

V červnu 2022 Rada dosáhla předběžné dohody o směrnici o minimálních mzdách, která stanoví procesní rámec na podporu přiměřených minimálních mezd v celé EU, a má zejména:

• podpořit kolektivní vyjednávání o stanovování mezd,
• podpořit přiměřenou výši zákonných minimálních mezd,
• zlepšit účinný přístup k ochraně formou minimální mzdy pro všechny pracovníky.

Dosaženou dohodu potvrdil Coreper a poté následovalo formální hlasování v Radě i v Evropském parlamentu.

• Minimální mzdy: Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o novém právním předpisu EU (tisková zpráva, 7. června 2022)

Rada přijala konečné znění směrnice

Rada přijala směrnici o přiměřených minimálních mzdách dne 4. října 2022.

Na provedení směrnice ve vnitrostátních právních předpisech budou mít členské státy dva roky.

• Rada přijala směrnici EU o přiměřených minimálních mzdách (tisková zpráva, 4. října 2022)

Sociální rozměr EU

Směrnice o přiměřených minimálních mzdách je součástí závazku EU zlepšit životní a pracovní podmínky lidí v EU.

V květnu 2021 se vedoucí představitelé EU dohodli, že bude nadále prohlubováno provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni.

Součástí závazku EU zaměřeného na silnější sociální Evropu je rovněž práce na právních předpisech EU týkajících se práce prostřednictvím platforem nebo genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností.

• Sociální práva v EU (souvislosti)