"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 8.–9. června 2023
Hlavní výsledky
Zasedání věnované vnitřním věcem, 8. června
Azyl a migrace
Rada dosáhla dohody o dvou klíčových návrzích týkajících se azylu a migrace – nařízení o řízení azylu a migrace a nařízení o azylovém řízení. Oba právní předpisy jsou základními kameny nové evropské migrační a azylové politiky, která je spravedlivá, účinná a dlouhodobě udržitelná.
Migrace je společnou evropskou výzvou a odpovědností. Naše dnešní dohoda je velkým krokem vpřed ke spravedlivé a udržitelné evropské migrační a azylové politice.
Maria Malmer Stenergardová, švédská ministryně pro migraci
Nařízením o azylovém řízení se v celé EU zavádí společné řízení, které musejí členské státy dodržovat v případech, kdy lidé žádají o mezinárodní ochranu. Nařízení dále obsahuje pravidlo řízení na hranicích, které umožňuje rychle na vnějších hranicích EU posoudit, zda žádosti nejsou nedůvodné nebo nepřípustné.
Nařízení o řízení azylu a migrace by mělo nahradit stávající dublinské nařízení a jeho účelem je určit, který členský stát je příslušný k posouzení žádosti o azyl. Nařízení také zavádí nový mechanismus řízení migrace a solidarity, který by zajistil rovnoměrnější rozložení migrantů v celé EU.
Legislativní rámec EU v oblasti migrace a azylu a vnější rozměr migrace představují dvě strany téže mince. Rada vzala na vědomí informace Komise a předsednictví ohledně aktuálního stavu, pokud jde o vnější rozměr migrace, včetně otázek, jako jsou globální migrační toky a spolupráce EU s vnějšími partnery za účelem zvládání migračních tlaků. Zvláštní pozornost byla věnována akčnímu plánu pro trasu přes západní Středomoří/Atlantik a situaci v Tunisku, Egyptě a Iráku.
Schengenský prostor
Schengenská rada si na základě zprávy o stavu Schengenu 2023, kterou předložila Komise, vyměnila názory na celkový stav schengenského prostoru. Ministři se dohodli na oblastech, kterým by měla v příštím cyklu schengenské rady 2023–2024 tato rada věnovat zvláštní pozornost:
zrušení kontrol na hranicích s Bulharskem a Rumunskem,
zefektivnění systémů navracení,
posílení spolupráce v oblasti prosazování práva za účelem boje proti organizované trestné činnosti a obchodu s drogami,
zintenzivnění práce v oblasti migrace a správy hranic.
Schengenská rada rovněž jednala o monitorování bezvízových režimů. Ministři vyzvali ke strategičtějšímu využívání vízové politiky EU. Obecně uvítali záměr Komise předložit – v druhé polovině letošního roku – legislativní návrh na zefektivnění mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti. To by mělo EU poskytnout lepší nástroj k boji proti případům zneužívání bezvízových režimů a k výraznému omezení nelegální migrace do EU plynoucí z nedostatečného sladění vízové politiky ze strany sousedních zemí, které mají bezvízový styk.
Agentura eu-LISA, která odpovídá za provozní řízení informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, informovala ministry o provádění interoperability informačních systémů EU. Členské státy je využívají k boji proti trestné činnosti, ochraně hranic a řízení migračních toků. Agentura mimo jiné informovala o aktuálním stavu provádění těchto systémů. Revidovaný harmonogram jejich technické připravenosti by měl být předložen na říjnovém zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci.
V souvislosti s částí zasedání věnovanou schengenskému prostoru Rumunsko také informovalo o ministerském fóru pro členské státy tohoto prostoru, které se uskutečnilo dne 9. května 2023. Rumunsko a Bulharsko informovaly delegace o pilotních projektech v oblasti azylu, navracení a správy hranic. Předsednictví na závěr poskytlo informace o aktuálních legislativních návrzích týkajících se schengenského prostoru.
Vnitřní bezpečnost / prosazování práva
Předsednictví a Komise ministry informovaly o zahájení činnosti odborné skupiny na vysoké úrovni pro přístup k údajům pro účely účinného prosazování práva. Cílem této odborné skupiny bude vytvořit vizi, jak řešit současné a očekávané výzvy v oblasti prosazování práva v souvislosti s technologickým vývojem – jako je využívání elektronické komunikace s šifrováním mezi koncovými body nebo umělé inteligence –, a navrhnout doporučení pro formulaci politik a právních předpisů EU.
Pachatelé trestné činnosti k páchání trestných činů stále častěji zneužívají digitální služby. Musíme zajistit, aby donucovací orgány měly k dispozici nástroje, které potřebují k boji proti trestné činnosti. Zásadní význam za tímto účelem má přístup k údajům. Jsem přesvědčen, že odborná skupina na vysoké úrovni významně přispěje k účinnějšímu prosazování práva.
Gunnar Strömmer, švédský ministr spravedlnosti
Evropa čelí rostoucímu počtu složitých a dlouhotrvajících krizí, od rozsáhlých povodní po přírodní požáry a covid-19. V důsledku válečné agrese Ruska proti Ukrajině panuje rovněž zvýšené riziko chemických, biologických, radiologických nebo jaderných (CBRN) incidentů. V této souvislosti ministři schválili závěry o posílení celospolečenské odolnosti v kontextu civilní ochrany, včetně připravenosti na chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby. Rada souhlasila s tím, že civilní ochrana hraje důležitou úlohu při zvyšování odolnosti EU a zmírňování rizika chemických, biologických, radiologických a jaderných incidentů.
Během pracovního oběda se diskutovalo o protiteroristických opatřeních a boji proti násilnému extremismu a terorismu. Na pořadu jednání byly rovněž důsledky ruské agrese vůči Ukrajině pro vnitřní bezpečnost EU a dočasná ochrana osob prchajících před válkou.
Předsednictví rovněž informovalo o aktuálním stavu dalších legislativních návrhů – od legislativních návrhů v oblasti azylu, migrace, hranic a víz až po pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
V rámci části „Jiné záležitosti“ představilo Slovinsko závěry ministerského zasedání v rámci procesu z Brda, které se uskutečnilo ve slovinské Portoroži ve dnech 3. a 4. dubna 2023. Uvedené ministerské zasedání bylo věnováno diskusi o současných výzvách v oblasti vnitřní bezpečnosti a migrace se zaměřením na užší spolupráci v boji proti převaděčství migrantů. Předsednictví informovalo o zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a USA, které se bude konat ve Stockholmu ve dnech 20. a 21. června 2023. Delegace Španělska coby země nadcházejícího předsednictví představila svůj pracovní program.
Dohoda o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže mezi EU a Spojeným královstvím
Rada přijala bez rozpravy rozhodnutí o zmocnění k zahájení jednání se Spojeným královstvím o spolupráci a výměně informací v oblasti hospodářské soutěže.
Dohoda doplní dohodu o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím, která vstoupila v platnost dne 1. května 2021, a bude se vztahovat na spolupráci s orgány pro hospodářskou soutěž Spojeného království v záležitostech týkajících se uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže.
Rada přijala pět obecných přístupů – tedy společných postojů k návrhům právních předpisů EU, jež jsou předpokladem pro zahájení jednání s Evropským parlamentem – s cílem účinněji bojovat proti organizované trestné činnosti, chránit veřejnou diskusi, potírat násilí vůči ženám a kvalifikovat porušování sankcí EU jako trestný čin.
Jednou z hlavních priorit švédského předsednictví je boj proti organizované trestné činnosti. Díky důležitým rozhodnutím, jež byla dnes přijata, budou moci donucovací orgány účinněji bojovat proti organizované trestné činnosti a zároveň dodržovat základní lidská práva. Posílí se tak svoboda a bezpečnost všech občanů v členských státech EU.
Gunnar Strömmer, švédský ministr spravedlnosti
EU posiluje pravidla pro vymáhání a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti. Kromě dalších změn by členské státy byly povinny umožnit za určitých podmínek konfiskaci majetku bez prokázaného původu. Rada se dohodla na obecném přístupu k tomuto legislativnímu návrhu.
Rada dosáhla obecného přístupu k návrhu směrnice o ochraně před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti. Cílem této směrnice je bránit neopodstatněným nebo zneužívajícím soudním řízením proti novinářům a obráncům lidských práv a stanovit pravidla týkající se prostředků nápravy proti takovým řízením. Díky navrhovanému právnímu předpisu EU budou mít osoby, které čelí strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, k dispozici řadu procesních záruk a ochranných opatření.
Rada se dohodla na postoji ohledně aktualizace směrnice EU o boji proti obchodování s lidmi. Mezi druhy vykořisťování, na něž se směrnice vztahuje, budou výslovně zahrnuty mimo jiné nucené sňatky a nezákonná osvojení. Země EU musí rovněž zajistit, aby sankce mohly být ukládány také osobám, které vědomě využívají služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi.
Násilí páchané na ženách
Rada dosáhla dohody ohledně návrhu směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Záměrem je mimo jiné kvalifikovat jako trestné činy v rámci celé EU řadu jednání, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, kybernetické pronásledování či kybernetické obtěžování. Návrh rovněž upravuje oznamování násilí vůči ženám, opatření podpory a pomoci obětem včetně odškodnění a shromažďování údajů.
V EU se každá třetí žena setkala s fyzickým či sexuálním násilím, ve většině případů ze strany svého partnera (údaje z roku 2014). Podle odhadů se jen v roce 2020 každá druhá mladá žena setkala s genderově podmíněným kybernetickým násilím. Tento návrh tedy přinese významný posun v boji proti genderově podmíněnému násilí.
Rada pracuje na novém právním předpisu, který zajistí, aby porušování omezujících opatření bylo kvalifikováno jako trestný čin . Byly by v něm stanoveny minimální postihy za obcházení a porušování sankcí EU. Rada dosáhla obecného přístupu k návrhu tohoto legislativního aktu.
Kromě uvedených pěti obecných přístupů předsednictví ministry rovněž informovalo o dalších projednávaných legislativních návrzích v oblasti spravedlnosti: o probíhajících jednáních s Parlamentem o ochraně životního prostředí a digitalizaci soudnictví, jakož i o návrhu na předávání trestního řízení (mezi členskými státy).
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Další body na pořadu jednání ministrů spravedlnosti
Ministři si rovněž vyměnili názory na problematiku vyšetřování a stíhání porušení omezujících opatření EU v souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině. Vzájemně se informovali o opatřeních, která v tomto ohledu přijaly jejich vnitrostátní orgány, a jednali o možných osvědčených postupech a hlavních výzvách. Z diskuse vyplynulo, že předmětná vyšetřování a stíhání jsou náročná a také že mnohé výzvy jsou společné všem členským státům. Řada delegací potvrdila přínos pokračující výměny informací a osvědčených postupů, jakož i přetrvávající podpory vnitrostátních orgánů ze strany Eurojustu a Europolu. V závěrech ze dne 23. března 2023 vyzvala Evropská rada Radu a Komisi, aby posílily veškeré nezbytné donucovací nástroje a společně s členskými státy za tímto účelem vypracovaly plně koordinovaný přístup.
V rámci diskuse během pracovního oběda proběhla výměna názorů zaměřená na justiční aspekty boje proti organizované trestné činnosti a na to, jak nalézt rovnováhu mezi potřebou účinných vyšetřovacích opatření a ochranou základních práv.
Ministři byli informováni o aktuálním vývoji situace v souvislosti s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), který zahájil svou činnost v červnu 2021. V roce 2022 zahájil Úřad evropského veřejného žalobce 865 vyšetřování. V současné době tak probíhá celkem 1117 vyšetření a související škody se odhadují na 14,1 miliardy eur.
Předsednictví rovněž informovalo o dosavadním pokroku, pokud jde o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech, a zabývalo se dalšími kroky potřebnými k dosažení tohoto cíle.
Předsednictví zveřejnilo závěry o bezpečnosti LGBTI osob v Evropské unii.
Jiné záležitosti
Švédské předsednictví informovalo ministry o zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a USA, které se bude konat ve Stockholmu ve dnech 20. a 21. června 2023. Lotyšsko informovalo delegace o konferenci ministrů spravedlnosti Rady Evropy, která se uskuteční dne 11. září 2023 v Rize.
Pokud jde o předávání osobních údajů třetím státům, Komise informovala o přezkumu rozhodnutí o odpovídající ochraně týkajícího se Japonska, o probíhající práci na rámci EU–USA pro ochranu údajů a o srovnávacím přehledu o soudnictví 2023.
Slovinská ministryně informovala delegace o jednáních a přijetí nové Úmluvy o mezinárodní spolupráci při vyšetřování a stíhání zločinu genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a dalších mezinárodních zločinů.
Na závěr informovalo nastupující španělské předsednictví o svém pracovním programu.
Migrace je společnou evropskou výzvou a odpovědností. Naše dnešní dohoda je velkým krokem vpřed ke spravedlivé a udržitelné evropské migrační a azylové politice.
Pachatelé trestné činnosti k páchání trestných činů stále častěji zneužívají digitální služby. Musíme zajistit, aby donucovací orgány měly k dispozici nástroje, které potřebují k boji proti trestné činnosti. Zásadní význam za tímto účelem má přístup k údajům. Jsem přesvědčen, že odborná skupina na vysoké úrovni významně přispěje k účinnějšímu prosazování práva.
Jednou z hlavních priorit švédského předsednictví je boj proti organizované trestné činnosti. Díky důležitým rozhodnutím, jež byla dnes přijata, budou moci donucovací orgány účinněji bojovat proti organizované trestné činnosti a zároveň dodržovat základní lidská práva. Posílí se tak svoboda a bezpečnost všech občanů v členských státech EU.