Jednotný trh EU
Jednotný trh zajišťuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Usnadňuje každodenní život, stimuluje růst a podporuje inovace.
Jednotný trh EU: přínosy, fakta a čísla
Jednotný trh EU, který vznikl v roce 1993, je jedním z největších úspěchů Evropské unie. Zaručuje volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu na celém území EU – tzv. „čtyři svobody“.
Dále umožňuje občanům EU žít a pracovat kdekoli v EU a poskytuje jim lepší pracovní příležitosti. Rozšiřuje nabídku vysoce kvalitních služeb a produktů, u kterých se spotřebitelé mohou spolehnout na to, že jsou bezpečné a šetrné k životnímu prostředí.
Jednotný trh stimuluje obchod, protože z EU činí důležitějšího obchodního partnera na celosvětové úrovni. Podporuje růst a hospodářskou soutěž, vytváří nové příležitosti pro podniky v EU a umožňuje jim přístup na domácí trh čítající 449 milionů spotřebitelů.
Optikou budoucího vývoje je jednotný trh:
- klíčem k zajištění úspěšné ekologické a digitální transformace v EU,
- ústředním prvkem nové průmyslové strategie EU,
- hybnou silou konkurenceschopnosti, růstu a oživení v EU po covidové krizi.
Program EU pro jednotný trh na období 2021–2027
V dubnu 2021 přijaly Rada a Evropský parlament program EU pro jednotný trh na období 2021–2027.
Program má tyto hlavní cíle:
- zvýšit efektivnost jednotného trhu,
- podpořit konkurenceschopnost podniků v EU, zejména malých a středních podniků,
- usnadnit vývoj účinných evropských standardů,
- posílit postavení a ochranu spotřebitelů,
- zajistit udržitelný a bezpečný potravinový řetězec,
- podporovat zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobré životní podmínky zvířat,
- vytvořit rámec pro financování vysoce kvalitních statistik.
Do nového programu je sdružena řada činností, které byly dříve financovány odděleně, s cílem zajistit jejich efektivnější řízení. Zahrnuje rovněž nové iniciativy, které mají zlepšit fungování jednotného trhu.
Celkový rozpočet programu činí 4,2 miliardy eur.
Úspěšný projekt EU
V roce 2023 jsme si připomněli 30. výročí vzniku jednotného trhu. Jednotný trh již více než tři desetiletí stimuluje hospodářský růst a výrazně usnadňuje životy občanů EU.
Jednotný trh EU v číslech:
- v roce 2021 činil HDP jednotného trhu 14 522 miliard eur,
- 17 milionů občanů EU žije nebo pracuje v EU v jiné než ve své domovské zemi,
- obchod v rámci jednotného trhu vytváří 56 milionů pracovních míst.
Jednotný trh EU slaví 30 let (Infografika)
Jednotný trh jako klíč k ekologické a digitální transformaci
Ekologický jednotný trh
Jednotný trh může hrát rozhodující úlohu při přechodu na oběhové hospodářství šetrnější ke klimatu. EU přijala iniciativy zaměřené na to, aby plně využila jeho potenciál a poskytla podnikům, ale i spotřebitelům co nejširší příležitosti. Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu, ve které je stanoven cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent, zavedla EU nový rámec pro transformaci jednotného trhu.
Ekodesign udržitelných výrobků
V květnu 2024 přijala Rada nové požadavky na ekodesign udržitelných výrobků.
Nové nařízení stanoví minimální požadavky pro téměř všechny výrobky, které se na trhu EU prodávají. Mezi tyto požadavky patří:
- trvanlivost výrobků, jejich opětovná použitelnost, modernizovatelnost a opravitelnost,
- možnosti repasování a recyklace,
- účinnost z hlediska využívání energie a zdrojů.
Součástí nařízení je také nový „digitální pas výrobku“, který podnikům a spotřebitelům poskytuje informace o dopadu daného výrobku na životní prostředí.
Tento pas usnadní nejenom recyklaci a opravy výrobků, ale i sledování nebezpečných látek v celém dodavatelském řetězci.
Jednotný digitální trh
Cílem jednotného digitálního trhu je odstranit překážky, s nimiž se občané a podniky při používání online nástrojů a služeb setkávají. Smazáním hlavních rozdílů mezi světem online a offline otvírá jednotný digitální trh nové příležitosti pro podniky a vytváří prostředí, v němž se mohou digitální služby úspěšně rozvíjet.
S cílem udržet krok s digitálními technologiemi, obchodními modely a službami, které se nebývalou rychlostí proměňují, představila Komise v prosinci 2020 aktualizaci právního rámce EU, a to prostřednictvím balíčku týkajícího se digitálních služeb.
Tento balíček je tvořen aktem o digitálních službách a aktem o digitálních trzích. Nová pravidla mají zlepšit správu digitálního prostoru a digitálních služeb, včetně platforem sociálních médií.
Akt o digitálních službách
Cílem aktu o digitálních službách je vytvořit pro uživatele a společnosti bezpečnější digitální prostor a chránit základní práva v digitálním prostředí. Rada přijala akt o digitálních službách v říjnu 2022.
Akt o digitálních trzích
Akt o digitálních trzích se zaměřuje na zajištění rovných podmínek pro všechny digitální společnosti s cílem zaručit konkurenceschopné a spravedlivé digitální odvětví a zároveň podpořit růst a inovace. Rada přijala akt o digitálních trzích v červenci 2022.
Průmyslová strategie EU
V březnu 2020 představila Evropská komise nový balíček opatření v oblasti průmyslové politiky, jehož součástí byla nová průmyslová strategie pro Evropu.
V souvislosti s pandemií covidu-19 Komise své sdělení o nové průmyslové strategii EU v květnu 2021 aktualizovala. Učinila tak v návaznosti na závěry Rady ze září 2020 zabývající se tím, jak v zájmu silného oživení a konkurenceschopné a udržitelné Evropy prohloubit jednotný trh EU.
Komise znovu potvrdila své priority z roku 2020, ale představila také nová opatření pro silnější jednotný trh, zejména v době krize.
Aktualizovaná průmyslová strategie se zaměřuje na:
- posílení odolnosti jednotného trhu vůči narušením trhu,
- řešení strategických závislostí EU v technologické a průmyslové oblasti,
- urychlení digitální a ekologické transformace průmyslu.
Odolnost jednotného trhu
Nedávné krize poukázaly na potřebu dobře fungujícího jednotného trhu. Zejména s ohledem na pandemii covidu-19 a ruskou invazi na Ukrajině usiluje EU o větší strategickou autonomii v zájmu zabezpečení dodavatelských řetězců a snížení vnější závislosti.
Evropská rada ve svých závěrech za klíčový cíl Unie označila dosažení strategické autonomie při současném zachování otevřené ekonomiky. Strategická autonomie byla obecně definována jako snížení vnější závislosti ve strategických oblastech.
EU přijala opatření k posílení odolnosti jednotného trhu a podpoře investic a podniků.
Akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu
V září 2024 přijala Rada akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu (IMERA).
Cílem aktu IMERA je předvídat budoucí krize, připravit se na ně a reagovat na jejich dopad, a to s využitím síly vnitřního trhu.
Na základě zkušeností získaných z mimořádných situací, jako je covid-19, válka Ruska proti Ukrajině a krize v oblasti dodávek energie, posílí nový mechanismus vnitřní trh v dobách krize prostřednictvím:
- usnadnění pohybu zboží, služeb a osob,
- monitorování dodavatelských řetězců,
- zajištění přístupu ke kritickému zboží.
Nucené licence
EU připravuje nová pravidla udělování nucených licencí použitelná v celé Unii v případě krize.
Nucená licence poskytuje vládě možnostpovolit třetí straně používat patent bez souhlasu držitele práv tohoto patentu.
V současné době jsou mechanismy nucených licencí regulovány na vnitrostátní úrovni. V případě přeshraničních krizí nebo mimořádných situací to však může bránit volnému pohybu kritických výrobků nebo služeb na vnitřním trhu nebo vést k nedostatku určitých dodávek v některých členských státech.
Nucené licence by měly být udělovány až po aktivaci režimu mimořádné situace nebo krizového režimu na úrovni EU.
Rada přijala svůj postoj k nařízení dne 26. června 2024.
Monitorování jednotného trhu
V návaznosti na výzvu Rady k posouzení odolnosti jednotného trhu zveřejnila Komise v roce 2021 první výroční zprávu o jednotném trhu, v níž analyzuje dopad krize na jednotný trh, včetně dopadu na 14 průmyslových ekosystémů. Zpráva obsahuje také klíčové ukazatele výkonnosti, které slouží k analýze ekonomického vývoje a ke sledování dosaženého pokroku.
Druhou výroční zprávu o jednotném trhu předložila Evropská komise v únoru 2022. Tato zpráva popisuje stav jednotného trhu se zvláštním důrazem na hospodářské oživení po covidové krizi a uvádí, že jsou zapotřebí investice, které by zvýšily odolnost jednotného trhu.
Výroční zpráva o jednotném trhu zveřejněná v lednu 2023 připomíná 30. výročí vzniku jednotného trhu. Analyzuje úlohu jednotného trhu na pozadí současné geopolitické situace a popisuje, jak tento trh zlepšuje konkurenceschopnost EU a přispívá k ekologické a digitální transformaci.
Zpráva za rok 2024 popisuje silné stránky jednotného trhu a výzvy, jimž jednotný trh čelí, a sleduje pokrok podle souboru klíčových ukazatelů výkonnosti určených v roce 2023.
Úloha Rady při prohlubování jednotného trhu EU
Evropská rada poskytuje politické vedení v rámci politik EU. Nová strategická agenda pro EU na období 2019–2024, kterou přijala Evropská rada, označuje jednotný trh za zásadní výhodu, pokud jde o budování hospodářské základny EU.
Vedoucí představitelé EU rovněž vyzvali k integrovanějšímu přístupu, který by propojoval všechny relevantní politiky a odstraňoval všechny zbývající neopodstatněné překážky.
Rada pro konkurenceschopnost odpovídá za poskytování strategických informací z perspektivy členských států. Monitoruje rovněž provádění navrhovaných opatření.
V případě legislativních návrhů přijímá Rada právní předpisy. Většinou se uplatňuje řádný legislativní postup, kdy Rada a Evropský parlament rozhodují jako spolunormotvůrci.
Fórum, na němž mohou země EU a Komise diskutovat o tom, jak řešit překážky, které na jednotném trhu stále přetrvávají, poskytuje pracovní skupina pro prosazování pravidel jednotného trhu. Cílem této pracovní skupiny zřízené v roce 2020 je usnadnit hladké fungování jednotného trhu.
V květnu 2024 Rada vyzvala k vypracovánínové strategie pro posílení vnitřního trhu EU, která by se zaměřila na:
- účinnější regulační rámec přizpůsobený ekologické a digitální transformaci a rychle se měnící globální realitě,
- posílení čtyř svobod,
- využívání jednotného trhu jako globální síly pro tvorbu standardů.