Skip to content

Digitální budoucnost pro Evropu

Digitální transformace je klíčovým prvkem hospodářského rozvoje a strategické autonomie EU. EU vyvíjí činnost v řadě oblastí politiky s cílem usnadnit digitální budoucnost Evropy.

Váš život v online prostředí: jak EU pomáhá, aby byl jednodušší a bezpečnější?

Evropská unie aktivně usiluje o zdokonalení digitálního prostředí ve prospěch všech Evropanů. Náš digitální život musí být bezpečný a snadný a respektovat základní svobody.

Přečtěte si multimediální článek o tom, jak EU vytváří společnou elektronickou identifikaci, usiluje o stanovení pravidel pro bezpečnou a důvěryhodnou umělou inteligenci a usnadňuje sdílení údajů pro lékařský výzkum.

Vizualizace zahrnuje různé prvky, které reprezentují digitální svět. Patří mezi ně žena píšící na počítači a ruka klikající prstem na obrazovku. Pozadí je modré a zelené.

Digitální transformace v EU

Digitální technologie mění život lidí – od způsobu, jakým komunikují, až po to, jak žijí a pracují. Digitalizace může nabídnout řešení mnoha problémů, jimž Evropa a Evropané čelí. Představuje příležitosti, pokud jde o:

  • vytváření pracovních míst,
  • pokrok v oblasti vzdělávání,
  • podporu konkurenceschopnosti a inovací,
  • boj proti změně klimatu a umožnění ekologické transformace.

Po pandemii covidu-19 je digitalizace klíčovým prvkem jak pro hospodářské oživení, tak i pro odolnost odvětví zdravotnictví a péče v Evropě. Digitalizace dala EU další impuls k urychlení technologické transformace podporou elektronického zdravotnictví a prosazováním klíčových základních technologií, jako je cloud computing, kvantové technologie a vysoce výkonná výpočetní technika.

Aby byly naše společnosti a ekonomiky připraveny na požadavky digitálního věku, je EU odhodlána vytvořit pro občany a podniky bezpečný digitální prostor, který bude inkluzivní a přístupný pro všechny. To znamená umožnit digitální transformaci, která bude chránit hodnoty EU i základní práva a bezpečnost občanů a zároveň bude posilovat digitální suverenitu Evropy.

„Cesta k digitální dekádě“ je politický program EU na podporu digitální transformace. Stanoví konkrétní digitální cíle a milníky, kterých má být dosaženo do roku 2030. Tento program, jenž staví do popředí digitální dovednosti a vzdělávání, je strukturován do čtyř oblastí: dovednosti, podnikání, veřejná správa a infrastruktura.

Klíčové oblasti politiky digitální strategie EU

EU pracuje na několika politikách, díky nimž dosáhneme digitální transformace.

Digitální dekáda

V březnu 2021 Komise představila Digitální kompas, jenž stanoví vizi a cíle na podporu digitalizace v EU do roku 2030. Strategie zahrnuje navrhované rozhodnutí, kterým se zavádí politický program „Cesta k digitální dekádě“, v němž se stanoví rámec pro správu a řízení s cílem dosáhnout digitálních cílů pro rok 2030.

Rada tento program přijala dne 8. prosince 2022.

Usmívající se starší žena drží tablet, kolem ní procházejí abstraktní linie představující data a síťové kabely, což znázorňuje digitální konektivitu a osvojování digitálních dovedností.
„Cesta k digitální dekádě“: plán EU na dosažení digitální Evropy do roku 2030

„Cesta k digitální dekádě“: plán EU na dosažení digitální Evropy do roku 2030

Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách

EU v rámci Digitálního kompasu usiluje o přijetí evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách. Cílem prohlášení je vymezit práva občanů v digitálním prostoru a navrhnout rámec pro zásady, na jejichž dodržování se v průběhu digitální transformace EU a členské státy dohodnou.

V prosinci 2021 jednali o návrhu Komise ministři EU příslušní pro telekomunikace. Vyjádřili přesvědčivou podporu prohlášení, z něhož by jednoznačně vyplývalo, že online platí stejná základní práva jako offline.

Jednání trojicí orgánů EU o tomto prohlášení byla uzavřena dne 14. listopadu 2022. Rada toto prohlášení přijala dne 5. prosince 2022.

Dne 20. října 2023 schválila Rada závěry o posilování digitálních kompetencí pro ochranu a prosazování základních práv v digitálním věku.

Ilustrace: Na cestě k digitální Evropě
Na cestě k digitální Evropě (Infografika)

Na cestě k digitální Evropě (Infografika)

Digitální služby

Důležitou součástí digitálního trhu a ekonomiky EU jsou online platformy. Členské státy EU uznávají potřebu posílit, modernizovat a vyjasnit pravidla pro digitální služby s cílem:

  • zajistit bezpečnost uživatelů online,
  • umožnit růst inovativních digitálních podniků.

Právní rámec EU pro digitální služby se od přijetí směrnice o elektronickém obchodu v roce 2000 nezměnil. Mezitím se však nebývalou rychlostí proměnily digitální technologie, podnikatelské modely a služby.

Balíčkem týkajícím se digitálních služeb reaguje EU na potřebu regulovat digitální prostor. Dva legislativní akty, které balíček obsahuje, mají za cíl vymezit opatření na ochranu uživatelů a zároveň podporovat inovace v digitální ekonomice.

Akt o digitálních službách stanoví nová pravidla ochrany základních práv občanů EU na internetu. V platnost vstoupil dne 16. listopadu 2022.

Akt o digitálních trzích vytvoří rovné podmínky pro podniky v EU tím, že zajistí regulaci velkých technologických společností. V platnost vstoupil dne 1. listopadu 2022.

Ekonomika založená na datech

S rozvojem technologií je k dispozici stále větší množství dat. Cílem Rady je vytvořit v souladu se společnými hodnotami EU jednotný trh s daty, který umožní větší sdílení a opakované použití údajů napříč odvětvími a přes hranice.

Evropská komise navrhla evropskou strategii pro data, která digitální transformaci v příštích pěti letech usnadní. Evropská rada během svého mimořádného zasedání v říjnu 2020 tuto strategii uvítala, neboť podporuje globální digitální ambice EU vybudovat skutečnou evropskou konkurenceschopnou ekonomiku založenou na datech a současně poskytuje ochranu evropských hodnot a vysokou úroveň zabezpečení údajů, jejich ochrany a soukromí.

Důležitou součástí evropské strategie pro data je akt o správě dat, jehož cílem je podpořit dostupnost dat pro opakované použití napříč odvětvími a hranicemi.

Akt o správě dat vytvoří spolehlivé mechanismy pro zvýšení důvěry ve služby zprostředkování dat a podporu datového altruismu v celé EU a zároveň bude hrát ústřední úlohu při usnadňování a řízení procesu vytváření společných interoperabilních datových prostorů v celé EU ve strategických odvětvích, jako je energetika, mobilita a zdraví.

Dne 16. května 2022 Rada akt o správě dat schválila.

Rada rovněž pracuje na nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro spravedlivý přístup k údajům a jejich využívání (akt o datech).

Hlavními cíli tohoto návrhu aktu o datech předloženého Komisí je zajistit spravedlivé rozdělování hodnoty z dat mezi subjekty v ekonomice založené na datech a podpořit přístup k datům a jejich využívání.

Rada a Evropský parlament dosáhly ohledně aktu o datech předběžné dohody dne 27. června 2023.

S cílem urychlit digitální transformaci a inteligentnější mobilitu v EU přijala Rada prostřednictvím revize směrnice z roku 2010 nový rámec pro zavedení inteligentních dopravních systémů (ITS).

Revidovaná směrnice o ITS má urychlit dostupnost a zvýšit interoperabilitu digitálních dat, na jejichž využívání jsou založeny služby, jako jsou multimodální plánovače cest a navigační služby. To umožní vozidlům a silniční infrastruktuře vzájemně komunikovat, například varovat před neočekávanými událostmi, jako jsou dopravní zácpy. Nová směrnice byla přijata Radou dne 23. října 2023.

Zdanění digitální ekonomiky

Digitální služby představují pro stávající daňové systémy stále větší výzvu. Současná pravidla týkající se mezinárodních aspektů zdanění byla koncipována tak, aby se uplatňovala na podniky, které jsou v určité zemi fyzicky přítomny. V důsledku toho zisky z digitálních činností často nejsou zdaněny v zemi, kde jsou vytvářeny.

Probíhají práce na přizpůsobení daňových systémů zemí EU, aby obstály v digitálním věku. EU v tomto procesu hraje důležitou úlohu, v neposlední řadě v kontextu probíhajících jednání v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a usiluje o dlouhodobé řešení založené na celosvětovém konsenzu. Rada je nicméně připravena posoudit možná řešení na úrovni EU, pokud nebude v dohledné době k dispozici globální řešení.

Umělá inteligence

Umělá inteligence (AI) může přispět k zajištění inovativnější, efektivnější, udržitelnější a konkurenceschopnější ekonomiky a zároveň zlepšit bezpečnost, vzdělávání a zdravotní péči pro občany. Napomáhá rovněž v boji proti změně klimatu. Členské státy EU rozvoj technologií AI podporují; Rada si je zároveň vědoma potenciálních rizik a vybízí k tomu, aby byl k těmto technologiím uplatňován etický přístup zaměřený na člověka.

Evropská rada v říjnu 2020 vyzvala Komisi, aby:

  • navrhla způsoby navýšení evropských i vnitrostátních, veřejných i soukromých investic do výzkumu, inovací a zavádění umělé inteligence,
  • zajistila lepší koordinaci a zvýšení množství sítí a synergií mezi evropskými výzkumnými středisky na základě excelence,
  • vypracovala jasnou a objektivní definici vysoce rizikových systémů umělé inteligence.

V dubnu 2021 Komise zveřejnila návrh nařízení, jehož cílem je harmonizovat pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci), a koordinovaný plán, který zahrnuje soubor společných opatření pro Komisi a členské státy. Cílem tohoto souboru pravidel je zvýšit důvěru v umělou inteligenci a podpořit rozvoj a aktualizaci technologií AI.

Rada navrhovaný akt projednala v říjnu 2021. Zdůraznila na jedné straně značné společenské a hospodářské přínosy, které může AI v široké škále odvětví přinést, a na straně druhé potřebu chránit soukromí a zajistit bezpečnost a ochranu.

Rada přijala postoj k novým pravidlům týkajícím se AI dne 6. prosince 2022.

Po měsících jednání a po třídenním „maratonu“ diskusí dosáhly Rada a Evropský parlament v otázce tohoto právního aktu dne 9. prosince 2023 předběžné dohody.

Konečné znění bylo formálně schváleno Parlamentem a Radou jakožto spolutvůrci právních předpisů EU ve dnech 23. dubna a 21. května 2024. Akt o umělé inteligenci by se měl uplatňovat od roku 2026.

Více pracovních míst v oblasti AI

Do roku 2025 by AI a robotika mohly po celém světě vytvořit 60 milionů nových pracovních míst.

Konektivita

Pandemie covidu-19 ukázala, že je zapotřebí rychlé a všudypřítomné konektivity v celé EU, aby byl všem Evropanům umožněn přístup k digitálním technologiím. EU stanovila cíle pro konektivitu do roku 2025, mezi něž patří:

  • gigabitové připojení pro všechny hlavní socioekonomické aktéry,
  • souvislé pokrytí sítí 5G pro všechny městské oblasti a všechny hlavní pozemní dopravní cesty,
  • přístup k připojení na hladině nejméně 100 Mb/s pro všechny evropské domácnosti.

Celkovým cílem EU je vypracovat pro služby konektivity v EU harmonizovaná pravidla. K některým již realizovaným opatřením patří:

  • podpora bezdrátových sítí, jako je 5G,
  • ukončení poplatků za roaming v EU.

V dubnu 2022 přijala EU revidovaná pravidla pro roaming v EU. Díky těmto pravidlům mohou lidé nadále telefonovat, odesílat textové zprávy a surfovat na internetu při cestách do jiných zemí EU bez příplatků. Nová pravidla budou platit do roku 2032.

Kybernetická bezpečnost

S rostoucím počtem a důmyslností kybernetických hrozeb a trestné činnosti se EU snaží zlepšit své schopnosti reakce a zajistit integritu, bezpečnost a odolnost digitální infrastruktury, komunikačních sítí a služeb. Důraznější reakce v oblasti kybernetické bezpečnosti může zajistit větší důvěru v digitální technologie a ochranu bezpečného, otevřeného a zabezpečeného kyberprostoru. Během mimořádného zasedání Evropské rady v říjnu roku 2020 vedoucí představitelé EU vyzvali k posílení schopnosti EU chránit se před kybernetickými hrozbami, vytvářet bezpečné komunikační prostředí, především za využití kvantového šifrování, a zajistit přístup k údajům pro účely justice a vymáhání práva.

Stále více pachatelů využívá technologie k plánování a páchání trestných činů, a orgány tudíž v boji proti trestné činnosti rostoucí měrou využívají elektronické důkazy. EU v současné době projednává nová pravidla, která přístup k elektronickým důkazům usnadní a urychlí.

Evropská digitální identifikace (eID)

V říjnu roku 2020 Evropská rada vyzvala k vytvoření celounijního rámce pro bezpečnou veřejnou elektronickou identifikaci (eID) zahrnující interoperabilní digitální podpisy, jehož prostřednictvím budou mít lidé kontrolu nad vlastní online identitou a údaji, jakož i přístup k veřejným i soukromým a přeshraničním digitálním službám.

Návrh nařízení o evropské digitální identifikaci (eID) předložila Komise v červnu roku 2021. Návrh zahrnuje vytvoření evropské digitální peněženky, aplikace umožňující bezpečné ukládání, správu a sdílení dokumentů.

Rada přijala svůj postoj k jednání o eID dne 6. prosince 2022. Rada chce zajistit, aby evropská digitální peněženka byla vysoce bezpečná, respektovala osobní údaje v ní uchovávané a byla bezplatná pro všechny.

Rada a Parlament se na nařízení o elektronické identifikaci dohodly dne 29. června 2023.

Digitalizace soudnictví

Další digitalizace soudních systémů členských států může zlepšit přístup občanů a podniků ke spravedlnosti a zvýšit účinnost a efektivitu soudních řízení.

Některé země EU již začaly s využíváním digitálních nástrojů v oblasti justice, jedná se mimo jiné o:

  • vedení digitálních soudních řízení,
  • elektronickou komunikaci mezi stranami,
  • elektronický přenos dokumentů,
  • využívání videoslyšení a videokonferencí.

Členské státy by měly digitálních nástrojů v soudním řízení využívat ve větší míře, neměly by tím však být oslabovány základní zásady, jako je nezávislost a nestrannost soudů.

Dne 8. prosince 2023 Rada přijala nařízení o digitalizaci přeshraniční justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti a doprovodnou směrnici, která usnadní elektronickou komunikaci v rámci postupů přeshraniční justiční spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech.

Ministři spravedlnosti zemí EU také nedávno schválili strategii v oblasti e-justice na roky 2024 až 2028. Tato strategie poskytne členským státům vodítko při provádění široké škály legislativních i nelegislativních iniciativ, které společně směřují k urychlení procesu digitalizace a využívání digitálních služeb v oblasti justice.

Elektronická výměna informací

EU v prosinci 2021 předložila návrh nového právního předpisu, jehož cílem je posílit elektronickou výměnu informací v případech terorismu mezi vnitrostátními orgány a Eurojustem.

Podle nových pravidel budou muset členské státy poskytnout Eurojustu informace o všech trestních vyšetřováních týkajících se teroristických trestných činů, jakmile budou tyto případy postoupeny justičním orgánům. Návrh:

  • vytváří moderní digitální systém správy případů, který tyto informace uchovává a umožňuje jejich křížovou kontrolu,
  • umožňuje Eurojustu lépe odhalovat vazby mezi nadnárodním vyšetřováním a stíháním v oblasti terorismu a aktivně informovat členské státy o zjištěných vazbách,
  • vytváří bezpečný digitální komunikační kanál mezi členskými státy a Eurojustem,
  • zjednodušuje spolupráci se třetími zeměmi tím, že styčným státním zástupcům vyslaným do Eurojustu poskytuje přístup k systému správy případů.

Rada nový právní předpis přijala dne 18. září 2023.

Další informace

Témata