Časová osa – migrační a azylová politika EU

Následující časová osa poskytuje přehled klíčových momentů v činnosti Rady a Evropské rady zaměřené na zajištění komplexní reakce na migrační tlaky.

Rada přijala řadu legislativních aktů, jejichž cílem je provést reformu právního rámce EU pro řízení migrace a azylu.

Tím se stanoví soubor pravidel, která pomohou:

• náležitě zvládat příchody osob do EU
• zavést účinné a jednotné postupy
• zajistit spravedlivé sdílení zátěže mezi členskými státy

• Rada přijala pakt EU o migraci a azylu (tisková zpráva, 14. května 2024)

Rada přijala jednotné povolení s cílem stanovit:

•  jednotný postup podávání a vyřizování žádostí o kombinovaný doklad zahrnující pracovní povolení a povolení k pobytu
• záruku společného souboru práv, který způsobilým státním příslušníkům třetích zemí zajistí rovné zacházení jako se státními příslušníky členského státu, který jednotné povolení vydává
• rychlejší vyřizování  žádosti
• možnost pro držitele jednotného povolení změnit zaměstnavatele
• jasné pokyny pro případ, že se držitel jednotného povolení stane nezaměstnaným

• Legální migrace: Rada dala zelenou jednotnému povolení k pobytu a práci pro státní příslušníky třetích zemí (tisková zpráva, 12. dubna 2024)

Zástupci členských států EU (Coreper) schválili předběžnou dohodu, které bylo dosaženo mezi předsednictvím Rady a Evropským parlamentem 20. prosince 2023. Týká se pěti klíčových právních předpisů (ustavujících pakt o azylu a migraci), které budou reformovat azylový a migrační systém EU.

Výbor stálých zástupců rovněž podpořil tři právní předpisy v oblasti azylu a migrace, o nichž Rada a Parlament dosáhly dohody již v roce 2022. Jedná se o tyto tři právní předpisy:

• revize směrnice o podmínkách přijímání
• aktualizace kvalifikačního nařízení
• nařízení, kterým se zřizuje rámec EU pro přesídlování

• Reforma migrace a azylu: Zástupci členských států dali zelenou dohodě s Evropským parlamentem (tisková zpráva, 8. února 2024)

Pět právních předpisů EU, na nichž se španělské předsednictví a Parlament dohodly, se týká všech fází řízení azylu a migrace, včetně:

• prověřování nelegálních migrantů při jejich příjezdu do EU,
• snímání biometrických údajů,
• postupů pro podávání a vyřizování žádostí o azyl,
• pravidel pro určení členského státu příslušného k vyřízení žádosti o azyl,
• spolupráce a solidarity mezi členskými státy a způsobu řešení krizových situací, včetně případů účelového využívání migrantů.

• Rada a Evropský parlament dosáhly výrazného posunu v reformě azylového a migračního systému EU

Zástupci členských států EU dosáhli dohody o poslední složce společné evropské azylové a migrační politiky.

Členské státy schválily svůj mandát k jednání o nařízení o řešení krizových situací, včetně účelového využívání migrace, a zásahů vyšší moci v oblasti migrace a azylu. Tento postoj bude sloužit jako základ pro jednání mezi předsednictvím Rady a Evropským parlamentem.

• Migrační politika: Rada se dohodla na mandátu týkajícím se právních předpisů EU zaměřených na krizové situace (tisková zpráva, 4. října 2023)

Předsednictví předložilo ministrům zprávu o pokroku týkající se všech legislativních návrhů paktu o migraci a azylu.

Rada a Evropský parlament se v současné době účastní tzv. třístranných jednání o pěti legislativních návrzích. Jejich společným cílem je reforma společného evropského azylového systému a vytvoření společného rámce EU, který se bude zabývat všemi aspekty řízení azylu a migrace. Oba orgány si přejí ukončit jednání a formálně přijmout jednotlivé legislativní návrhy před koncem tohoto legislativního období.

Ministři byli rovněž informováni o aktuálním stavu vnějšího rozměru migrace. To se týká politik EU zaměřených na řešení migračních výzev, kterým EU čelí spolu s ostatními kontinenty a zeměmi. Komise poskytla aktuální informace o pokroku, jehož bylo dosaženo ve spolupráci se třetími partnerskými zeměmi.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 4. a 5. prosince 2023

Předseda uvedl, že Evropská rada vyjádřila hluboký zármutek nad obrovskými ztrátami na životech v důsledku nedávné tragédie, k níž došlo ve Středozemním moři.

Situace v oblasti migrace na vnějších hranicích EU a v rámci EU byla posouzena komplexním způsobem a práce, která byla dosud v rámci evropské reakce vykonána, byla vzata na vědomí.

Předsednictví Rady a Komise informovaly Evropskou radu o stabilním pokroku při provádění jejích závěrů ze dne 9. února 2023 s důrazem na vnější aspekty migrace a příslušné mechanismy financování.

Evropská rada bude tuto práci průběžně posuzovat.

• Evropská rada, 29. a 30. června 2023
• Závěry předsedy Evropské rady o vnějším rozměru migrace

Rada dosáhla dohody ohledně dvou nejdůležitějších návrhů nařízení týkajících se azylu a migrace:

Nařízení o azylovém řízení

Nařízením o azylovém řízení se v celé EU zavádí společné řízení, které musejí členské státy dodržovat v případech, kdy lidé žádají o mezinárodní ochranu.

Nařízení o řízení azylu a migrace

Nařízení o řízení azylu a migrace by po schválení mělo nahradit stávající dublinské nařízení. Dublinské nařízení stanoví pravidla pro určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o azyl. Novým nařízením se tato pravidla zjednoduší a zkrátí se lhůty.

Aby se vnesla rovnováha do současného systému, kdy je k posouzení drtivé většiny žádostí o azyl příslušných jen několik členských států, navrhuje se nový mechanismus solidarity, který je jednoduchý, předvídatelný a proveditelný. Nová pravidla představují kombinaci povinné solidarity s flexibilitou, takže se členské státy mohou rozhodnout, jak budou k mechanismu přispívat.

• Migrační politika: Rada dosáhla dohody o nejdůležitějších právních předpisech v oblasti azylu a migrace (tisková zpráva, 8. června 2023)

The Council has agreed its position on an update of an EU law that deals with legal migration to the EU labour market. The updated rules streamline the application procedure and make it more effective.

Thanks to this international recruitment of talent should get a boost, more rights for third-country workers and their equal treatment compared to EU workers should reduce labour exploitation.

• Legal migration: Council settles on negotiating position for review of Single Permit Directive (press release, 8 June 2023)

Předsednictví Rady a Komise informovaly Evropskou radu o pokroku v provádění jejích únorových závěrů o migraci.

Vedoucí představitelé vyzvali k urychlenému provádění těchto závěrů a v červnu toto provádění znovu posoudí.

• Evropská rada, 23. března 2023

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU jednali o migraci na mimořádném zasedání Evropské rady v Bruselu. Posoudili provádění předchozích závěrů Evropské rady o komplexním přístupu k migraci v souladu se zásadami a hodnotami EU a základními právy, přičemž se zaměřili na:

• intenzivnější vnější činnost
• navracení a zpětné přebírání osob
• ochranu vnějších hranic EU
• boj proti účelovému využívání migrantů, obchodování s lidmi a převaděčství
• údaje o migračních tocích
• pakt o migraci a azylu

• Mimořádné zasedání Evropské rady (hlavní výsledky, 9. února 2023)

Rada na základě návrhů předložených Komisí v rámci paktu o migraci a azylu schválila mandáty pro jednání o dvou právních předpisech v oblasti azylu a migrace:

• nařízení o Eurodacu, které má pomoci členským státům lépe sledovat pohyb žadatelů o azyl a osob neoprávněně pobývajících v EU,
• nařízení o prověřování, které přispívá k posílení kontrol osob na vnějších hranicích.

Kromě toho 21 členských a přidružených států potvrdilo přijetí prohlášení o solidaritě, které stanoví dobrovolný mechanismus solidárních příspěvků v podobě relokace nebo jiných druhů příspěvků, zejména finančních.

• Rada schválila mandáty pro jednání o nařízení o Eurodacu a nařízení o prověřování a 21 zemí přijalo prohlášení o solidaritě (tisková zpráva, 22. června 2022)
• Informační systémy pro boj proti trestné činnosti a ochranu hranic EU (souvislosti)

Rada přijala nařízení týkající se Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE), které umožní rychle uvolnit a přerozdělit finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti. Nařízení zajistí, aby členské státy, které uprchlíkům poskytují útočiště, měly dostatečné zdroje k pokrytí rostoucích potřeb v oblasti bydlení, vzdělávání a zdravotní péče.

Kromě toho budou členské státy moci využít prostředky v rámci programu pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), jenž je jedním z největších programů veřejných investic EU po pandemii.

Rada rovněž přijala návrh:

• na uvolnění až 420 milionů eur ze zbývajících finančních prostředků z fondu v oblasti vnitřních věcí na období 2014–2020,
• který umožní členským státům a dalším veřejným nebo soukromým dárcům poskytovat dodatečné příspěvky v rámci Azylového, migračního a integračního fondu na období 2021–2027.

Bude tak možné uvolnit další zdroje za účelem přijímání osob prchajících před válkou na Ukrajině.

• Ukrajina: 17 miliard eur z fondů EU na pomoc uprchlíkům (tisková zpráva, 4. dubna 2022)

EU rozhodla o zavedení režimu dočasné ochrany. Cílem je zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy a umožnit, aby vysídlené osoby požívaly v celé EU harmonizovaných práv. Tato práva se týkají:

• pobytu
• přístupu na trh práce a k bydlení
• lékařské pomoci
• přístupu dětí ke vzdělávání

Dočasná ochrana je mechanismus pro mimořádné situace, který lze použít v případech hromadného přílivu vysídlených osob. Jeho cílem je poskytnout okamžitou kolektivní ochranu vysídleným osobám, které se nemohou vrátit do své země původu.

• Ukrajina: Rada jednomyslně zavedla dočasnou ochranu osob prchajících před válkou (tisková zpráva, 4. března 2022)

Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) nahradí od 19. ledna 2022 Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO).

Nová agentura má za úkol zlepšit fungování společného evropského azylového systému tím, že bude poskytovat intenzivnější operativní a technickou pomoc členským státům a přispívat k jednotnějšímu posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany.

• Agentura EU pro otázky azylu (internetové stránky)

Rada přijala nařízení, kterým se zřizuje agentura EU pro azyl. Cílem tohoto nařízení je zlepšit uplatňování azylové politiky v EU přeměnou stávajícího Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) v plnohodnotnou agenturu.

Tato agentura bude odpovědná za zlepšení fungování společného evropského azylového systému, a to:

• poskytováním intenzivnější operativní a technické pomoci členským státům,
• zajištěním sbližování postupů při posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany.

• Pakt o migraci a azylu: Rada přijala nařízení o agentuře EU pro azyl (tisková zpráva, 9. prosince 2021)

Vedoucí představitelé EU vyzvali Evropskou komisi a vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zavedli a neprodleně provedli osm akčních plánů pro prioritní země původu a tranzitu.

Evropská rada dala jasně najevo, že nebude akceptovat žádné pokusy třetích zemí o zneužití migrantů k politickým účelům. Znovu zopakovala své odhodlání zajistit účinnou ochranu vnějších hranic EU a zdůraznila, že je třeba zajistit účinné navracení a plné provádění dohod o zpětném přebírání osob.

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU uvedli, že EU se bude i nadále bránit proti pokračujícím hybridním útokům organizovaným běloruským režimem, a to i přijetím dalších omezujících opatření vůči osobám a právním subjektům.

• Závěry Evropské rady, 21. a 22. října 2021
• Vztahy EU s Běloruskem

Rada přijala směrnici o modré kartě. Nová pravidla, která nahrazují stávající pravidla, dále harmonizují podmínky pro vstup a pobyt vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí a zvyšují přitažlivost modré karty EU.

Cílem nového režimu je přilákat a udržet si vysoce kvalifikované pracovníky, zejména v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil.

Tento celounijní systém přijímání:

• stanoví inkluzivnější kritéria,
• zjednodušuje postupy,
• usnadňuje mobilitu v rámci EU,
• usnadňuje slučování rodin,
• poskytuje velmi vysokou míru přístupu na trh práce.

• Legální migrace: Rada přijala směrnici o modré kartě s cílem přilákat vysoce kvalifikované pracovníky (tisková zpráva, 7. října 2021)

Ministři vnitra jednali o vývoji v Afghánistánu, zejména pokud jde o možné důsledky v oblasti mezinárodní ochrany, migrace a bezpečnosti, a přijali v této věci prohlášení.

Zdůraznili, že je nutné pokračovat v koordinaci s mezinárodními partnery s cílem stabilizovat situaci v regionu a zajistit, aby se humanitární pomoc dostala k ohroženým skupinám obyvatelstva. Dále konstatovali, že je třeba nadále spolupracovat s cílem předejít nelegální migraci z tohoto regionu, jakož i zajistit účinnou ochranu vnějších hranic EU a bránit nepovoleným vstupům.

• Prohlášení k situaci v Afghánistánu (31. srpna 2021)

Předsednictví Rady a zástupci Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o nařízení o Agentuře EU pro azyl.

Cílem navrženého nařízení je zlepšit uplatňování azylové politiky v EU přeměnou stávajícího Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) v plnohodnotnou agenturu. Tato agentura bude odpovědná za zlepšení fungování společného evropského azylového systému, a to:

• poskytováním intenzivnější operativní a technické pomoci členským státům,
• zajištěním sbližování postupů při posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany.

• Agentura EU pro azyl: předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody (tisková zpráva, 29. června 2021)

Vedoucí představitelé EU se shodli na tom, že s cílem předcházet ztrátám na životech a snižovat tlak na evropských hranicích budou posílena vzájemně prospěšná partnerství a spolupráce se zeměmi původu a tranzitu jakožto součást vnější činnosti EU.

Tento společný přístup by se měl zabývat všemi migračními trasami a bude:

• pragmatický, flexibilní a přizpůsobený konkrétním okolnostem,
• v rámci „týmu Evropa“ využívat všech dostupných nástrojů a pobídek,
• prováděn v úzké spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci.

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU vyzvali Evropskou komisi a vysokého představitele, aby ve spolupráci s členskými státy:

• bezodkladně posílili konkrétní akce s prioritními zeměmi původu a tranzitu,
• na podzim roku 2021 navrhli akční plány pro prioritní země původu a tranzitu.

Evropská rada odsoudila a odmítla veškeré pokusy třetích zemí o zneužití migrantů k politickým účelům.

• Evropská rada 24.–25. června 2021 (hlavní výsledky)

Předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návrhu směrnice, kterou se stanoví podmínky pro vstup a pobyt vysoce kvalifikovaných státních příslušníků třetích zemí přicházejících do EU za účelem pobytu a práce.

Cílem směrnice o modré kartě je přilákat a udržet si vysoce kvalifikované pracovníky, zejména v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Nová pravidla:

• stanoví inkluzivnější kritéria pro přijetí,
• zjednoduší postupy,
• usnadní mobilitu v rámci EU,
• usnadní sloučení rodiny,
• poskytnou vysokou míru přístupu na trh práce.

• Legální migrace: předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o systému pro přilákání vysoce kvalifikovaných pracovníků (tisková zpráva, 18. května 2021)

V návaznosti na souhlas Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 přijala Rada nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027. Nařízení stanoví dlouhodobý rozpočet pro EU-27 ve výši 1 074,3 miliardy eur.

Výdaje v oblasti migrace a správy hranic budou v příštích sedmi letech činit 22,7 miliardy eur. Podpora okruhu Migrace a správa hranic byla výrazně posílena, což obnáší mimo jiné finančními prostředky pro sbor až 10 000 příslušníků pohraniční stráže, které Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž dostane do roku 2027 k dispozici.

• Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 (souvislosti)

Evropská komise předložila dne 23. září 2020 nový pakt o migraci a azylu a pět nových legislativních návrhů týkajících se reformy pravidel EU v oblasti azylu.

Ministři zemí EU jednali o klíčových prvcích paktu včetně vnějšího rozměru, navrhované předvstupní fáze, mechanismu solidarity, řízení vnitřní migrace a azylu, různých způsobů zlepšení postupů v oblasti navracení, úlohy agentur, legálních možností vstupu na území Evropy a integrace.

• Videokonference ministrů vnitra (14. prosince 2020)

Nejvíce zasažené členské státy, Komise a příslušné agentury EU informovaly ministry vnitra o nejnovějším vývoji situace na vnějších hranicích EU s Tureckem. Ministři rovněž hodnotili, jak jsou prováděna opatření uvedená v prohlášení ministrů vnitra ze dne 4. března, a to i prostřednictvím zásahů rychlé reakce na hranicích a poskytování další technické pomoci ze strany agentury FRONTEX.

Předseda Charles Michel a předsedkyně Ursula von der Leyenová se v Bruselu setkali s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Uvedení vedoucí představitelé jednali o dvoustranných vztazích, provádění prohlášení EU a Turecka o migraci, jakož i o bezpečnosti a stabilitě v regionu a krizi v Sýrii.

Dnešní setkání s prezidentem Erdoğanem je důležitým krokem správným směrem. Turecko i EU musí v zájmu zklidnění situace pracovat na plném provádění prohlášení EU a Turecka o migraci. Předseda Evropské rady Charles Michel

• Vyjádření předsedy Charlese Michela po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, 9. března 2020

Rada uznává, že Turecko na svém území čelí vysoké migrační zátěži a rizikům a že pro přijetí 3,7 milionu migrantů a uprchlíků vyvinulo značné úsilí. Ministři rovněž znovu vyjadřují plnou solidaritu EU Řecku, které čelí bezprecedentní situaci, jakož i Bulharsku, Kypru a dalším členským státům v jejich úsilí v oblasti správy vnějších hranic EU.

• Prohlášení Rady pro zahraniční věci (tisková zpráva, 6. března 2020)

Ministři vnitra jednali o situaci na vnějších hranicích EU a vyjádřili solidaritu s Řeckem, Bulharskem, Kyprem a dalšími členskými státy, které by mohly být zasaženy podobným způsobem, a to i pokud jde o úsilí v oblasti správy vnějších hranic EU. Potvrdili rovněž, že jsou odhodláni posílit svou podporu poskytovanou oblastem, jež jsou vystaveny tlaku, mimo jiné prostřednictvím agentury FRONTEX uskutečňovat zásahy rychlé reakce na hranicích a poskytovat další technickou pomoc.

• Prohlášení o situaci na vnějších hranicích EU, 4. března 2020

Ministři vnitra EU jednali o budoucnosti migrační a azylové politiky EU na základě zprávy vypracované finským předsednictvím. Během rozpravy ministři uvítali záměr Komise předložit nový pakt o migraci a azylu. Potvrdili, že k otázce migrace je třeba zaujmout komplexní přístup zahrnující všechny úrovně státní správy a všechny fáze jednotlivých tras.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 2. a 3. prosince 2019

Rada přijala revidované nařízení o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž. Tato agentura bude personálně posílena a vybavena dalším technickým zařízením. Bude jí rovněž udělen širší mandát, aby mohla podporovat činnosti členských států, zejména v oblasti ochrany hranic, navracení a spolupráce se třetími zeměmi.

• Evropská pohraniční a pobřežní stráž: Rada přijala revidované nařízení (tisková zpráva, 8. listopadu 2019)

Ministři vnitra jednali o aktuálním stavu v oblasti migrace. Zabývali se situací v oblasti migrace v EU na všech trasách, se zvláštním zaměřením na nárůst počtu migrantů ve východním Středomoří. Vyměnili si rovněž názory na nedávné prohlášení Francie, Německa, Itálie a Malty o dočasných opatřeních pro vylodění.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 7. a 8. října 2019

Rada prodloužila mandát operace EU NAVFOR MED Sophia do 31. března 2020.

I nadále bude dočasně pozastaveno nasazování námořních prostředků operace a členské státy EU v rámci opatření navazujících na závěry Evropské rady z června 2018 pokračují na příslušných fórech v práci na řešení v souvislosti s vyloďováním.

• Operace EU NAVFOR MED Sophia: mandát prodloužen do 30. září 2019 (tisková zpráva, 29. března 2019)

Vedoucí představitelé EU ve strategické agendě EU na období 2019–2024 vyzvali k dalšímu rozvinutí plně fungující komplexní migrační politiky.

„Budeme nadále posilovat a prohlubovat spolupráci se zeměmi původu a tranzitu za účelem boje proti nelegální migraci a obchodování s lidmi a zajištění účinného navracení. Pokud jde o vnitřní rozměr, potřebujeme dohodu o účinné migrační a azylové politice. Je třeba dosáhnout konsensu ve věci dublinského nařízení, jehož reforma musí být založena na rovnováze mezi odpovědností a solidaritou, a to se zřetelem na osoby, jejichž vylodění je výsledkem pátracích a záchranných operací.“ Strategická agenda na období 2019–2024

• Nová strategická agenda 2019–2024

Rada přijala nařízení ke zlepšení fungování evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví. Nová pravidla posílí spolupráci a koordinaci mezi styčnými úředníky vyslanými členskými státy nebo Evropskou unií do třetích zemí, aby řešili otázky týkající se přistěhovalectví.

• Styční úředníci pro přistěhovalectví: Rada přijala nová pravidla ke zlepšení koordinace (tisková zpráva, 14. června 2019)

Rada se dohodla na částečném vyjednávacím postoji k revidované směrnici o navracení. Cílem nových pravidel je zvýšit míru účinného navracení nelegálních migrantů. Tento postoj se vztahuje na všechny aspekty navrhované revize s výjimkou ustanovení o řízení na hranicích za účelem navracení,

• Migrační politika: Rada se dohodla na částečném vyjednávacím postoji ke směrnici o navracení (tisková zpráva, 7. června 2019)

EU rozšiřuje rozsah své podpory opatřením v oblasti migrace, správy hranic a bezpečnosti, aby pomohla řešit rostoucí výzvy. Rada dosáhla částečných obecných přístupů ohledně tří odvětvových návrhů v oblasti vnitřních věcí v kontextu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027.

• Migrační politika: Rada se dohodla na částečném vyjednávacím postoji ke směrnici o navracení (tisková zpráva, 7. června 2019)

Rada přijala změny nařízení o vízovém kodexu, jež zvýší počet dostupných nástrojů, kterými bude možno reagovat na problémy související s nelegální migrací.

• Vízová politika: EU aktualizuje pravidla pro usnadnění legálního cestování a boje proti nelegální migraci (tisková zpráva, 6. června 2019)

Velvyslanci při EU potvrdili jménem Rady neformální dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a rumunským předsednictvím Rady ohledně nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Nová pravidla nyní musí formálně přijmout Evropský parlament a Rada.

• Evropská pohraniční a pobřežní stráž: Rada potvrdila dohodu ohledně silnějšího mandátu (tisková zpráva, 1. dubna 2019)

Rada prodloužila mandát operace EU NAVFOR MED Sophia do 30. září 2019.

Veliteli operace byl vydán pokyn, aby z provozních důvodů a po dobu trvání tohoto prodloužení dočasně pozastavil nasazování námořních prostředků operace. V rámci opatření navazujících na závěry Evropské rady z června roku 2018 budou členské státy EU na příslušných fórech pokračovat v práci na řešení týkajícím se vyloďování.

• Operace EU NAVFOR MED Sophia: mandát prodloužen do 30. září 2019 (tisková zpráva, 29. 3. 2019)

Velvyslanci při EU se dohodli na vyjednávacím postoji Rady ohledně nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Na základě tohoto mandátu zahájí rumunské předsednictví Rady jednání s Evropským parlamentem.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) bude personálně posílena a vybavena dalším technickým zařízením. Bude jí rovněž udělen širší mandát, aby mohla podporovat činnosti členských států v oblasti ochrany hranic, navracení a spolupráce se třetími zeměmi.

• Evropská pohraniční a pobřežní stráž: Rada se dohodla na vyjednávacím postoji (tisková zpráva, 20. února 2019)

Velvyslanci při EU potvrdili jménem Rady neformální dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a rumunským předsednictvím Rady ohledně návrhu na změnu vízového kodexu.

Nová pravidla zlepší podmínky pro legálně cestující osoby a zvýší počet dostupných nástrojů, kterými bude možno reagovat na problémy, které představuje nelegální migrace.

• Vízová politika: Rada potvrdila dohodu o změnách vízového kodexu (tisková zpráva, 20. února 2019)

Předsednictví Rady a Parlament dosáhly neformální dohody o nových pravidlech, jejichž cílem je posílit evropskou síť styčných úředníků pro přistěhovalectví. Tito úředníci jsou členskými státy nebo EU vysíláni do třetích zemí, aby se zabývali otázkami souvisejícími s přistěhovalectvím.

• Styční úředníci pro přistěhovalectví: Předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody (tisková zpráva, 18. února 2019)

Rada prodloužila mandát operace EU NAVFOR MED Sophia do 31. března 2019. Cílem této operace je rozbít operační model převaděčů migrantů a obchodníků s lidmi v jižní části středního Středomoří.

• Operace EU NAVFOR MED Sophia: mandát prodloužen do 31. března 2019 (tisková zpráva, 21. prosince 2018)

Lídři EU projednali na prosincovém summitu EU otázky migrace. Vyzvali k dalšímu rozvíjení vnější migrační politiky EU a jejímu provádění.

Pokud jde o vnitřní politiky Unie, lídři vyzvali spolunormotvůrce, aby urychleně završili jednání o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

Kromě toho vybídli k dalšímu úsilí směřujícímu k dokončení jednání o agentuře pro azyl, směrnici o navracení a reformě azylového systému EU.

• Evropská rada, 13. a 14. prosince 2018

Rada se dohodla na částečném obecném přístupu k návrhu o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, jenž se vztahuje na ustanovení týkající se navracení a spolupráce se třetími zeměmi.

Navrhovaná pravidla agentuře Frontex umožní:

• poskytovat členským státům technickou a operativní podporu při návratových operacích,
• zintenzivnit její spolupráci se třetími zeměmi, a to nejen se sousedními zeměmi.

• Evropská pohraniční a pobřežní stráž: Rada dosáhla částečné dohody v oblasti navracení a spolupráce se třetími zeměmi (tisková zpráva, 6. prosince 2018)

Rada se dohodla na konkrétních opatřeních s cílem posílit boj proti sítím organizujícím převaděčství migrantů. Reaguje tak na výzvu vedoucích představitelů EU z jejich říjnového zasedání.

Základem konkrétních akcí je:

• posílený meziagenturní přístup na úrovni EU i na úrovni členských států,
• co nejlepší využívání synergií mezi dostupnými operativními nástroji,
• maximální využívání vnějších zdrojů EU.

• Převaděčství migrantů: Rada schválila soubor opatření k boji proti převaděčským sítím (tisková zpráva, 6. prosince 2018)

Vedoucí představitelé EU vyzvali k zintenzivnění boje proti převaděčům migrantů. Vyzvali Radu, aby za tímto účelem vypracovala do prosince soubor opatření.

Rovněž uvedli, že je třeba vynaložit větší úsilí s cílem dále předcházet nelegální migraci. Vyzvali k posílení spolupráce se zeměmi původu a tranzitu.

Lídři dále vyzvali Evropský parlament a Radu, aby jako prioritní záležitost posoudily nedávno předložené návrhy Komise týkající se migrace a azylu.

• Evropská rada, 18. října 2018

Rada jednala o návrhu Komise na rozšíření mandátu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a navýšení počtu jejích zaměstnanců na 10 000 do roku 2020. Ministři vnitřních věcí uvedli, že si obecně přejí posílit mandát agentury, zejména v oblasti navracení a spolupráce se třetími zeměmi. Vyměnili si rovněž názory na velikost, složení, úkoly a pravomoci stálého sboru agentury, jakož i na časový harmonogram potřebný pro jeho plné vytvoření.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 11. a 12. října 2018

Hlavy států a předsedové vlád se setkali v Salcburku na neformální pracovní večeři věnované otázkám migrace. Vedoucí představitelé se dohodli na posílení spolupráce s třetími zeměmi včetně Egypta. V zájmu dosažení pokroku ve spolupráci se Donald Tusk setká ještě v září s prezidentem as-Sísím. V této souvislosti se vedoucí představitelé rovněž dohodli, že v únoru 2019 uspořádají summit s Ligou arabských států.

• Neformální zasedání hlav států a předsedů vlád, 19. a 20. září 2018

Členské státy EU se dohodly na způsobu financování dalších 3 miliard eur pro nástroj EU pro uprchlíky v Turecku na podporu syrských uprchlíků:

• 2 miliardy eur budou financovány z rozpočtu EU,
• 1 miliarda eur bude financována členskými státy podle jejich podílu na hrubém národním důchodu EU.

• Nástroj pro uprchlíky v Turecku: členské státy se dohodly na podrobnostech dodatečného financování (tisková zpráva, 29. června 2018)

Vedoucí představitelé EU se sešli na dvoudenním summitu v Bruselu a dohodli se na opatřeních k intenzivnějšímu boji proti převaděčům migrantů a dalšímu omezení nelegální migrace na všech migračních trasách.

Lídři EU podpořili rozvoj koncepce regionálních platforem pro vylodění určených pro osoby, které byly při pátracích a záchranných operacích zachráněny na moři.

• Evropská rada, 28. a 29. června 2018

Rada provedla do unijního práva sankce stanovené OSN ze dne 7. června vůči šesti obchodníkům s lidmi a převaděčům působícím v Libyi. Jde o první případ, kdy OSN uložila sankce vůči obchodníkům s lidmi.

• Boj proti obchodování s lidmi v Libyi: v souladu s rozhodnutím OSN uložila EU sankce vůči šesti obchodníkům s lidmi a převaděčům (tisková zpráva, 14. června 2018)

Ministři vnitra jednali o aktuálním stavu, pokud jde o řadu otázek v oblasti migrace, a o dalším souvisejícím postupu. Zabývali se tím, jakým způsobem posílit stávající činnost v různých oblastech, mimo jiné co se týče:

• podpory agentur EU,
• pokračujícího dodržování prohlášení EU a Turecka,
• poskytování dostatečných finančních prostředků svěřenskému fondu EU pro Afriku
• a podpory partnerů v oblasti západního Balkánu.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 4. až 5. června 2018

Rada vyjádřila souhlas s tím, aby Evropská investiční banka zvýšila úvěry na projekty mimo EU, které řeší otázky migrace. Uvedená částka 3,7 miliardy eur je vyčleněna na projekty veřejného a soukromého sektoru s cílem řešit základní příčiny migrace.

• Evropská investiční banka: Rada schválila dodatečných 3,7 miliardy eur pro účely řešení otázek migrace (tisková zpráva, 27. února 2018)

Evropská rada uspořádala debatu o vnějším a vnitřním rozměru migrační politiky EU. Vedoucí představitelé EU posoudili, co v uplynulých dvou letech fungovalo a co nikoli, a jednali o tom, jak tuto politiku posílit.

Uvedli rovněž, že budou usilovat o dosažení dohody o reformě dublinského systému do června 2018. Rozprava vycházela z poznámky, kterou před summitem rozeslal předseda Donald Tusk.

• Zasedání Evropské rady, 14. a 15. prosince 2017

Velvyslanci při EU se dohodli na mandátu k jednání o návrhu pravidel týkajících se splnění podmínek u žadatelů o azyl a jejich lepších životních podmínek v celé EU. Předsednictví nyní zahájí jednání s Evropským parlamentem.

• Podmínky zajištěné pro přijímané žadatele o azyl: Rada se dohodla na mandátu pro jednání (tisková zpráva, 29. listopadu 2017)

Rada přijala nařízení o systému vstupu/výstupu a nařízení, kterým se mění Schengenský hraniční kodex ve vztahu k systému vstupu/výstupu.

Tento systém bude registrovat údaje o vstupu a výstupu a údaje o odepření vstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice schengenského prostoru.

• Systém vstupu/výstupu: konečné přijetí Radou (tisková zpráva, 20. listopadu 2017)

Velvyslanci při EU se dohodli na mandátu k jednání o nařízení, kterým se zřizuje rámec Unie pro přesídlování za účelem přijímání žadatelů o azyl.

Cílem návrhu nařízení je:

• zajistit legální a bezpečné cesty do EU,
• stanovit společná pravidla pro přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů,
• pomoct zmírnit tlak v zemích mimo EU, do nichž byl vysídlen značný počet žadatelů o azyl.

• Rámec EU pro přesídlování: Rada je připravena zahájit jednání (tisková zpráva, 15. listopadu 2017)

Dohodli se, že poskytnou silnější podporu Itálii pro opatření, jež provádí s Libyí, a odpovídající finanční prostředky na projekty související s migrací realizované v severní Africe. „Konkrétní výsledky by se měly dostavit v průběhu několika příštích týdnů,“ uvedl po zasedání předseda Donald Tusk.

Vedoucí představitelé EU se rovněž zavázali, že na prosincovém summitu budou pokračovat v jednání o reformě dublinského systému s cílem dosáhnout konsensu během prvního pololetí roku 2018.

• Evropská rada, 19. a 20. října 2017

Rada prodloužila mandát operace EU NAVFOR MED Sophia do 31. prosince 2018. Rada rovněž upravila mandát operace v zájmu:

• zřízení monitorovacího výboru kadetů, aby se zajistila dlouhodobá účinnost výcviku členů libyjské pobřežní stráže,
• provádění nových činností dozoru a shromažďování informací o nedovoleném obchodování s ropou vyváženou z Libye,
• zlepšení možností sdílení informací o obchodování s lidmi s donucovacími orgány členských států, agenturou FRONTEX a úřadem EUROPOL.

• Operace EU NAVFOR MED Sophia: mandát prodloužen do 31. prosince 2018 (tisková zpráva, 25. července 2017)

Velvyslanci při EU potvrdili dohodu mezi maltským předsednictvím a Evropským parlamentem dosaženou dne 29. června o politických otázkách návrhu týkajícího se systému vstupu/výstupu a návrhu, kterým se mění Schengenský hraniční kodex ve vztahu k systému vstupu/výstupu.

Jsou tak připraveny podmínky pro celkovou dohodu po vyřešení zbývajících technických otázek.

Tento systém bude registrovat údaje o vstupu a výstupu a údaje o odepření vstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice schengenského prostoru.

• Systém vstupu/výstupu: Rada potvrdila dohodu dosaženou mezi předsednictvím a Evropským parlamentem o hlavních politických ujednáních (tisková zpráva, 30. června 2017)

Maltské předsednictví a zástupci Evropského parlamentu dosáhli široké politické dohody ad referendum o všech dvanácti kapitolách nařízení o Agentuře Evropské unie pro azyl.

Po dokončení práce na znění bodů odůvodnění musí dohodu v blízké budoucnosti ještě potvrdit Výbor stálých zástupců (Coreper). Dohoda se dále nevztahuje na určité části nařízení související s jinými, dosud nefinalizovanými legislativními návrhy, jež jsou součástí balíčku právních předpisů, jejichž účelem je revize společného evropského azylového systému.

• Agentura EU pro azyl: Předsednictví a Evropský parlament dosáhly široké politické dohody (tisková zpráva, 29. června 2017)

Vedoucí představitelé EU vyzvali k přijetí dalších opatření s cílem zastavit příliv migrantů z Libye do Itálie přicházejících po trase přes centrální Středomoří. Zejména se zaměřili na:

• poskytování výcviku a vybavení libyjské pobřežní stráži,
• užší spolupráci se zeměmi původu a tranzitu,
• další úsilí o zvýšení počtu návratů.

Uvedli, že je třeba urychleně zavést readmisní dohody se třetími zeměmi. Vedoucí představitelé EU rovněž znovu zopakovali, že je nutné provést reformu společného azylového systému.

• Evropská rada, 22. a 23. června 2017

Ministři přijali závěry Rady, v nichž potvrdili, že migrující děti mají právo na ochranu, a to v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů EU, včetně Listiny základních práv EU, a s mezinárodními právními předpisy o právech dítěte.

V roce 2015 a 2016 děti představovaly 30 procent žadatelů o azyl v EU, přičemž mnohé z nich cestovaly bez rodiny.

• Závěry Rady o ochraně migrujících dětí

Rada povolila dočasné prodloužení kontrol na vnitřních hranicích ve výjimečných případech. Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko mohou na dobu nejvýše šesti měsíců prodloužit na určitých úsecích svých hranic přiměřené dočasné hraniční kontroly.

• Schengenský prostor: Rada doporučila prodloužení kontrol na vnitřních hranicích až o šest měsíců

Rada přijala doporučení prodloužit provádění dočasných kontrol na vnitřních hranicích v mimořádných situacích. Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko by měly na dobu nejvýše tří měsíců prodloužit na určitých úsecích svých hranic přiměřené dočasné hraniční kontroly.

• Schengenský prostor: Rada doporučila prodloužení kontrol na vnitřních hranicích

Vedoucí představitelé EU přijali na neformálním summitu maltské prohlášení, které se týká opatření, jež mají zastavit tok migrantů přicházejících po trase přes centrální Středomoří a rozbít operační model převaděčů. 28 hlav států nebo předsedů vlád zemí EU se dohodlo zejména na prohloubení spolupráce s Libyí, odkud v roce 2016 vyplulo 90 % migrantů směřujících do EU.

• Maltské prohlášení členů Evropské rady o vnějších aspektech migrace: řešení otázek spojených s trasou přes centrální Středomoří, 3. února 2017

Rezervní tým pro rychlé nasazení sestává z 1 500 příslušníků pohraniční stráže, které poskytly členské státy EU a země přidružené k Schengenu. V krizové situaci budou okamžitě k dispozici agentuře Frontex, která je může využít k nasazení do pěti pracovních dnů.

• Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zahájila činnost rezervního týmu pro rychlé nasazení

Výbor stálých zástupců (Coreper) schválil kompromisní znění dohodnuté s Evropským parlamentem týkající se změny Schengenského hraničního kodexu s cílem posílit kontroly na vnějších hranicích na základě příslušných databází.

• Schengenský hraniční kodex: dohoda k posílení kontrol na vnějších hranicích

Ministři jednali o nedostatcích při provádění jednotlivých dosud přijatých opatření v oblasti migrace. Zejména se zavázali navýšit počet odborníků poskytovaných členskými státy do agentur (především do Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, EASO).

Rada se rovněž zabývala reformou společného evropského azylového systému a ministři v této souvislosti potvrdili přístup na třech úrovních, který navrhlo stávající předsednictví.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 13. a 14. října 2016

Dne 6. října 2016 byla oficiálně zahájena činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Akce u příležitosti oficiálního zahájení činnosti agentury proběhla na hraničním přechodu Kapitan Andrejevo nacházejícím se na bulharských vnějších hranicích s Tureckem.

„Vytváříme na našich vnějších hranicích novou situaci. Jde o hmatatelný výsledek závazku, který jsme společně přijali v Bratislavském plánu, a také o praktickou ukázku jednoty členských států,“ uvedl Robert Fico, premiér Slovenska, které v současnosti vykonává rotující předsednictví Rady. „Pomůže nám plně obnovit fungování schengenského prostoru,“ dodal.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude důkladně monitorovat vnější hranice EU a spolupracovat s členskými státy s cílem rychle identifikovat a řešit jakékoli potenciální bezpečnostní hrozby pro vnější hranice EU.

Rada vyslovila konečný souhlas s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží. Jejím hlavním úkolem je napomáhat při provádění integrované správy vnějších hranic. Bude zajišťovat účinné řízení migračních toků a vysokou úroveň bezpečnosti v EU.

• Evropská pohraniční a pobřežní stráž: konečné schválení

Politický a bezpečnostní výbor zmocnil operaci EUNAVFOR MED Sophia, aby zahájila provádění dalších dvou podpůrných úkolů, kterými jsou:

• výcvik libyjské pobřežní stráže a námořnictva,
• přispívání k uplatňování zbrojního embarga OSN na volném moři u pobřeží Libye.

• Operace EUNAVFOR MED Sophia může zahájit provádění dalších dvou podpůrných úkolů

Rada prodloužila mandát mise EUCAP Sahel Niger do 15. července 2018. Provedla také úpravu jejího mandátu, aby mise mohla nigerským orgánům napomáhat při vytváření politik, metod a postupů pro lepší kontrolu nelegální migrace.

• Mise EUCAP Sahel Niger: prodloužení mise, dohodnutí rozpočtu a úprava mandátu

Evropská komise předložila druhý soubor návrhů na reformu společného evropského azylového systému a návrh na vytvoření společného rámce EU pro přesídlování.

• Dokončení reformy společného evropského azylového systému
• Posílení legálních cest: Komise navrhuje vytvořit společný rámec EU pro přesídlování

Výbor stálých zástupců (Coreper) potvrdil kompromisní znění navrhovaného nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, které bylo dohodnuto s Evropským parlamentem. Evropskou pohraniční a pobřežní stráž bude tvořit Evropská agentura (dnešní agentura Frontex s rozšířenými úkoly) a vnitrostátní orgány zemí Schengenu odpovědné za správu hranic.

• Evropská pohraniční a pobřežní stráž: Rada potvrdila dohodu s Parlamentem

Rada prodloužila mandát operace EUNAVFOR MED Sophia o jeden rok do 27. července 2017. Tento mandát současně rozšířila doplněním dvou podpůrných úkolů:

• výcvik libyjské pobřežní stráže a námořnictva,
• přispívání k uplatňování zbrojního embarga OSN na volném moři u pobřeží Libye.

• Operace EUNAVFOR MED Sophia: mandát prodloužen o rok, přibyly dva nové úkoly

Ministři jednali o současné situaci a zaměřili se zejména na provádění prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března a migrační toky v centrálním Středomoří. Opětovně potvrdili, že navracení migrantů z Řecka do Turecka by mělo být urychleno. Zúčastněné státy byly také vybídnuty, aby urychlily přesídlování syrských uprchlíků z Turecka a přemisťování žadatelů o azyl z Řecka a Itálie.

Rada přijala rozhodnutí, jehož cílem je pozastavit na jeden rok povinnosti Švédska ohledně přemisťování osob, které potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka. Přijala také závěry o navracení a zpětném přebírání.

• Zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, 9. a 10. června 2016

Evropská komise předložila sdělení o rámci pro partnerství se třetími zeměmi.

• Sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci

Dále rovněž předložila návrh směrnice o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.

• Návrh Komise na reformu systému modrých karet pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo EU

Skupina G7 vyzvala ke globální reakci na migrační a uprchlickou krizi. Vedoucí představitelé se zavázali zvýšit globální pomoc na zajištění potřeb uprchlíků a jejich hostitelských komunit. Vyzvali finanční instituce a bilaterální dárce, aby svou pomoc posílili. Rovněž se dohodli na posílení legálních způsobů migrace a podpořili zavádění programů přesídlování.

• Úplné znění prohlášení vedoucích představitelů, summit skupiny G7, Japonsko, 26. a 27. května 2016
• Summit skupiny G7, Ise-Shima, Japonsko, 26. a 27. května 2016

Ministři se zabývali vnějšími aspekty migrace. Zhodnotili provádění Vallettského akčního plánu a prohlášení EU a Turecka.

Rada přijala závěry o operaci EUNAVFOR MED Sophia. Mandát této námořní operace byl prodloužen o jeden rok a byly doplněny další dva podpůrné úkoly.

• Závěry Rady o vnějších aspektech migrace
• Závěry Rady o operaci EU NAVFOR MED Sophia
• Rada pro zahraniční věci, 23. května 2016

Mezi ministry vnitra proběhla výměna názorů na aktuální dění. Ministři se zaměřili především na provádění prohlášení EU a Turecka z 18. března a na migrační toky ve střední části Středomoří.

Zúčastněné státy byly vyzvány k urychlení přesídlování syrských uprchlíků z Turecka a relokace žadatelů o azyl z Řecka a Itálie, a to na základě stávajících rozhodnutí.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 20. května 2016

Rada přijala prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví doporučení, jež umožňuje pokračovat v provádění dočasných kontrol na vnitřních hranicích v mimořádných situacích. Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko by měly po dobu maximálně šesti měsíců zachovat na určitých úsecích svých vnitřních hranic přiměřené dočasné hraniční kontroly.

• Rada přijala doporučení umožňující pokračování kontrol na vnitřních hranicích

Ministři se zaměřili na provádění Vallettského akčního plánu a nouzového svěřenského fondu pro Afriku. Posoudili také aktuální stav dialogů na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi.

Rada jednala o optimálních způsobech podpory poskytované vysídleným osobám a uprchlíkům během dlouhotrvajících krizí.

• Rada pro zahraniční věci (rozvoj), 12. května 2016

Evropská komise předložila soubor návrhů na reformu společného evropského azylového systému.

• Pro udržitelný a spravedlivý společný evropský azylový systém

Dále rovněž předložila návrh prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se stanoví doporučení, jež umožňuje pokračovat v provádění dočasných kontrol na vnitřních hranicích v mimořádných situacích.

Ministři vnitra se zabývali pokrokem při provádění stávajících opatření. Rovněž opětovně potvrdili nutnost zrychlit provádění prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016.

Ministři byli informováni o pokroku, jehož bylo dosaženo v souvislosti s návrhem nařízení o Evropské pohraniční stráži.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 21. dubna 2016

Ministři jednali o vnějších aspektech migrace. Posoudili pokrok při provádění opatření, která jsou uvedena ve společném prohlášení EU a Turecka, a přezkoumali iniciativy přijaté v souvislosti s trasou přes centrální Středomoří. Zdůraznili rovněž opatření pro boj proti obchodníkům s lidmi a převaděčům, jakož i podporu, kterou EU poskytuje Africe.

• Rada pro zahraniční věci, 18. a 19. dubna 2016

Výbor stálých zástupců se dohodl na vyjednávacím postoji Rady k návrhu nařízení o Evropské pohraniční stráži. Jakmile svůj postoj přijme Evropský parlament, předsednictví zahájí jednání s cílem dosáhnout politické dohody do konce června 2016.

Hlavním cílem Evropské pohraniční stráže by bylo zajišťovat a jako sdílenou odpovědnost provádět evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích EU. Sestávala by z Evropské agentury pro pohraniční stráž a z vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic.

• Evropská pohraniční stráž: Rada je připravena k jednání s Parlamentem

V návaznosti na prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března Evropská komise předložila návrh na změnu rozhodnutí Rady o relokaci osob, které potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka. Na základě tohoto návrhu by 54 000 dosud nepřidělených míst bylo uvolněno pro účely přesídlení syrských občanů z Turecka do EU.

• Návrh rozhodnutí, kterým se mění rozhodnutí Rady ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

Evropská rada dále jednala o své komplexní strategii pro řešení migrační krize.

Vedoucí představitelé EU a Turecka dosáhli během svého setkání dne 18. března dohody, jejímž cílem je zastavit tok nelegálních migrantů směřujících přes Turecko do Evropy, rozbít operační model převaděčů a nabídnout migrantům jiné řešení, než riskovat své životy.

• Evropská rada, 17. a 18. března 2016
• Prohlášení EU–Turecko, 18. března 2016
• Závěry Evropské rady, 17. a 18. března 2016

Rada odsouhlasila návrh opravného rozpočtu, který 9. března 2016 předložila Komise. Z rozpočtu EU na rok 2016 tak bude vyčleněno 100 milionů eur v prostředcích na závazky a 80,2 milionu eur v prostředcích na platby, jež mají podpořit Řecko a další členské státy těžce zasažené uprchlickou krizí.

Návrh opravného rozpočtu musí nyní schválit Evropský parlament.

Dne 15. března přijala Rada nařízení, které umožní Unii poskytnout pomoc Řecku a dalším postiženým členským státům při řešení obtížné humanitární situace, jež nastala v důsledku migrační krize. Cílem humanitární pomoci EU je poskytnout uprchlíkům potraviny, přístřeší, vodu, léky a další základní potřeby.

• Uprchlická krize – Rada zřídila mechanismus mimořádné podpory

Ministři jednali o současné situaci a o provádění prohlášení, na němž se vedoucí představitelé EU dohodli dne 7. března. Předsednictví ministry rovněž informovalo o aktuálním stavu ohledně navrhovaného nařízení, kterým se zřizuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž.

Rada přijala závěry o převaděčství migrantů. Rovněž přijala prováděcí rozhodnutí o dočasném pozastavení relokace v rozsahu 30 % žadatelů přidělených Rakousku podle rozhodnutí 2015/1601.

• Závěry Rady o převaděčství migrantů
• Prováděcí rozhodnutí Rady o dočasném pozastavení relokace v rozsahu 30 % žadatelů přidělených Rakousku podle rozhodnutí 2015/1601

Rada se dohodla na mechanismu mimořádné podpory pro krizi v rámci EU. To umožní ze strany EU pomoc Řecku a dalším postiženým členským státům při řešení obtížné humanitární situace v důsledku migrační krize. Cílem humanitární pomoci EU je poskytnout uprchlíkům potraviny, přístřeší, vodu, léky a další základní potřeby.

Tento návrh má být předložen k formálnímu přijetí Radě pro obecné záležitosti na zasedání dne 15. března.

• Uprchlická krize: Rada projevila solidaritu s Řeckem schválením mimořádné podpory

Vedoucí představitelé EU se sešli na zasedání s Tureckem, jehož cílem bylo posílit vzájemnou spolupráci v souvislosti s migrační krizí. Prosazovali úplné a urychlené provedení akčního plánu EU a Turecka a snížení počtu osob, které nelegálně překračují turecko-řeckou hranici.

Jednali také o některých nových návrzích na řešení krize. Předseda Tusk byl pověřen, aby je do příštího zasedání Evropské rady podrobně rozpracoval.

• Zasedání hlav států nebo předsedů vlád zemí EU s Tureckem, 7. března 2016
• Prohlášení hlav států a předsedů vlád zemí EU, 7. března 2016

Komise předložila návrh nařízení Rady o vytvoření nástroje naléhavé pomoci pro krizi v rámci EU. Tento nástroj by umožnil poskytovat humanitární pomoc v reakci na závažnou krizi postihující členské státy, včetně současné migrační krize.

• Návrh nařízení Rady o poskytování mimořádné podpory v rámci EU

Ministři jednali o současné situaci v oblasti migrace a znovu zdůraznili nutnost společného evropského řešení. Zaměřili se na pokrok dosažený při provádění stávajících opatření, na spolupráci s Tureckem a na západobalkánskou trasu.

Rovněž vyhodnotila práci na návrhu týkajícím se Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 25. února 2016

Vedoucí představitelé EU přijali závěry o migrační krizi. Zaměřili se na nutnost zajistit na evropské úrovni konsensus o migraci a o provádění již přijatých rozhodnutí. Zdůraznili, že je třeba dosáhnout pokroku v těchto oblastech:

• provádění akčního plánu EU a Turecka,
• poskytování humanitární pomoci uprchlíkům, mimo jiné i na západním Balkáně,
• zprovoznění hotspotů v plném rozsahu,
• provádění rozhodnutí o relokaci, navracení a zpětném přebírání,
• zlepšení správy vnějších hranic,
• obnovení běžného fungování schengenského prostoru.

• Evropská rada, 18. a 19. února 2016

Rada přijala doporučení k řešení závažných nedostatků zjištěných během hodnocení uplatňování schengenského acquis v oblasti správy vnějších hranic Řeckem. Doporučení navrhuje Řecku nápravná opatření k odstranění těchto nedostatků.

• Doporučení k řešení závažných nedostatků zjištěných v roce 2015 při hodnocení uplatňování schengenského <em>acquis</em> v oblasti správy vnějších hranic Řeckem
• Schengenské hodnocení Řecka: Rada přijala doporučení k řešení nedostatků na vnějších hranicích

Předseda Evropské rady Donald Tusk se spolu se světovými lídry zúčastnil konference v Londýně, kde oznámil, že EU v roce 2016 přispěje na pomoc syrskému lidu částkou 3 miliard eur. Pomoc je určena jak lidem v Sýrii, tak i uprchlíkům a komunitám v sousedních zemích, které uprchlíky přijímají.

• EU na konferenci v Londýně přislíbila 3 miliardy eur na pomoc syrskému lidu
• Vystoupení předsedy Donalda Tuska na konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu konané v Londýně

Členské státy se dohodly na způsobu financování 3 miliard eur na uprchlický nástroj EU pro Turecko. Tento nástroj Evropské unii umožní, aby poskytla další humanitární pomoc uprchlíkům v Turecku a jejich hostitelským komunitám.

• Uprchlický nástroj pro Turecko: členské státy dohodly podrobnosti financování

Rada dospěla k závěru, že byly splněny veškeré podmínky pro to, aby byla v rámci operace EUNAVFOR MED SOPHIA na volném moři uplatněna rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2240. Tato rezoluce posiluje pravomoc operace Sophia přijímat opatření proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi směrem z území Libye a z blízkosti jejího pobřeží v druhé fázi operace (na volném moři). Druhá fáze byla zahájena 7. října 2015.

• Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru o uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2240, 20. ledna 2016
• Přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2240

Ministři rovněž jednali o postoji EU před dárcovskou konferencí zaměřenou na Sýrii, která se bude konat 4. února 2016 v Londýně. Cílem této konference je řešit dlouhodobé ekonomické potřeby uprchlíků v regionu a zvýšit dostupné prostředky pro postižené země.

Evropská rada zhodnotila stav provádění rozhodnutí přijatých na předchozích zasedáních a dohodla se, že urychlí provádění opatření týkajících se:

• fungování hotspotů,
• provádění rozhodnutí o relokaci a navracení,
• ochrany vnějších hranic EU,
• spolupráce se zeměmi původu a tranzitu.

Vedoucí představitelé EU rovněž požádali Radu, aby urychleně projednala návrh Evropské komise na posílení vnějších hranic EU, zveřejněný dne 15. prosince.

• Závěry o migraci – Evropská rada (17. prosince 2015)
• Evropská rada, 17. a 18. prosince 2015

V rámci provádění evropského programu pro migraci předložila Evropská komise balíček návrhů zaměřených na zabezpečení vnějších hranic EU a na účinnější řízení migrace.

• Balíček návrhů Evropské komise zaměřených na ochranu vnějších hranic Evropy (Evropská komise – tisková zpráva)

Komise rovněž představila:

• Doporučení pro dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů s Tureckem pro uprchlíky ze Sýrie (Evropská komise – tisková zpráva)
• Návrh na dočasné pozastavení závazků Švédska v rámci relokačního mechanismu EU (Evropská komise – tisková zpráva)

Ministři spravedlnosti vzali na vědomí zprávu o pokroku v opatřeních týkajících se justiční spolupráce a boje proti xenofobii.

Ministři vnitra jednali o provádění dříve dohodnutých opatření a o opatřeních nezbytných pro posílení schengenského prostoru.

• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 3. a 4. prosince 2015

Evropská unie a Turecko přijaly společný akční plán s cílem řešit uprchlickou krizi způsobenou situací v Sýrii.

EU a její členské státy posílí svou politickou a finanční angažovanost, aby zastavily příliv migrantů přicházejících do EU přes Turecko. EU se zavazuje poskytnout dodatečné prostředky v počáteční výši 3 miliardy eur s cílem pomoci Turecku zlepšit situaci syrských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí na jeho území.

Akční plán rovněž stanoví posílenou spolupráci, pokud jde o migranty, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu.

A dále bude od června 2016 plně uplatňována dohoda o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. Cílem EU a Turecka je rovněž dokončení procesu liberalizace víz pro občany Turecka v schengenském prostoru do října 2016.

• Zasedání hlav států nebo předsedů vlád s Tureckem – Prohlášení EU a Turecka, 29. listopadu 2015
• Zasedání hlav států nebo předsedů vlád Evropské unie s Tureckem, 29. listopadu 2015

Společným tématem jednání Rady na všech čtyřech zasedáních byla integrace migrantů. Ministři se zaměřili zejména na:

• úlohu politiky mládeže a práce s mládeží v kontextu migrace,
• strategie vzdělávání a odborné přípravy pro začleňování nově příchozích migrantů a osob z přistěhovaleckého prostředí,
• úlohu mezikulturního dialogu pro zlepšení vzájemného porozumění mezi migranty a hostitelskými zeměmi,
• výchovný potenciál sportu pomáhat znevýhodněným mladým lidem, včetně migrantů.

• Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport, 23. a 24. listopadu 2015

Ministři projednali činnosti navazující na konferenci na vysoké úrovni o západobalkánské trase (8. října) a summit o migraci ve Vallettě (11. a 12. listopadu). Ocenili možnost jednat ve Vallettě s africkými partnery. V diskusi o západobalkánské a východní trase se věnovali spolupráci s Tureckem, Libanonem a Jordánskem.

• Rada pro zahraniční věci, 16. a 17. listopadu 2015

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se setkali s partnery z afrických zemí, aby jednali o otázkách migrace. Dohodli se na akčním plánu, jenž je zaměřen na pět prioritních oblastí:

• řešení základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlení,
• zlepšení činnosti v oblasti prosazování způsobů legální migrace a jejich fungování,
• zvýšení ochrany migrantů a žadatelů o azyl,
• boj proti vykořisťování migrantů a obchodování s nimi,
• lepší spolupráce v oblasti navracení, zpětného přebírání a reintegrace.

• Vallettský summit, 11. a 12. listopadu 2015 – akční plán
• Vallettský summit, 11. a 12. listopadu 2015 – politické prohlášení
• Summit o migraci ve Vallettě, 11. a 12. listopadu 2015

Vedoucí představitelé EU projednali nejnovější vývoj migrační krize a způsoby, jak urychlit provádění opatření, na nichž se dohodli v září a říjnu: V diskusi se zaměřili zejména na spolupráci s Tureckem.

Předseda Donald Tusk rovněž zopakoval, že je zapotřebí, aby EU opět získala kontrolu nad svými vnějšími hranicemi a účinně prováděla registraci migrantů.

• Vyjádření předsedy Donalda Tuska pro tisk po neformálním zasedání hlav států nebo předsedů vlád EU
• Neformální zasedání hlav států nebo předsedů vlád EU dne 12. listopadu 2015

Ministři přijali závěry, které stanovují další opatření pro řešení uprchlické a migrační krize. Zaměřují se na:

• urychlení probíhajícího procesu relokace,
• posílení vnějších hranic EU,
• boj proti obchodování s lidmi a převaděčství,
• zlepšení v oblasti navracení a zpětného přebírání osob.

Rada podpořila rozhodnutí předsednictví zvýšit stupeň integrované politické reakce na krize na stupeň plné aktivace.

• Závěry Rady o opatřeních pro řešení uprchlické a migrační krize
• Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 9. listopadu 2015

Lucemburské předsednictví rozhodlo, že se mají začít uplatňovat integrovaná opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) týkající se režimu sdílení informací. Členské státy a orgány EU se žádají, aby prostřednictvím společné internetové platformy průběžně sdílely aktualizované informace o situaci v terénu. Komise a ESVČ budou poskytovat pravidelné integrované analýzy poskytnutých informací.

Cílem je sledovat vývoj migračních toků, podpořit rozhodovací proces a zlepšit provádění dohodnutých opatření.

• Migrační krize: Předsednictví Rady EU posiluje sdílení informací mezi členskými státy tím, že aktivuje integrovaná opatření EU pro politickou reakci na krize

Ministři EU zevrubně projednali téma migrace a zaměřili se na rozvojovou spolupráci. Dohodli se na posílení spolupráce s třetími zeměmi s cílem zabývat se řešením společných výzev, jimž v současné době Evropa a její partnerské země čelí.

• Rada pro zahraniční věci, 26. října 2015

Vysocí představitelé Albánie, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Chorvatska, Maďarska, Německa, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska se dohodli na akčním plánu sestávajícím ze 17 bodů, jehož účelem je zlepšit spolupráci mezi zeměmi podél západobalkánské migrační trasy, a vyřešit tak uprchlickou krizi v daném regionu.

• Prohlášení vedoucích představitelů po jednání o migračních tocích proudících po západobalkánské trase

Lídři EU se dohodli na souboru priorit:

• spolupráce se zeměmi původu a tranzitu: v této souvislosti vysocí představitelé přivítali dohodu o společném akčním plánu EU a Turecka a dohodli se, že na nadcházejícím summitu ve Vallettě dosáhnou konkrétních operativních opatření,
• posílení vnějších hranic EU: mimo jiné prostřednictvím integrovaného systému řízení hranic, který bude fungovat nad rámec stávajícího mandátu agentury Frontex, a poskytnutím dalších několika set příslušníků pohraniční stráže na zajištění oblastí hotspotů v Řecku a Itálii,
• navracení a zpětné přebírání osob: zlepšit provádění podle stávajících právních předpisů a dohod a posílit úlohu agentury Frontex.

• Evropská rada, 15. října 2015
• Závěry Evropské rady, 15. října 2015
• Uprchlická krize: zprávy o pokroku při provádění prioritních opatření (Evropská komise)

Ministři zahraničních věcí EU jednali o vnějších aspektech migrace. Rada přijala závěry, které byly podkladem pro jednání na zasedání Evropské rady dne 15. října.

• Závěry Evropské rady o migraci, 12. října 2015
• Zasedání Rady pro zahraniční věci, 12. října 2015

Rada jednala o budoucí správě vnějších hranic EU a přijala závěry o budoucnosti návratové politiky.

• Závěry Rady o budoucnosti návratové politiky, 8. října 2015
• Zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, 8. a 9. října 2015

Ministři vnitra a ministři zahraničních věcí EU se setkali se svými protějšky z Turecka, Libanonu, Jordánska a zemí západního Balkánu. Konference se zúčastnily rovněž přidružené země Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island.

Jejím cílem bylo podpořit zapojení všech partnerů, a zvýšit tak solidaritu a zajistit řádné řízení uprchlických a migračních toků. Konference přijala prohlášení.

• Prohlášení konference na vysoké úrovni o trase přes východní Středomoří a západní Balkán
• Východní Středomoří – konference o západobalkánské trase, 8. října 2015

Politický a bezpečnostní výbor se dohodl, že první krok druhé fáze operace namířené proti převaděčům bude zahájen 7. října 2015. Bude tak umožněno vstupovat na palubu podezřelých plavidel a tato plavidla prohledávat, zajišťovat a odkloňovat na volném moři, a to v souladu s mezinárodním právem.

Výbor se rovněž dohodl, že název operace bude změněn na „Sophia“ podle jména dítěte narozeného na lodi zapojené do operace.

• Operace EUNAVFOR Med: EU se dohodla na zahájení aktivní fáze operace zaměřené na boj proti převaděčům a na jejím přejmenování na „operaci Sophia“

Vedoucí představitelé EU se dohodli na souboru priorit pro tyto činnosti:

• reakce na naléhavé potřeby uprchlíků poskytováním podpory UNHCR, Světovému potravinovému programu, Libanonu, Jordánsku, Turecku a jiným zemím,
• pomoc zemím západního Balkánu při zvládání přílivu uprchlíků,
• řešení základních příčin nelegální migrace v Africe,
• řešení situace na vnějších hranicích EU,
• podpora členských států v přední linii prostřednictvím zřizování tzv. hotspotů a zajišťování relokace a navracení.

Jednali rovněž o tom, jak reagovat na dlouhodobé výzvy v oblasti migrace, a vyzvali k obnovení diplomatického úsilí v souvislosti se Sýrií a Libyí.

• Prohlášení – neformální zasedání hlav států nebo předsedů vlád, 23. září 2015
• Neformální zasedání hlav států nebo předsedů vlád, 23. září 2015

Rada přijala rozhodnutí o vytvoření dočasného a výjimečného mechanismu pro relokaci z Itálie a Řecka do jiných členských států. Tento mechanismus se bude týkat 120 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.

• Rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka
• Zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, 22. září 2015

Rada přijala konečné rozhodnutí o vytvoření dočasného a výjimečného mechanismu pro relokaci z Itálie a Řecka do jiných členských států. Tento mechanismus se bude týkat 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.

Předsednictví vypracovalo závěry, ve kterých je navržen postup, jak řešit migrační krizi.

• Rada se dohodla na relokaci 40 000 uprchlíků z Řecka a Itálie
• Přečtěte si úplné znění závěrů předsednictví
• Zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, 14. září 2015

Rada shodně konstatovala splnění podmínek pro přechod k prvnímu kroku druhé fáze. Posouzení těchto podmínek je součástí formálních kroků, jež je třeba učinit při přechodu operace do druhé fáze na volném moři.

• Operace EUNAVFOR Med: Rada konstatovala, že byly splněny podmínky pro přechod k prvnímu kroku druhé fáze na volném moři

V rámci uskutečňování evropského programu pro migraci představeného v květnu předložila Evropská komise druhý balíček návrhů na řešení uprchlické krize:

• návrh na mimořádnou relokaci 120 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, ze zemí v přední linii,
• mechanismus trvalé relokace pro všechny členské státy,
• společný evropský seznam bezpečných zemí původu,
• účinnější návratová politika,
• pokyny k pravidlům pro zadávání veřejných zakázek v oblasti opatření na pomoc uprchlíkům,
• opatření na řešení vnějšího rozměru uprchlické krize,
• svěřenský fond pro Afriku.

• Balíček návrhů Evropské komise na řešení uprchlické krize (Evropská komise – tisková zpráva)

Ministři spravedlnosti se dohodli na tom, jakým způsobem přispějí jednotlivé členské státy k relokaci a přesídlení osob s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany. Celkem se jedná o 54 760 osob.

Ministři také přijali závěry o označení některých třetích zemí za bezpečné země původu.

• Zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, 20. července 2015

S ohledem na program Komise a na jednání v rámci Rady se vedoucí představitelé EU dohodli na souboru opatření ve vztahu k těmto oblastem:

• relokace a přesídlování,
• navracení a zpětné přebírání osob,
• spolupráce se třetími zeměmi.

• Závěry Evropské rady, 25. a 26. června 2015
• Zasedání Evropské rady, 25. a 26. června 2015

Rada zahájila námořní operaci EUNAVFOR Med, která je zaměřena na boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi ve Středomoří. Tato mise je prováděna v několika po sobě jdoucích fázích, přičemž první z nich je zaměřena na sledování a vyhodnocování sítí převaděčů a obchodníků s lidmi.

• Rada zahájila námořní operaci EU za účelem rozbití sítí převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří

Předseda Evropské rady Donald Tusk jmenoval velvyslance Pierra Vimonta, aby vedl přípravy na konferenci ve Vallettě mezi EU a africkými zeměmi.

• Předseda Donald Tusk jmenoval Pierra Vimonta osobním vyslancem pro konferenci ve Vallettě, 16. června 2015

Na červnovém zasedání Rady jednali ministři vnitra EU o jednotlivých aspektech evropského programu pro migraci navrženého Evropskou komisí a jeho prováděcího balíčku.

Většina delegací uvítala jeho komplexní a průřezovou povahu, jakož i jeho soubor okamžitých opatření k řešení současných krizí a navrhovaná dlouhodobá opatření, která by měla vést k vytvoření skutečné evropské migrační politiky.

• Zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, 15. a 16. června 2015

Dva týdny po prezentaci evropského programu pro migraci předložila Evropská komise první balíček opatření pro řešení migrační krize:

• návrh na mimořádnou relokaci 40 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států,
• doporučení, v němž jsou členské státy žádány o znovuusídlení 20 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, ze zemí mimo EU,
• akční plán EU proti pašování migrantů,
• pokyny pro snímání otisků prstů,
• veřejná konzultace o budoucnosti směrnice o modré kartě.

• Soubor návrhů na řešení migrační krize, 27. května 2015 (tisková zpráva Evropské komise)

V návaznosti na mimořádné zasedání Evropské rady konané dne 23. dubna Rada zopakovala, že je třeba vyvinout větší úsilí, pokud jde o vazby mezi migrací a rozvojem. Vyzvala Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby pracovaly na konkrétních opatřeních.

• Rada pro zahraniční věci (rozvoj), 26. května 2015

Rada se v souladu s pokyny Evropské rady dohodla na zřízení vojenské operace EU (EUNAVFOR Med), jejímž účelem je rozbít operační model převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří.

• Rada zřizuje námořní operaci EU za účelem rozbití převaděčských sítí ve Středomoří

Rada se dohodla na posílení oblasti působnosti civilní mise EU v Nigeru s cílem podpořit nigerské orgány při předcházení nelegální migraci a boji proti související trestné činnosti.

• Mise EUCAP Sahel Niger přispěje k předcházení nelegální migraci
• Mise EUCAP Sahel Niger (ESVČ)

Evropská komise přijala dne 13. května 2015 evropský program pro migraci. Zdůraznila v něm, že je zapotřebí zajistit lepší řízení migrace a že se jedná o sdílenou odpovědnost.

Program se vztahuje na všechny aspekty řízení migrace a zcela komplexním způsobem nahlíží na vnitřní i vnější aspekty.

Určuje konkrétní kroky a opatření v těchto čtyřech oblastech:

• snižování motivace k nelegální migraci,
• záchrana životů a zabezpečení vnějších hranic,
• silná azylová politika,
• nová pravidla legální migrace.

Po tragických událostech, k nimž došlo v dubnu 2015 ve Středomoří, se hlavy států nebo předsedové vlád zemí EU dohodli, že vynaloží veškeré úsilí s cílem zabránit tomu, aby na moři umírali další lidé, a řešit základní příčiny migrace. Rozhodli, že reakce EU bude zaměřena na čtyři hlavní oblasti:

• posílení přítomnosti na moři,
• boj proti obchodníkům s lidmi,
• předcházení nelegálním migračním tokům,
• výraznější vnitřní solidarita a odpovědnost.

Vedoucí představitelé EU zdůraznili zásadní význam připravovaného sdělení Komise s názvem Evropský program pro migraci a vyzvali k uspořádání Vallettského summitu s cílem jednat o otázkách migrace s Africkými a jinými klíčovými zeměmi.

Vyzvali rovněž k urychlenému posílení operací Triton a Poseidon, a to minimálně ztrojnásobením finančních zdrojů na tyto operace v letech 2015 a 2016.

• Mimořádné zasedání Evropské rady, 23. dubna 2015 – prohlášení